Z tuzemských komínů uniká do ovzduší čím dál méně škodlivin. Uhelné kotle postupně nahrazují například tepelná čerpadla, na která mohou české domácnosti čerpat dotace. Za úbytkem emisí stojí také mírné zimy a lepší rozptylové podmínky.
Na stolech poslanců leží zásadní legislativa pro rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice. Novela o podporovaných zdrojích energie má ČR konečně posunout blíže k plnění společných evropských cílů.
Rozvojové země nemají peníze na nákup vakcín proti covid-19. Evropská unie jim na vakcíny přispěla již 2,2 miliardy eur, přesto čelí kritice od humanitárních organizací. Podle nich by měla prolomit patenty farmaceutických společností a umožnit výrobu vakcín po celém světě.
Čtvrteční summit lídrů EU dopadl pro Česko dobře. Premiéři a prezidenti potvrdili, že členské státy by si měly vakcíny proti covid-19 rozdělovat podle počtu obyvatel. Právě o to Česko několik dní usilovalo.
Ekologické zátěže ohrožují vodní zdroje, přesto se řada vlastníků nechce do likvidace nebezpečných látek pustit. Nemají totiž k danému pozemku vztah, nebo je odrazuje administrativa a finanční náklady. Liberecký kraj nabízí pomocnou ruku.
Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.
Náklady spojené s výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Dukovany budou mnohonásobně vyšší, než česká vláda nyní tvrdí. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedl britský expert Stephen Thomas.
Mezinárodní obchod má za sebou turbulentní období. Čtyřletá éra amerického prezidenta Donalda Trumpa rozvířila obchodní spory s Evropou i Čínou, mezi klíčovými hráči mezinárodní scény tak panuje napětí. Zatímco dříve urovnávala neshody států Světová obchodní organizace (WTO), dnes jsou její možnosti omezené.
Debata o ochraně klimatu se velmi rychle změnila, a to i v zemích závislých na fosilních palivech, jako jsou Polsko nebo Česko. Současná diskuse už není o „jestli“, ale „jak“ a „kdy“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Elif Gündüzyeliová.
Ve V4 jsou ČR a Polsko vůči evropským klimatickým cílům opatrnější, kdežto Maďarsko a Slovensko je velmi podporují, nemají ale tak klimaticky náročnou ekonomiku a energetiku, říká analytička Kateřina Davidová. Jak země V4 přistupují ke klimatické politice EU?
Před necelým rokem uspořádala Evropská komise celosvětovou dárcovskou konferenci. Cílem akce bylo vybrat peníze na vývoj vakcíny proti covid-19. Česko slíbilo příspěvek ve výši 750 tisíc eur. Podle zjištění serveru EURACTIV.cz ale Česko příspěvek nikdy neodeslalo.
Česko musí bojovat s pandemií, znovu nastartovat hospodářský růst, transformovat energetiku a snížit emise skleníkových plynů. S tím vším má Česku pomoci evropský rozpočet. Zdrojů je dostatek, otázkou zůstává, jak je efektivně využit.
Nadnárodní společnosti by měly nově zveřejňovat účetní údaje pro každou evropskou zemi zvlášť. Minulý týden se na tom shodli zástupci zemí EU. Má to ale háček. O nových pravidlech se hlasovalo kvalifikovanou většinou, což se české vládě nelíbí.
Německo zavedlo od letošního roku uhlíkovou daň. Podle německého experta na bioenergii Dominika Rutze by měla stejně tak postupovat i celá Evropská unie. Uvedl to v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
V Evropě je stále nedostatek vakcín proti covid-19. Farmaceutickým společnostem se nedaří plnit smlouvy uzavřené s EU, poslanci Evropského parlamentu si je proto ve čtvrtek pozvali na kobereček. Svou pozornost upínali zejména k řediteli společnosti AstraZeneca Pascalu Soriotovi.
Musíme více přemýšlet o tom, zda si koupíme výrobek, který sice vypadá suprově, ale výrobce nemyslí na životní prostředí, nebo zda se podíváme po výrobku, který je více ekologický, říká v podcastu Evropa zblízka David Vandrovec.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) varoval vlády členských států před černým trhem s vakcínami proti covid-19. Podle úřadu se většinou jedná o falešné nabídky. S nabídkou od překupníka vakcín se setkal i český premiér Andrej Babiš.
Globální spotřeba materiálů se má v následujících čtyřiceti letech zdvojnásobit. Narůst má také objem odpadu, a to až o 70 procent do roku 2050. Upozornili na to europoslanci, podle kterých by si EU měla stanovit přísnější cíle pro spotřebu materiálů.
AnetaZachova
