Summit Evropského politické společenství se vůbec poprvé konal za Kavkazem a ukázal, že Evropané v době geopolitického pnutí dál hledají stejně smýšlející spojence, kteří nechtějí bořit světový řád.
Válka na Ukrajině a energetická krize změnily přístup Evropy k využívání energetických zdrojů a urychlily přechod na ty udržitelnější. Česká ekonomika, která je ze značné části založená na těžkém průmyslu, se ale v mnohém od zbytku Evropy liší.
Rostoucí náklady na život jsou hlavní starostí pro 93 procent Evropanů. Naopak jen třetina z nich je přesvědčená o tom, že národní vlády nebo EU udělaly dost při řešení tohoto problému.
Evropské státy potřebují vytlačit ruský plyn jiným plynem, jsou totiž přesvědčené o tom, že je to nejrychlejší řešení. Využívají k tomu i finance, které byly původně určeny k přechodu na obnovitelné zdroje. Dekarbonizace se tak v krátkodobém horizontu pravděpodobně zpomalí.
První české předsednictví zanechalo v Bruselu pachuť, to druhé zatím působí profesionálněji a daří se mu plnit důležité úkoly. Jeho velkou zkouškou bude životaschopnost společného řešení energetické krize.
Europoslanci dali na stůl svoji verzi směrnice o energetické účinnosti a teď musí přesvědčit státy, aby urychleně začaly šetřit energie. Cílem je vymanit se ze závislosti na Rusku a zároveň naplnit klimatické ambice.
Rusko by mohlo posílat plyn do Evropy jinými cestami, aby kompenzovalo odstávku plynovodu Nord Stream 1, ale rozhodlo se to nečinit. Prohlásil to dnes mluvčí Evropské komise, podle něhož Moskva plyn využívá jako zbraň.
Lotyšsko se díky rychlým opatřením nyní bez ruského plynu obejde, zastavení kohoutků tak bylo jen prázdným gestem, vysvětluje v rozhovoru pro EURACTIV.cz česká velvyslankyně v Rize Jana Hynková. Drtivá většina lotyšských Rusů podle ní válku odsuzuje.
Klimaticky neutrální městská část Chytré Líchy v Židlochovicích u Brna nabídne už za pár let přibližně třem stovkám lidí futuristický koncept bydlení. Jinak bude přistupovat k vytápění, hospodaření s vodou i dopravě.
České předsednictví by mohlo sehrát svou roli v energetické politice a vysvětlit ostatním státům pohled středovýchodní Evropy, říká v epizodě podcastu Evropa zblízka europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO).
Řada evropských norem projednávaných během českého předsednictví se dotkne i budoucnosti českého automobilového průmyslu. Výrobci bedlivě sledují především klimatickou legislativu spojenou s balíkem Fit for 55 nebo přípravu nové emisní normy Euro 7.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V červenci usedne ČR do čela Rady EU a ujme se tak půlročního předsednictví sedmadvacítky. Jaké si zvolila priority? A jak si vláda hodlá poradit s nízkým rozpočtem předsednictví? V podcastu Evropa zblízka odpovídá ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Evropa spoléhala na zemní plyn, kvůli válce ale musí své plány změnit. Energetika tak bude do budoucna stát především na obnovitelných zdrojích a také na jádru. I tady je ale potřeba dávat pozor na nezdravé závislosti.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Televize, mobilní telefony, vybavení domácnosti a další výrobky zakoupené v Evropské unii by si jejich majitelé měli mít v budoucnu možnost nechat opravit daleko snáze, než je tomu nyní. Evropská komise dnes navrhla nová pravidla.
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
Starosta první české energeticky soběstačné obce, Kněžic na Nymbursku, je pragmatik. Sázka na obnovitelné zdroje je sice ekologický počin, ale bez toho, aby vycházela i ekonomicky podle něj nemá smysl.
