Ve čtvrtek 12. února čeká lídry EU mimořádný summit na belgickém zámku. Věc k řešení? Evropská konkurenceschpnost. Jak na tom po prvotních snahách EU o její posílení je? A co má summit přinést? V nové epizodě podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Deset prezidentů a premiérů členských států EU, včetně Česka, vyzvalo Evropskou komisi (EK), aby se zaměřila na podporu vysokorychlostního železničního propojení. Státníci rovněž zdůrazňují důležitost spolufinancování těchto projektů z Evropské unie.
Evropa se potřebuje naučit využívat sílu soukromých investic, posun ale přichází příliš pomalu. Řešení podle Enrica Letty? Sebrat téma expertům na ministerstvech financí a udělat z něj otázku života a smrti celé evropské ekonomiky.
Bez snížení byrokracie to nepůjde. Volá po tom byznys, europoslanci, EU to ale doporučili i odborníci jako Enrico Letta nebo Mario Draghi. Jak s evropskou byrokracií zatočit a jak to vidí byznys? V novém díle podcastu Evropa zblízka odpovídá Alena Mastantuono.
Prezidenti a premiéři se v Budapešti dohodli na plánu, jak posílit evropskou konkurenceschopnost. Pro Komisi připravili řadu úkolů, některé z nich s šibeničním deadlinem.
Posílit konkurenceschopnost Evropské unie, dělat vše pro to, aby unijní lídři neztratili podporu obyvatel EU a zároveň více komunikovat se zbytkem světa. Takové výzvy do budoucna vidí končící předseda Evropské rady Charles Michel.
Česko a Lucembursko navrhují Evropské komisi, jak vylepšit jednotný trh Evropské unie. Hlavní prioritou by mělo být zejména zjednodušení a harmonizace pravidel EU týkajících se zboží i služeb a tam, kde je to možné, uplatňovat zásadu vzájemného uznávání.
Zástupci byznysu, Evropské komise i experti varují, že pokud země EU nepropojí své digitální trhy, nebudou investovat do technologií a neposílí infrastrukturu, za konkurencí budou i nadále klopýtat.
Evropský trh zaostává za globální konkurencí a všichni důležití hráči se shodnou na tom, že potřebuje zásadní změny. Zájmy různých sektorů byznysu nebo některých států ale celý proces brzdí a brzdit budou.
Evropa chce být konkurenceschopná, není ale jasné, kde na to vezme peníze. Zároveň musí balancovat mezi několika světovými konflikty nejedou. Právě o tom byl summit Evropské rady v Bruselu.
Ruské ostřelování neustává a ukrajinská protivzdušná obrana je děravá. Česko, Dánsko a Nizozemsko proto volají po tom, aby se Kyjevu dodalo víc munice a hlavně samotné protivzdušné systémy. Chtějí o tom dnes přesvědčit i další státy EU.
Mimořádnému summitu v Bruselu tento týden bude dominovat téma strategického směřování EU v příštích pěti letech. Neziskové organizace upozorňují na to, že se nesmí zapomenout na ochranu klimatu, protože s tou souvisí i bezpečnost a konkurenceschopnost.
Ukazuje se, že se Evropě příliš nedaří lákat rizikový kapitál ani dostatečně rozvíjet výzkum. Domácí ekonomiku zpomalují také vysoké ceny energií nebo slabé studijní výsledky školáků. Otočit situaci k lepšímu mají dva italští expremiéři.
Ani deset let od tragické nehody lodi s uprchlíky z října 2013, při níž u italské Lampedusy zemřelo nejméně 360 lidí, bohužel EU příliš nepokročila v řešení migrační krize. V rozhovoru s agenturou EFE to řekl Enrico Letta, který byl tehdy italským premiérem.
Koronavirová krize upozadila konferenci o budoucnosti Evropy, která má zodpovědět otázku, kam má integrace v následujících letech směřovat. Instituce však o její podobě jednat nepřestaly a podle některých politiků je téměř připravena.
