Jaká bude energetická budoucnost Evropy a Česka?
Jak bude vypadat budoucí český energetický mix? Budou se po českých silnicích prohánět vodíkové automobily? A jak důležitou roli můžou hrát v budoucnu malé jaderné reaktory?

Jak bude vypadat budoucí český energetický mix? Budou se po českých silnicích prohánět vodíkové automobily? A jak důležitou roli můžou hrát v budoucnu malé jaderné reaktory?
Éra spalovacích motorů se blíží ke konci. K jejich zákazu přistupují nejenom progresivní evropská města, ale i celé státy. Na konec dieselových a benzinových aut se připravuje i Česká republika, kterou čekají masivní investice do elektrifikace dopravy.
Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.
EU se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. Pokud chce takového cíle dosáhnout, bude muset dekarbonizovat ekonomiku. Experti upozorňují, že taková změna může posílit závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska.
Dobrovolnická mise v zahraničí hrazená z evropského rozpočtu přilákala již 775 českých účastníků. Jaké jsou jejich zkušenosti? Redakce EURACTIV.cz přináší příběh čtveřice z nich.
Auta ovládaná pomocí umělé inteligence, která vzájemně komunikují, chrání své pasažéry před nebezpečím a vypouštějí jen minimum emisí. Právě tak by mohla vypadat budoucnost evropské silniční dopravy.
Slepice, králíci, prasata a další hospodářská zvířata by po roce 2027 neměla být chována v klecích. Požadují to europoslanci ve své čerstvě schválené rezoluci.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny ČR bude ve čtvrtek 10. června rozhodovat o budoucí podpoře obnovitelných zdrojů energie. Zástupci sektoru se shodují na jednom – všechny obnovitelné zdroje si zaslouží stejnou míru podpory. Vláda k tomu však přistupuje jinak.
Karlovarský kraj se obrátil na Evropskou komisi kvůli rozdělení peněz z Fondu spravedlivé transformace (FST) mezi tři uhelné kraje České republiky.
Evropští podnikatelé se vzpamatovávají z pandemie covid-19. Jak je Evropská unie podpořila? Reakci EU zhodnotili poslanci Evropského parlamentu, kteří diskutovali o stavu malých a středních podniků v EU.
Těžba v dole Turów může pokračovat dál, Polsko ale musí zaplatit Česku kompenzace ve výši 40 až 50 milionů eur (1 až 1,2 miliardy korun) a přezkoumat povolovací procesy. Tak zní návrh mezivládní dohody, jejíž rámec dnes odsouhlasila česká vláda.
Více než polovina Čechů si myslí, že by EU měla mít více pravomocí při řešení krizí. Prioritou by přitom v nynější pandemii mělo pro Brusel být rychlé zajištění bezpečných vakcín. Vyplývá to z výsledků nového průzkumu Eurobarometr.
České regiony budou moci čerpat milionové dotace na renovace veřejných budov. Peníze ale nejsou to jediné, co k úspěšné rekonstrukci potřebují. Apelují zejména na nutnost zjednodušení administrativy.
Geotermální energie je obnovitelný a v podstatě nevyčerpatelný zdroj energie. V české legislativě ale nejsou ukotvené ani základní pojmy, například co to vlastně geotermální energie je, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jan Holeček.
Bezprecedentní krize si žádá bezprecedentní řešení. Evropský rozpočet nabobtnal o nové fondy, které mají pomoci členským státům zvládnout pandemii covid-19. Česku se tak otvírá jedinečná příležitost porazit krizi a přidat se do spolku bohatých států.
Česko-polské vztahy si procházejí nelehkým obdobím. Soudní spor týkající se těžby v dole Turów doprovází rozporuplná komunikace premiérů obou zemí. Zatímco polský premiér tvrdí, že Česko chce žalobu na Polsko stáhnout, český premiér informaci vyvrací.
Lídři unijní sedmadvacítky vyjádřili jednomyslnou podporu Česku v jeho sporu s Ruskem. Vyhošťování dalších ruských diplomatů se však nekoná. Premiér Andrej Babiš o takový krok na pondělním zasedání Evropské rady ani neusiloval.
Sídlo Evropské rady po několika měsících opět ožívá. Do Bruselu se dnes dostaví předsedové vlád 27 členských zemí EU.