Česko-nizozemsko-dánské trio tlačí na větší podporu ukrajinské protivzdušné obrany

Ruské ostřelování neustává a ukrajinská protivzdušná obrana je děravá. Česko, Dánsko a Nizozemsko proto volají po tom, aby se Kyjevu dodalo víc munice a hlavně samotné protivzdušné systémy. Chtějí o tom dnes přesvědčit i další státy EU. Sedm ruských raket jsme sestřelili, pak nám došla munice, popsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zničení elektrárny u Kyjeva tento týden. Zdůraznil tak velký problém, se kterým se jeho země potýká. Proto je pro Ukrajinu tak důležitá česká iniciativa, která po celém světě shání dělostřeleckou munici, stejně jako peníze na ni. 180 tisíc kusů je prý nasmlouváno, na dalších 300 tisících se pracuje. První velká dodávka by na Ukrajinu měla zamířit v červnu. A na čísle okolo půl milionu Česko rozhodně skončit nechce. „Neexistuje žádný důvod, proč bychom v příštích 12 měsících nemohli dodat další milion kusů,“ prohlásil ve Washingtonu premiér Petr Fiala. A vypadá to, že na tomto slibu aktivně pracuje. Hned z Washingtonu totiž zamířil do centrály NATO v Bruselu, kde jednal s šéfem organizace Jensem Stoltenbergem a nizozemským premiérem Markem Ruttem, který by Stoltenberga měl ve funkci nahradit. Připojila se k nim také dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksen, o které se zase mluví jako o možné příští předsedkyni Evropské rady. Všichni tři jsou tedy „těžké váhy“, které navíc Česko v jeho iniciativě podporují. Nizozemsko a Dánsko patří mezi země, které na nákup munice poskytly slušné částky. Dánové zafinancovali 15 tisíc granátů, Nizozemci poslali 150 milionů eur.

#Ukraine’s battlefield needs are urgent. I thanked @MinPres 🇳🇱, @Statsmin 🇩🇰 & @P_Fiala 🇨🇿 for their efforts. We agreed #NATO should have a greater role in coordinating aid over the longer term. Ukraine also needs predictable financial support for the long haul. pic.twitter.com/prUWFZSpfH

— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) April 17, 2024

Podle Fialy, Rutteho, Frederiksen a Stoltenberga je ale potřeba dělat ještě víc, jinak se Ukrajina nemá šanci ubránit. Na středeční tiskové konferenci společně vyzvali k daleko intenzivnější podpoře její protivzdušné obrany. To znamená nejen dodávky munice a navýšení evropských výrobních kapacit, ale také poskytnutí systémů protivzdušné obrany. „Peníze nejsou problém, problém jsou systémy samotné,“ upozornil Mark Rutte s tím, že se v současné době mapuje, které evropské a alianční země by je Ukrajině mohly poslat. Společně s ostatními lídry dnes ocenil německé rozhodnutí poskytnout zemi sužované válkou další systémy Patriot. Právě to by mohl být zárodek větší pomoci. „Musíme se ptát sami sebe. Není lepší poslat Ukrajině část našich vlastních protivzdušných systémů teď, kdy jsou to Ukrajinci, a ne my, kdo má velké problémy s ruskými útoky? Víme, že v Evropě tyto systémy jsou. Nastal čas je poslat na Ukrajinu,“ apelovala Mette Frederiksen. Její země tento přístup sama praktikuje, kdy kvůli Kyjevu sahá do vlastních strategických zásob. Trojice lídrů se o tématu ukrajinské protivzdušné obrany plánuje bavit se svými kolegy na Evropské radě, která začíná dnes večer. Je ale jasné, že Evropa si sama nevystačí. Bez podpory USA se zkrátka neobejde. „Strávil jsem posledních několik dní ve Washingtonu. (…) Jedním z mých cílů bylo zajistit další (americkou) podporu pro Ukrajinu a evropskou bezpečnost. Jsem mírně optimistický, že (americký) balík pomoci bude předmětem hlasování v Kongresu a podaří se ho schválit tento nebo příští týden,“ řekl na tiskové konferenci Petr Fiala. Tyto peníze pro Kyjev by šly na výrobu munice ve Spojených státech a doplnění amerických vojenských skladů.

Zahraničí a konkurenceschopnost

Po jednání v centrále Aliance Fiala zamířil do centra Bruselu, kde dnes v budově Evropské rady začíná mimořádný summit. Avizovaná debata o strategické agendě na další roky nakonec zůstává na vedlejší koleji, prezidenti a premiéři budou řešit hlavně aktuální zahraničně-politické otázky včetně Ukrajiny, Turecka, Libanonu nebo Iránu a Izraele.

Bezpečnost nebo klima? Summit v Bruselu pomůže nastavit nové priority pro EU

Zítra je čeká téma evropské konkurenceschopnosti, kam spadají například oblasti energetiky, průmyslu nebo inovací. Nečekaným jablkem sváru by se v tomto kontextu mohla stát tzv. Unie kapitálových trhů, která má zjednodušit proudění kapitálu a úspor napříč celou Evropskou unií, všechny země se ale na ni nedívají stejně. Italský ekonom Enrico Letta lídrům zítra představí svou zprávu o stavu a budoucnosti vnitřního trhu EU. Přestože Letta už dnes své návrhy oficiálně představil, státy o ně pravděpodobně v průběhu čtvrteční debaty zavadí jen okrajově, protože 150stránkovou zprávu nedostaly s dostatečným předstihem a neměly tak čas na její analýzu. Vrátí se k ní tak zřejmě až na nějakém dalším setkání.

LIVE press conference with @EnricoLetta ahead of #EUCO's discussion on the Future of the Single Market and the presentation of the findings and recommendations of the report. https://t.co/omvum9p6Na

— Charles Michel (@CharlesMichel) April 17, 2024