Evropský rozpočet se v letech 2021-2027 kvůli snaze obnovit evropské ekonomiky rekordně nafoukne o nové fondy. Jaké příležitosti by mohl nabízet automobilovému průmyslu?
Kraj Vysočina se dlouhodobě potýká s odlivem mladých a vzdělaných lidí, zejména do Prahy a do Brna. O kvalifikované zaměstnance je totiž zájem v celé zemi a v metropolích panují lepší platové podmínky. Kraj se přesto nevzdává a snaží se odborníky přilákat.
Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje europoslankyně Michaela Šojdrová.
Evropa si stanovila ambiciózní klimatické cíle. Pokud chce dosáhnout zelené transformace a vyřešit všechny související výzvy, včetně sociálních dopadů, potřebuje k tomu dostatečné financování. A my peníze máme, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz viceprezidentka Evropské investiční banky Lilyana Pavlová.
Evropská odpadová legislativa stále nemá svou českou podobu. Senátoři vrátili zpátky do Poslanecké sněmovny dva klíčové zákony – zákon o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností. Třetím projednávaným zákonem byl zákon o obalech, který Senát zamítl.
Česko se připravuje na čerpání z nových evropských fondů. Kromě známého fondu obnovy bude mít k dispozici také dva další zdroje určené na „ozelenění“ ekonomiky – Modernizační fond a Fond spravedlivé transformace. Na plánované rozdělení financí se však snáší kritika.
Česká republika může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie společnosti McKinsey.
Porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, nezpůsobilé projekty nebo chybějící podkladové dokumenty. Právě na takové problémy naráželi evropští auditoři při kontrole výdajů evropského rozpočtu za rok 2019.
Vysloužilé spotřebiče, telefony a další zařízení mohou dobře posloužit i poté, co se jich původní majitelé zbaví. Vznikají z nich druhotné suroviny, čímž se šetří nejen peníze, ale také životní prostředí. Jak tento proces funguje a jakou roli v něm sehrává evropská legislativa?
Koronavirová krize opět otevřela diskusi o stabilitě české koruny. Tuzemská měna se na jaře dramaticky propadla, což vedlo k nárůstu cen dováženého zboží, včetně potravin. Na její stabilitě se nyní negativně odráží i druhá vlna pandemie a s ní spojený útlum ekonomiky.
Výroba elektřiny je doménou velkých společností. V Evropě však přibývá lidí, kteří nechtějí být pouhými spotřebiteli energie, ale chtějí se zapojit i do její výroby, distribuce či ukládání. Instalace solárního panelu na střechu přitom není jedinou možností, jak se zapojit.
Malé pravomoci, ale velká zodpovědnost. I tak by se dala v krátkosti charakterizovat role hejtmanů a starostů během koronavirové krize. Regionálním lídrům by usnadnilo práci, kdyby jim vláda v následujících náročných týdnech a měsících poskytla alespoň trochu jistoty.
V Brně vzniklo výjimečné vědecké prostředí, které láká výzkumníky z celé Evropy. Podle ředitele Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Jiřího Nantla (ODS) z toho může těžit nejen Brno, ale také celý kraj.
Vyjednávání o reformě zemědělské politiky se blíží do finále. Členské státy už mají ve své pozici jasno, stejně tak i Evropská komise. Nyní se k nim připojil i Evropský parlament. Na čem se europoslanci dohodli a jaký bude další postup?
V Bruselu se nyní rozhoduje o budoucnosti evropského zemědělství. Očekáváná reforma společné zemědělské politiky Evropské unie jde po dvouletém vyjednávání do finále. Zájem českých médií budí především otázka zastropování dotací.
Více než 4 miliardy korun z mimořádného nástroje REACT-EU chce česká vláda využít na „kabiny pro sportovce“. Rozhodnutí vlády nyní čelí kritice ze strany krajských hejtmanů.
Auta poháněná čistým vodíkem již nejsou hudbou vzdálené budoucnosti. Vodík se vzhledem ke klimatickým cílům Evropské unie stává černým koněm evropské energetiky. Vsadit na něj chce i Česká republika.
Medicína za posledních dvacet let prodělala velký vývoj, umí vyléčit spoustu těžkých onemocnění, všechny pacienty ale uzdravit nedokáže. Na řadu pak přichází paliativní péče, jejímž úkolem je zmírnit těmto nemocným bolesti − ať už fyzické, nebo duševní.
AnetaZachova
