CountEmissionsEU: Evropa sjednocuje pravidla pro měření emisí v dopravě
Evropský parlament definitivně schválil nařízení CountEmissionsEU, které zavádí jednotnou metodiku pro výpočet emisí skleníkových plynů v dopravě napříč Evropskou unií.
Evropský parlament definitivně schválil nařízení CountEmissionsEU, které zavádí jednotnou metodiku pro výpočet emisí skleníkových plynů v dopravě napříč Evropskou unií.
Evropská komise přišla s „automobilovým balíčkem“. Má jít o pragmatickou odpověď na realitu trhu – a zároveň o potvrzení, že cíl uhlíkové neutrality zůstává nedotknutelný.
Tváří v tvář rostoucím ekonomickým a geopolitickým tlakům začíná Evropská unie opatrně upravovat některé ze svých klimatických regulací. Původní ambice sice zůstávají zachovány, ale pravidla dostávají pružnější podobu.
Evropská unie plánuje výrazně zvýšit recyklaci v automobilovém průmyslu prostřednictvím nového nařízení o vozidlech s ukončenou životností. Ačkoli Česká republika oběhovou ekonomiku v obecné rovině podporuje, zástupce automobilky i ministerstva průmyslu a obchodu varují před potenciálními nepříznivými dopady.
Instituce EU zahájily po červnových volbách nový pětiletý funkční cyklus. Ačkoli oficiálně začal 16. července, skutečné legislativní práce se rozbíhají teprve teď. Klíčovým hráčem v tomto procesu bude nová Evropská komise, kterou opět povede Ursula von der Leyen. Co přinese její druhý mandát?
Prvním lednem letošního roku vstoupil v platnost Evropský akt o datech, který jednotlivcům i podnikům zajišťuje lepší přístup k datům na trhu EU. Nová…
Čína nepřiměřeně podporuje výrobce elektromobilů, kteří pak mají nespravedlivou cenovou výhodu nad evropskou konkurencí, prohlašuje Evropská komise s tím, že na to má důkazy. Pokud se potvrdí, bude moct vůči Číně uvalit dodatečná cla.
Nová emisní norma Euro 7 vzbudila velké emoce – zejména ty negativní. Evropští výrobci automobilů označili normu za nepřijatelnou a nerealistickou. Argumenty zřejmě padly na úrodnou půdu, norma nyní prochází evropským legislativním procesem a tlak na její úpravu nabírá na síle.
Evropská unie se chce vyhnout další „čipové kalamitě“. V reakci na nedostatek této klíčové součástky přišla Evropská komise s novou legislativou – aktem o čipech. Očekávání jsou obrovská, Evropa by se díky němu mohla zařadit mezi hlavní světové čipové velmoci.
Evropský parlament v polovině října hlasoval o budoucnosti dobíjecí infrastruktury pro vozidla s alternativním pohonem. Nabíjecí stanice mají být k dispozici na hlavních tazích každých 60 kilometrů.
Evropská unie chystá další zpřísnění emisních norem. Na podzim by měla spatřit světlo světa dlouho odkládaná norma Euro 7/VII, která by mohla znamenat poslední hřebíček do rakve spalovacích motorů. Řešit ji bude i české předsednictví v EU.
Řada evropských norem projednávaných během českého předsednictví se dotkne i budoucnosti českého automobilového průmyslu. Výrobci bedlivě sledují především klimatickou legislativu spojenou s balíkem Fit for 55 nebo přípravu nové emisní normy Euro 7.
Na nové směrnice a nařízení, s nimiž přichází zatím ve formě návrhů Evropská komise, je možné nahlížet jako na určitou formu revoluce. Co se stane, budou‐li muset být všechna nová auta od roku 2035 bezemisní? A je to vůbec možné?
Auta ovládaná pomocí umělé inteligence, která vzájemně komunikují, chrání své pasažéry před nebezpečím a vypouštějí jen minimum emisí. Právě tak by mohla vypadat budoucnost evropské silniční dopravy.
Kdo je připraven, není překvapen. Takovou strategii zvolili čeští vývozci automobilů a autodílů, a proto se zatím s výraznějšími komplikacemi způsobenými vystoupením Velké Británie z jednotného trhu a celní unie nepotýkají.
Evropský rozpočet se v letech 2021-2027 kvůli snaze obnovit evropské ekonomiky rekordně nafoukne o nové fondy. Jaké příležitosti by mohl nabízet automobilovému průmyslu?
Spotřebitelé věří ve snazší cestu k odškodnění a firmy se obávají náročných soudních procesů. Samotné soudy doufají, že by jim mohlo ulevit od vysokého počtu spotřebitelských sporů. Od hromadných žalob se zkrátka očekává mnoho.
Zástupci autoprůmyslu zemí Visegrádské skupiny požadují, aby Evropská unie odložila účinnost některých regulatorních opatření alespoň o půl roku. Výrobci totiž vlivem koronavirové krize nemohou vyhovět některým novým technickým či administrativním požadavkům.