Názory a analýzy

8. 3. 2005

Boloňský proces: vyhlídky do budoucna

Ve středověku byla jazykem vzdělanosti a vědecké komunikace latina. Studenti a učitelé se často pohybovali mezi jednotlivými univerzitami, které byly všechno, jen ne národnostně jednotné. Na nejstarší evropské univerzitě v Bologni existovalo až 16 takzvaných univerzitních národů, univerzita byla nezávislá na představitelích církve či měšťanstva a hlavní slovo zde měli studenti. Dnes probíhá studium na většině evropských vysokých škol v národních jazycích a vysokoškolské systémy jednotlivých zemí jsou natolik spletité, že jen pokus o základní orientaci vám zabere nemálo času.

4. 3. 2005

Evropsko-čínské vztahy: stále méně konfliktní partnerství

Na počátku roku 2005 jsou vztahy mezi Čínskou lidovou republikou (ČLR) a Evropskou unií nejlepší za posledních patnáct let. S trochou nadsázky je možno dosaženou kvalitu považovat za nejlepší v historii EU (ES), či dokonce v celém období evropsko-čínských kontaktů. Není tomu jen proto, že předáním Hongkongu v roce 1997 a Macaa v roce 1999 došlo k úspěšnému vyřešení koloniální zátěže vzájemných vztahů. Důvod pro oboustranné přiblížení, které pravděpodobně v krátké době povede ke zrušení zbrojního embarga EU vůči ČLR, je spíše geopolitického rázu.

11. 2. 2005

Postoje frakcí v Evropském parlamentu k ústavní smlouvě a k hodnotám v ní zakotveným

Přestože mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie existují určité rozdíly v akcentovaných hodnotách, od nichž se pak odvíjí i jejich odlišné sociální modely (rozlišujeme skandinávský, kontinentálně evropský, nazývaný také konzervativním, a anglosaský model), největší rozdíly v hodnotách najdeme zřejmě mezi stoupenci jednotlivých ideologií a politických směrů.

10. 2. 2005

Evropská unie a Rusko: klopýtavě kupředu?

Rok 2004 byl pro vztahy Evropské unie a Ruska přelomový, a to hned z několika příčin. V první řadě se EU rozšířila na východ. Za druhé, loňský rok se nesl ve znamení politických změn uvnitř EU i Ruska: v Unii se bouřlivě rozvíjela debata o evropské ústavní smlouvě a v pohybu bylo i Rusko, kde další centralizace a stále výraznější autoritářské tendence během roku nabíraly na obrátkách, aby vyvrcholily po beslanském teroristickém útoku.

21. 1. 2005

Zhodnocení absorpční kapacity v českých regionech

Příspěvek „Zhodnocení absorpční kapacity v českých regionech“ je součástí sborníku z konference „Budoucnost strukturální politiky Evropské unie“, kterou na podzim 2004 v Praze uspořádal Institut pro strukturální politiku (IREAS). Zabývá se problematikou čerpání finančních prostředků z fondů a připraveností České republiky. Pozornost je věnována také podobě strukturálních fondů v programovém období 2007 – 2013.

16. 12. 2004

Není vědec jako vědec? Středoevropské centrum pro podporu žen a mladých lidí ve vědě

Na oficiální politické úrovni se otázka postavení žen ve vědě otevřela až v průběhu devadesátých let minulého století. V roce 1993 uspořádala Evropská komise mezinárodní workshop Women in science (Ženy ve vědě) a Evropský parlament seminář The under representation of women in science and technology. How to improve the situation for women studying/working in S&T? (Nedostatečná reprezentace žen ve vědě a technologiích. Jak zlepšit situaci žen studujících/pracujících v oblasti vědy a technologií?), kde se potvrdilo nerovné postavení vědkyň v Evropě. Další konference na téma ženy a věda organizovaná Evropskou komisí se konala 28.–29.dubna 1998. Příspěvky se týkaly genderových stereotypů, důležitosti této problematiky pro celou Evropu a palčivého problému nedostatečných či vůbec neexistujících statistik.

6. 9. 2004

Informativní metodika: rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů

Žena… manažerka, politička, odbornice, sportovkyně, ale také matka.
Kolik společenských rolí každá současná žena plní? Jaké je její postavení v dnešní
společnosti? Takové otázky si jistě už položil každý z nás.
Budeme-li hledat odpovědi, zjistíme, že pro rovnost žen a mužů bylo již vykonáno hodně.
a v řadě oblastí života společnosti se běžně uplatňuje. Existuje však ještě mnoho takových
oblastí, kde je rovnost pohlaví jen vzdáleným cílem.
Přiblížit tomuto cíli se snaží i česká vláda. Navazuje tak na českou prvorepublikovou ústavu,
která jako první v Evropě vyjádřila formulaci o rovnosti pohlaví.

3. 6. 2004

Rozšiřování a prohlubování Evropské unie z perspektivy Francie: současná dilemata ve francouzské evropské politice

Francouzský přístup k evropské integraci má od počátku svou pevnou kontinuitu. Francie je zastáncem omezeného rozšiřování společenství. Protože je pravidelně nucena z tohoto svého cíle slevovat, kompenzuje své ústupky požadavky na prohloubení evropské spolupráce. O tom, kam Francii tato strategie přivedla během několika posledních let a jaké důsledky tento postoj pro ni přináší, se dočtete na následujících řádkách.

28. 4. 2004

Pakt stability a růstu: problém stabilizačního pravidla nebo fiskálních politik

Analýza se zaměřuje na možnosti reformy stávajícího Paktu stability a růstu. Autor upozorňuje na fakt, že neexistuje ideální fiskální pravidlo a jeho jakákoliv reforma proto vždy zlepší jeden jeho aspekt a zhorší jiný. Upozorňuje také dokazuje, že problémem v mnoha případech není Pakt stability jako takový, ale nedostatek odhodlání provádět zásadní reformy doma.

Evropský soudní dvůr

Postavení Evropského soudního dvora (oficiální název Soudní dvůr Evropských společenství), který sídlí v Lucemburku, je zakotveno v základních smlouvách všech tří Společenství. Jeho posláním je zajišťovat dodržování práva při výkladu a provádění těchto smluv a právních aktů, vydávaných na jejich základě orgány Společenství, a to všemi adresáty evropského práva. Je hlavním ochráncem legality při budování evropského práva jako systému a garantem fungování Unie jako právního společenství, respektujícího ústavní principy právního státu (rule of law), které sám zároveň dotváří na bázi základních smluv a ústavních tradic společných členským státům. Spolu s Komisí a Evropským parlamentem vystuuje jako výrazný integrační faktor , neboť svými podněty působí na posilování nadstátních rysů právního a institucionálního uspořádání Unie.

Základní druhy řízení před Evropským soudním dvorem

Evropský soudní dvůr (dále jen ESD) plní svou hlavní úlohu, tedy zajišťování dodržování komunitárního práva ze strany subjektů tohoto práva, tj. členských států, orgánů ES i jednotlivců, zejména tím, že v rámci několika základních druhů řízení rozhoduje o jemu předkládaných žalobách a návrzích. V posledních letech je každoročně k ESD podáváno až na tisíc různých návrhů a žalob. O těchto návrzích a žalobách pak ESD, respektive obě jeho součásti, rozhodují především v základních druzích řízení, kterými jsou řízení o přímých žalobách, řízení o předběžných otázkách, řízení incidenční a řízení o vydání posudku.