Tváří v tvář rostoucím ekonomickým a geopolitickým tlakům začíná Evropská unie opatrně upravovat některé ze svých klimatických regulací. Původní ambice sice zůstávají zachovány, ale pravidla dostávají pružnější podobu.
Článek původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl, který vydává Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP).Od úlev pro automobilky přes jednodušší uhlíkové clo až po flexibilnější pravidla u emisních povolenek – EU se snaží najít rovnováhu mezi ochranou klimatu a zachováním konkurenceschopnosti svého průmyslu.
Automobilky se letos vyhnou sankcím za emise
Kvůli obavám z ekonomických dopadů na průmysl a energetickou bezpečnost Evropská komise nabídla výrobcům automobilů nový způsob, jak splnit přísné emisní cíle. Firmy budou moci nově vypočítávat průměr emisí CO₂ svých vozů za celé tříleté období, místo aby musely splnit dříve stanovené limity každý rok zvlášť.
Změna se má týkat let 2025 až 2027 a podle Evropské komise nejde o snižování ambicí, ale pouze o krátkodobé uvolnění pravidel. „Cílem cílené změny navržené Komisí je poskytnout tomuto odvětví dočasnou tříletou flexibilitu a prostor pro oddech. Nemění cíl ani ambice nařízení,“ vysvětluje redakci
Anna-Kaisa Itkonen, mluvčí Komise pro klimatickou agendu.
Automobilky dosud čelily hrozbě vysokých pokut, pokud se jim nepodařilo splnit stanovené emisní cíle v každém jednotlivém roce. Německý europoslanec
Peter Liese, který ve vlivném výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu koordinuje největší evropskou politickou frakci – Evropskou lidovou stranu –, však upozorňuje, že systém neodpovídal nové geopolitické realitě.
Dosavadní pravidla totiž umožňovala automobilkám, které emisní limity překročí, nakupovat emisní kredity od jiných firem. Podle Lieseho je ale tato praxe dnešní optikou kontraproduktivní. „Dříve bylo užitečné, když si výrobci mohli koupit kredity od jiných společností. Ale dnes už to nedává smysl. Proč by evropské firmy měly posílat peníze
Elonu Muskovi nebo Číňanům?“ ptá se europoslanec a připomíná, že nakupování kreditů nedává smysl zvláště v době, kdy Evropa usiluje o strategickou nezávislost.
Zároveň ale zdůrazňuje, že evropská snaha snižovat emise v dopravě je správná. Problém vidí v tom, že evropské automobilky nedokázaly včas nabídnout zákazníkům cenově dostupný elektromobil, což nyní řada výrobců napravuje. Jako příklad zmiňuje i mladoboleslavskou Škodu Auto. „Pro Škodu je úprava legislativy důležitá zejména proto, že příští rok přijdou s novým, poměrně levným elektromobilem. Pokud by letos museli platit sankce nebo nakupovat kredity od Muska, nebylo by to řešení,“ říká Liese.
Europoslanec upozorňuje také na chyby národních vlád, které podle něj nedokázaly zajistit stabilní podporu pro rozvoj elektromobility. Například německá vláda podle něj ze dne na den zrušila dotace na nákup elektrických vozů, což situaci rozhodně nepomohlo.
V EU roste prodej hybridů a elektromobilů, Tesla zaznamenala výrazný propad
Politici v Evropském parlamentu však zdůrazňují, že nabídnutá flexibilita je jasně vymezená jako jednorázová výjimka. „Oznámené změny budou jednorázovým zásahem, který poskytne evropským výrobcům automobilů dodatečnou flexibilitu ve fázi zaostávajících požadavků trhu a nejistého chaotického prostředí finanční podpory v členských státech,“ podotýká německý europoslanec
Tiemo Wölken ze sociálnědemokratické frakce S&D. Dodává, že poptávka po elektromobilech v Evropě už začala opět růst, takže další ústupky vůči automobilkám podle něj nejsou na místě.
Členské státy zatím návrh Komise na tříleté průměrování emisí podporují a podle diplomatických zdrojů jej chtějí schválit co nejrychleji. Firmy totiž potřebují právní jistotu, aby mohly efektivně plánovat své investice.
Debata o automobilových emisích však nekončí. Česko i další státy tlačí na EU, aby se znovu otevřela diskuse o cíli nulových emisí po roce 2035. Podle europoslance Lieseho je jisté, že se tato debata vrátí. „Diskuze o cíli 2035 se určitě znovu otevře, musí se otevřít. To ostatně slíbila i
Ursula von der Leyen před svým znovuzvolením do čela Evropské komise,“ připomíná Liese.
Jeho politická frakce apeluje na to, aby cíl bezemisních vozů v roce 2035 sice zůstal, ale nemělo by se jednat o úplný zákaz prodeje nových spalovacích motorů. Liese prosazuje zachování principu technologické neutrality. V praxi by to znamenalo, že spalovací motory by mohly být dále využívány, pokud by je poháněla klimaticky neutrální paliva.
Kupka: Zákaz spalovacích motorů je chyba, Česko chce další změnu emisních pravidel
Evropa zjednodušuje i uhlíkové clo
Unie kromě emisních limitů zjednodušuje i pravidla tzv. uhlíkového cla (CBAM). To se vztahuje na dovoz cementu, elektřiny, hnojiva, železa, hliníku či vodíků, včetně výrobků z těchto materiálů.
Opatření, které má chránit evropský průmysl před konkurencí z levnějších a méně ekologických zemí, však čekají významné úpravy. EU osvobodí od povinností spojených s uhlíkovým clem většinu malých dovozců, hlavně malé a střední firmy. Nově zavedený práh 50 tun emisí CO₂ ročně podle odhadů zbaví administrativní zátěže přibližně 90 procent dovozců, kteří však dohromady odpovídají jen za necelé jedno procento celkových emisí pokrytých systémem CBAM.
Evropský komisař pro klima
Wopke Hoekstra v Evropském parlamentu na začátku května zdůraznil, že navržená zjednodušení jsou důležitým krokem, na který budou navazovat další opatření.
„Evropští exportéři jsou stále v nevýhodě. Platí za emise uhlíku, zatímco jejich konkurenti nikoliv. To je nepřijatelné. Udělali jsme sice obrovský krok vpřed v otázce zjednodušení CBAM, ale do konce tohoto roku chci také řešit otázku emisí v navazujících výrobcích, zabránit obcházení pravidel a vyřešit situaci s exportem,“ uvedl Hoekstra s tím, že jde o zásadní kroky k zajištění spravedlivých podmínek na trhu. „Pokud evropské firmy zkrachují, budeme muset výrobky dovážet. A je zcela jisté, že výrobky z mimoevropských zemí nejsou vyráběny tak ekologicky, jako v EU,“ upozornil komisař bez uvedení dalších detailů.
Podle německého europoslance Tiema Wölkena z frakce socialistů (S&D) by EU měla CBAM zjednodušit, ale zároveň rozšířit i na další sektory. „Původní právní předpisy CBAM stanovily jasné oblasti, které je nutné posoudit. Patří mezi ně zahrnutí emisí z elektřiny použité při výrobě zboží nebo rozšíření CBAM na další produkty, nejen základní materiály,“ vysvětluje Wölken.
Členské státy EU podle diplomatických zdrojů tuto technickou úpravu jednoznačně podporují. O případném odkladu systému CBAM se přitom v Radě EU vůbec nediskutuje – hlavním cílem totiž zůstává ochrana evropského průmyslu před neférovou konkurencí.
Kromě uhlíkového cla se firmy dočkají také zjednodušení pravidel v oblasti ESG reportingu a povinné kontroly dodržování pravidel udržitelnosti v dodavatelských řetězcích (tzv. due diligence). Velké evropské firmy s více než pěti tisíci zaměstnanci a ročním obratem přes 1,5 miliardy eur budou mít nově povinnost sledovat a vykazovat svůj dopad na životní prostředí a společnost až od roku 2028, tedy o rok později, než bylo původně plánováno. U dalších kategorií společností, například firem nad 250 zaměstnanců, se zavedení povinného ESG reportingu posouvá dokonce o dva roky, první zprávy tak budou muset publikovat až v roce 2028 za předchozí účetní období. Menších firem se povinný reporting týkat nebude a evropská legislativa je bude chránit i před situacemi, kdy to po nich budou v rámci dodavatelského řetězce vyžadovat velké firmy, kterým ty menší své produkty dodávají.
Polovina českých firem stopla přípravy ESG zpráv, ukázal průzkum
Komise přezkoumá systém emisních povolenek
V Evropské unii začíná i debata o možných úpravách systému emisních povolenek (EU ETS), který je hlavním nástrojem evropské klimatické politiky. Evropská komise v dubnu spustila veřejnou konzultaci k plánované revizi ETS, jejímž cílem je posoudit, jak celý systém efektivněji přizpůsobit klimatickým cílům EU pro rok 2050. O odkladu nově zaváděného systému ETS2, který má zahrnout například emise z dopravy a budov, se však podle Komise v roce 2026 diskutovat nebude.
Přestože v Česku budí systém ETS kritické hlasy, europoslanec Liese z Evropské lidové strany označuje ETS za nejúčinnější nástroj evropské klimatické politiky. „V sektorech pokrytých ETS se nám podařilo od spuštění systému snížit emise o 50 procent. Jde o skutečný úspěch, který nyní kopírují i další země, například Mexiko, Čína nebo Brazílie,“ zdůrazňuje Liese.
Liese zároveň důrazně odmítá jakékoliv úvahy o odkladu nebo oslabení systému ETS2. Podle něj by to výrazně ohrozilo dosažení jak současných, tak budoucích klimatických cílů. Připomíná, že členské státy, jako je například Česko, získávají díky ETS a dalším fondům významné prostředky na modernizaci a sociální podporu domácností. „Není dlouhodobě udržitelné, aby některé státy chtěly přijímat peníze z Modernizačního fondu nebo Sociálního klimatického fondu, ale odmítaly zároveň odpovědnost, která je s tím spojena. Evropa takto fungovat nemůže,“ dodává Liese.
Jiný názor má německý europoslanec Wölken z frakce socialistů a demokratů. Varuje, že případné oslabení emisních pravidel například v automobilovém průmyslu může paradoxně zvýšit náklady na systém ETS2, což negativně dopadne na občany. „Pokud odložíme plánovaný konec spalovacích motorů v roce 2035, jak si přeje lidovecká frakce EPP, povede to k tomu, že se na trh dostane méně levných elektromobilů. V důsledku toho vzroste poptávka po palivech, zvýší se potřeba emisních certifikátů ETS2 a ty pak budou dražší. Účet za to nakonec zaplatí spotřebitelé, kteří už nyní čelí rekordní energetické chudobě,“ říká Wölken.
Podle diplomatických zdrojů v členských státech však v tuto chvíli není většinová podpora pro odklad ETS2, o kterém hovoří jen několik zemí včetně Česka, Polska či Estonska. Většina členských států nyní prosazuje spíše zavedení ochranných mechanismů, které by zmírnily dopady prudkých cenových výkyvů povolenek. Právě touto cestou se tak bude diskuse v Radě EU pravděpodobně ubírat.
Dekarbo brief: Hra na odklad ETS 2
Klimatické cíle EU pro rok 2040: Komise trvá na 90 %
Kromě samotné dílčí legislativy se na evropské úrovni řeší i dlouhodobé „velké“ cíle pro snižování emisí. Mezi ně se řadí již odsouhlasený cíl 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Co ale chybí je cíl pro rok 2040.
Podle mluvčí Komise Anny-Kaisy Itkonen návrh klimatického zákona, který bude obsahovat závazek snížit emise nejméně o 90 % oproti úrovním z roku 1990, představí Evropská komise ještě před létem.
„Devadesát procent je v politických pokynech a předsedkyně Komise uvedla, že to bude výchozí bod,“ upřesňuje Itkonen.
Přestože se debata o tomto klimatickém cíli teprve rozeběhla, podle dostupných diplomatických informací není pravděpodobné, že by Komise od čísla 90 procent ustoupila. Jisté ale je, že diskuse o možnostech flexibility bude pokračovat i po zveřejnění návrhu. Žhavým tématem je například možnost EU investovat do projektů na snižování emisí v Africe a v dalších kontinentech, přičemž výsledné snížení emisí by si pak EU mohla vykazovat jako své vlastní. Tento mezinárodní „kreditový“ systém ale má své odpůrce, zejména kvůli špatným předchozím zkušenostem.
Rozhodující zřejmě bude, jak se podaří Unii zvládnout nadcházející ekonomické a geopolitické výzvy, aniž by se přitom vzdala své dosavadní pověsti světového klimatického lídra.
