Vrcholní představitelé evropské sedmadvacítky se setkali v Bruselu, aby se domluvili na dalším postupu vůči ruské agresi. Na čem se dohodli? Server EURACTIV.cz přináší shrnutí.
Česká republika chce znovu vyzvat země EU k udělení kandidátského statusu Ukrajině. Šance na úspěch je však malá, udělení dalšího významného gesta směrem k Ukrajincům blokuje především Francie.
Třicet ruských a běloruských oligarchů zařazených na evropský sankční seznam pomalu přichází o svůj majetek. Členské státy EU dál intenzivně pátrají po luxusních jachtách a domech nacházejících se na evropském území. Aby jim Brusel pátrání ulehčil, vytvořil novou skupinu s výstižným názvem Zmrazit a zabavit.
Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také plány Evropské komise.
Byla by chyba šlápnout na brzdu a zapomenout na Green Deal. Naopak je třeba přidat, říká Pavel Poc v rozhovoru pro EURACTIV.cz. Dotace z transformačních fondů EU si podle něj zaslouží i velké společnosti, které poskytují regionu stabilitu a zaměstnanost.
Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.
„EU s námi bude daleko silnější,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na jednání Evropského parlamentu v Bruselu, kam se ve středu na dálku připojil. Vzkázal, že Ukrajina nyní bojuje za svobodu a mír a chrání bezpečí celé Evropy.
Dvacet kilometrů od portugalského pobřeží pluje obří plošina s třemi větrnými turbínami. Umí vyrobit elektřinu pro 60 tisíc domácností, čímž ročně pomůže uspořit tuny emisí uhlíku. Zní to jako vzdálená budoucnost, ale je to existující projekt.
Putinův cíl je zničit Ukrajinu. Ve skutečnosti ale ničí i budoucnost své vlastní země. Právě taková slova zazněla z úst předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která v sobotu večer oznámila další balík sankcí vůči Rusku.
EU rozjíždí obrannou spolupráci. Na období 2021 až 2027 vyčlenila osm a půl miliardy eur Evropském obranném fondu a podporuje desítky projektů, které by měly přispět k tomu, aby se EU stala globálním bezpečnostní aktérem, říká šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.
Evropa není zatvrdlá, jak si mnoho lidí myslí. Naopak je dynamická a přetéká potenciálem. Právě tato slova pronesl na půdě Evropského parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron, který si od začátku ledna užívá předsednickou funkci v EU. Za svá slova čelí kritice, a to zejména z řad krajanů.
Karlovarský kraj už má jasno v tom, kam chce nasměrovat evropské peníze určené na transformaci uhelných regionů. Dotace mají znovu oživit město Aš, financovat rekonstrukci horského hotelu na Klínovci nebo posílit inovační potenciál regionu.
Organická hmota – ať už se jedná o hnůj, siláž, dřevo nebo třeba gastronomický odpad – najde své další využití i při výrobě elektřiny a tepla. S odklonem od uhlí by mohla právě biomasa představovat jednu z alternativ, kterou se může česká energetika vydat.
Velice pozorně jsem sledovala, co se dělo před volbami kolem České televize, a musím říct, že česká veřejnost zareagovala ve správnou chvíli správným způsobem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Věra Jourová.
Evropská unie si chce pohlídat ekologickou výrobu, používání i recyklaci či druhotné využití baterií určených pro elektrická vozidla. Má mimo jiné v plánu jim přidělit QR kódy s nezbytnými informacemi a zavést pro ně povinný obsah recyklátu.
Evropské dotace mohou v zemědělství ovlivnit spoustu věcí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz mladý farmář roku 2021 Erich Vodňanský. Hospodaření podle něj musí vždy stát na funkčním ekonomickém základu, zároveň by však mělo poskytovat prostor přírodě.
Komplikované stavební řízení je dlouhodobou bolístkou české ekonomiky. S novou legislativou a investicí z Národního plánu obnovy by se řízení mohlo zjednodušit a zkrátit. Doufají v to především čeští podnikatelé.
Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit.
AnetaZachova
