Evropa kvůli Rusku zpomalí dekarbonizaci, aby ji pak mohla ještě zrychlit

Evropské státy potřebují vytlačit ruský plyn jiným plynem, jsou totiž přesvědčené o tom, že je to nejrychlejší řešení. Využívají k tomu i finance, které byly původně určeny k přechodu na obnovitelné zdroje. Dekarbonizace se tak v krátkodobém horizontu pravděpodobně zpomalí. Únorový vpád Ruska na Ukrajinu znamenal pro Evropskou unii „energetické vystřízlivění“. Uvědomila si, že se ve vlastním zájmu musí své závislosti na ruských fosilních palivech co nejdříve zbavit. Světlo světa tak spatřil plán REPowerEU. „Během posledních sedmi měsíců jsme podnikli důležité kroky k odklonu od ruského plynu a zároveň k zajištění energetické bezpečnosti. Dodávky z ruských plynovodů se snížily ze 41 % na 7,5 %. Toto snížení jsme kompenzovali zvýšením dovozu LNG a plynu z (jiných) potrubí,“ připomněla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Solar energy is crucial for #REPowerEU, our plan to phase out Russian fossil fuels.

We have launched an industrial solar energy alliance to help scale up manufacturing technologies.

By 2025, the EU could reach 30GW of annual solar energy manufacturing capacity with its support.

— European Commission (@EU_Commission) October 12, 2022

Taková „hurá akce“ ale samozřejmě něco stojí. Komise proto na jaře na tuto oblast vyčlenila dodatečného půl bilionu korun, který státům pošle skrze jejich národní plány obnovy vytvořené k nastartování ekonomik po pandemii. Státy se musely dohodnout, jak si peníze mezi sebe rozdělí. Při porovnání původního plánu Komise a posledního návrhu českého předsednictví se část peněz přesunula od Itálie nebo Španělska k zemím střední a východní Evropy, které mají se závislostí na Rusku podstatně větší problémy. Dohodu ministrů financí oznámil v úterý (4. října) ten český – Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétně Česko podle něj na diverzifikaci energetiky získá 16,7 miliardy korun.

Ministři financí EU se shodli na rozdělení peněz. Do ČR by mělo jít téměř 17 miliard korun

25 % prostředků z nového balíku bude pocházet z předfinancování v rámci trhu s emisními povolenkami, 75 % pak z tzv. Inovačního fondu. I ten je však naplněný především právě díky prodeji povolenek. Velkým pozitivem může být fakt, že tyto peníze budou pravděpodobně k dispozici velmi rychle, státy je tak mohou využít na zaplacení projektů, které už fungují nebo vznikají. Jak napsala ČTK, Česku podle Stanjury pomohou peníze k získání nových zdrojů energie, mezi nimiž je například letos dohodnutá kapacita dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Nizozemska. „Z hlediska dostupnosti příslušných prostředků a udržitelnosti tohoto způsobu financování jistě žádný problém nenastává, protože výnosy z prodeje povolenek jsou každoročním standardním příjmem stáních rozpočtů,“ připomněl ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Největší překážku tak nyní představuje chybějící dohoda s Evropským parlamentem, který si zatím dává načas. Vyjednávání o konečném kompromisu tak začnou nejdříve v listopadu.

Společná pozice současně znamená, že jsou státy EU připravené začít vyjednávat s Evropským parlamentem o finálním rozdělení peněz.

Europoslanci jsou ale pozadu kvůli sporům o rozdělení mezi výbory, na své pozici se chystají dohodnout teprve v listopadu, vyjednávat budou až pak.

— Viktor Daněk (@ViktorDanek_) October 4, 2022

Objem financí pod REPowerEU možná vůbec není konečný. Jak v dopise lídrům členských zemí EU naznačila předsedkyně von der Leyenová, Komise hledá další prostředky, které pomůžou se snížením energetické závislosti na ruském režimu.

Krátkodobé zpomalení?

Zvyšování odolnosti evropské energetiky probíhá na několika frontách – diverzifikace dodávek, „očištění“ energetického mixu nebo zvýšení účinnosti zdrojů. Pytle s penězi ale nejsou bezedné a ufinancovat všechno zároveň představuje složitý úkol. Michal Skořepa upozornil na jeden důležitý fakt – prostředky získané prodejem emisních povolenek měly původně sloužit dekarbonizaci, tedy přechodu z fosilních paliv na ta čistá, především obnovitelné zdroje. „Naproti tomu neruskými zdroji energie, jejichž dostupnost chce Evropa posílit, se v tuto chvíli rozumí především zemní plyn, ať už přiváděný do Evropy potrubím nebo ve zkapalněné podobě. Návrh využít prostředky z povolenek k financování oslabení energetické závislosti na Rusku proto chápu jako politické rozhodnutí investovat teď víc do energetické bezpečnosti na úkor dekarbonizace,“ podotkl pro redakci EURACTIV.cz ekonom. Skořepa doplnil, že břemeno změn potřebných k dosažení uhlíkové neutrality kontinentu do roku 2050 se tím ovšem posouvá na další roky. S takovým postupem ale nesouhlasí ekologické organizace. „Příčinou energetické krize je dlouhodobé spoléhání se evropských zemí na dovoz fosilních paliv. Řešením proto není vyměnit jednu trubku s plynem za jinou, ale poučit se z minulých chyb a masivně budovat obnovitelné zdroje a podporovat energetické úspory,“ uvedla v tiskové zprávě Miriam Macurová, koordinátorka energetické kampaně Greenpeace Česko.V konečném důsledku nicméně může platit, že se dekarbonizace ve střednědobém horizontu urychlí. Samotný REPowerEU totiž kromě investic do alternativní plynové infrastruktury obsahuje také kapitoly zaměřené na zvýšení energetických úspor nebo povinnost mít v národním energetickém mixu vyšší podíl obnovitelných zdrojů, než se původně plánovalo. Zásadní bude v tomto ohledu rok 2030, do kterého se má řada nových cílů splnit.

Infografika: EU řeší svou energetickou bezpečnost. Co přináší plán REPower EU?