Evropa se vrací k bitvě o peníze. Na stole je téměř dvoubilionový rozpočet EU na roky 2028–2034 a s ním i zásadní změna toho, kam evropské peníze potečou. Co se chystá? A co požaduje Česko?
Představujeme vám Regio update, nový newsletter serveru Update EU věnovaný regionální politice a její budoucnosti s ohledem na nový evropský rozpočet. Právě jste otevřeli jeho webovou verzi. Pokud chcete newsletter odebírat pravidelně první úterý v měsíci, přihlaste se k odběru zdarma zde.
Česko proti škrtům. Začíná bitva o evropské peníze
Do Bruselu se po letní pauze vrací jedna z největších politických bitev příštích měsíců: jak bude vypadat rozpočet EU na roky 2028–2034 a hlavně kdo a na co z něj dostane peníze.
Evropská komise loni navrhla víceletý finanční rámec EU (VFR) pro období 2028-2034 ve výši dvou bilionů eur. Spolu s ním představila i výraznou změnu dosavadního systému – evropské peníze by se měly soustředit do jednotlivých národních a regionálních partnerských plánů (NRPP). V nich se mají potkat mimo jiné koheze, zemědělství nebo sociální politika.
V debatě se střetávají dvě odlišné představy o budoucnosti evropského rozpočtu. Na jedné straně stojí státy, které chtějí zachovat silnou kohezní politiku a dostatek prostředků pro regiony – Přátelé koheze. Mezi ně patří i Česko, které odmítá škrty v kohezních a zemědělských fondech. Kohezní skupinu tvoří především státy střední a východní Evropy, jejichž ekonomiky jsou na přísunu evropských dotací do velké míry závislé.
Na druhé straně je skupina tzv. frugal states, která tlačí na úspornější a modernizovaný rozpočet. Jsou to totiž čistí plátci do rozpočtu EU a ze společné evropské kasy tedy dostávají méně peněz, než kolik do ní dávají. Mezi „šetřivými“ bylo v posledních týdnech aktivní především Německo. Kancléř Friedrich Merz na konci srpna svolal do Berlína představitele zemí, které volají po výrazných škrtech v příštím sedmiletém rozpočtu.
„Abychom dospěli k přijatelnému kompromisu, musí být návrh (Evropské) komise ve výši téměř dvou bilionů eur vyváženým způsobem snížen o několik stovek miliard eur,“ uvedli ve společném prohlášení předsedové vlád Německa, Dánska, Švédska, Finska, Nizozemska a Rakouska. Na konkrétní částce a celkové výši rozpočtu se ale ani tyto státy zatím neshodnou.
Představitelé skupiny uvedli, že jednotlivé členské státy přijímají bolestivé reformy, a proto je nutné snížit i výdaje na unijní úrovni. „Ke škrtům musejí přispět všechny rozpočtové kapitoly,“ myslí si.
Kromě menšího rozpočtu ale mezi těmito státy také panuje názor, že by se měly prostředky odklonit od oblastí, jako je zemědělství, směrem k obraně a bezpečnosti. Zároveň vidí jako podmínku pro přístup k jakýmkoli evropským financím „dodržování společných hodnot a právního státu“.
Naproti těmto těžkým vahám evropské politiky stojí právě přátelé koheze, kteří budou muset význam dotací do rozvoje jejich regionů obhájit. Podaří se jim to? Velkou bitvu o rozpočet, budoucnost a současnost kohezní politiky a mnoho dalšího pro vás budeme pravidelně zpracovávat v newsletteru Regio update.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Česko si stanovilo priority pro fondy po roce 2027. Vláda 24. srpna schválila výchozí strategické priority, které mají být základem pro přípravu Národního a regionálního partnerského plánu a následné vyjednávání s Evropskou komisí. Mezi hlavní priority patří dokončení strategické dopravní infrastruktury, energetická bezpečnost a snižování energetické náročnosti, zdravotnictví, výzkum a inovace, digitalizace státu a ekonomiky, kybernetická bezpečnost, dostupné bydlení a rozvoj regionů. Na český plán už se ale snesla kritika, jelikož z původní verze dokumentu během připomínkového řízení zmizely body o posilování společenské odolnosti vůči dezinformacím a polarizačním narativům a rozvoji občanské společnosti, dobrovolnictví a aktivního občanství, jak upozornily Seznam Zprávy. Podle mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Veroniky Lukášové nebylo téma odolnosti vyřazeno, ale bylo soustředěno do konkrétně definovaných oblastí, na nichž panuje shoda ve vládě.
Předseda Evropské rady António Costa uspořádal cestu po hlavních městech EU. Cílem je připravit půdu pro dohodu o příštím víceletém finančním rámci (VFR) na období 2028–2034. V Praze se Costa 27. srpna setkal s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který odmítl škrty v kohezních a zemědělských fondech. „Samozřejmě podporujeme financování obrany nebo investic do technologií, ale nesmí to jít na úkor našich regionů,“ řekl. Rozpočet podle něj nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí.
Andrej Babiš při vystoupení ve slovinském Bledu na konci srpna vyzval k vytváření koalic zemí EU, které při vyjednávání o příštím rozpočtu EU budou hájit zájmy Česka a střední Evropy v oblasti konkurenceschopnosti či kohezních fondů. „Musíme jim (institucím EU) vysvětlit, že pro nás není přijatelné, že členské státy dostanou méně peněz,“ řekl český premiér na diskuzi se svými protějšky ze Slovinska, Chorvatska a Maďarska.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen upozornila, že příští sedmiletý rozpočet EU musí financovat nezávislost bloku na zahraničních mocnostech. „Evropa si nemůže stanovit nové ambice, aniž by poskytla prostředky na jejich financování,“ dodala.
Kohezní politiku řeší i europoslanci. Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu (REGI) se po létě sešel hned 1. září. Na programu byla debata o posílení politiky soudržnosti pro ostrovy a pobřežní regiony EU. Proběhlo také veřejné slyšení na téma Nový evropský Bauhaus v příštím víceletém finančním rámci.
Ve dnech 3. a 4. září se v Dublinu uskutečnilo neformální zasedání ministrů odpovědných za evropské záležitosti.Irské předsednictví u členských států podle serveru Politico zjišťovalo, které části rozpočtu by měly dostat více či méně peněz. Jednání se zúčastnili i předseda rozpočtového výboru Evropského parlamentu (BUDG) Johan Van Overtveldt(ECR) a spoluzpravodajové pro víceletý finanční rámec Siegfried Mureşan (EPP) a Carla Tavares (S&D). Ti vyzvali členské státy, aby pro příští dlouhodobý rozpočet EU zajistily dostatečné zdroje na ochranu občanů, bezpečnost, konkurenceschopnost, infrastrukturu a podporu zemědělců. Europoslanci zároveň odmítají menší rozpočet a chtějí, aby Rada EU co nejdříve přijala svou pozici.
Evropská komise Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF).
Česko na konci srpna podalo závěrečnou žádost o platbu z RRF. Celkem může dostat přibližně 23,6 miliardy korun. Stát totiž v minulých měsících splnil dalších 38 milníků a cílů a splnil tak veškeré cíle svého Národního plánu obnovy (NPO), díky kterému od roku 2021 čerpá z RRF dohromady 214,6 miliardy korun. Celkem už vyčerpalo 88 %.
Co nás čeká tento měsíc?
Ve dnech 14. a 15. září proběhne v Dublinu neformální zasedání ministrů odpovědných za politiku soudržnosti.Setkání má ministrům poskytnout prostor pro dialog o iniciativách spojených s budoucím financováním a prováděním politiky soudržnosti po roce 2027.
Další ministerské jednání je na programu 22. září. Ministři zodpovědní za obecné záležitosti (GAC) budou na schůzce v Bruselu jednat o možnostech nových evropských daní. Upozornil na to server Politico. Předseda Evropské rady António Costa opakovaně varoval, že je potřeba přijmout nové zdroje do rozpočtu EU, jinak budou státy čelit vyšším příspěvkům ze státních rozpočtů.
1. října se znovu sejde Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu (REGI).
Ve dnech 15. a 16. října se koná Evropská rada v Bruselu. Jedním z klíčových témat podzimní debaty je budoucí víceletý finanční rámec a rozdělení evropských peněz pro období 2028–2034. Irské předsednictví má do té doby předložit nový návrh na rozdělení prostředků včetně možností nových vlastních zdrojů.
