Lídři sedmadvacítky se tento týden mimořádně sejdou v Bruselu, aby řešili nečekaně vyostřený spor se Spojenými státy. Důvodem jsou výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o víkendu znovu pohrozil, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem.
Po pětadvaceti letech vyjednávání udělala Evropská unie klíčový krok k jedné z největších obchodních dohod na světě. Rada EU minulý týden podpořila smlouvu s jihoamerickým blokem Mercosur. Zatímco průmysl hovoří o průlomu, zemědělci varují před ohrožením domácí produkce.
Velvyslanci členských států Evropské unie v pátek ráno podpořili dlouho vyjednávanou obchodní dohodu mezi EU a jihoamerickým sdružením Mercosur. Tento krok otevírá cestu ke konečné ratifikaci dohody, jejíž vyjednávání trvalo více než 25 let.
V Bruselu se zjednodušují pravidla společné zemědělské politiky a Unie slibuje miliardové úlevy od byrokracie, zároveň se ale znovu otevírá citlivá debata o dohodě s Mercosurem. Traktory v ulicích připomínají, že mezi legislativními změnami a náladou na venkově zůstává propast.
Uhlíkové clo vstupuje do ostrého provozu a Evropská komise zároveň chystá Industrial Accelerator Act – legislativu, která má posílit evropskou výrobu. Více se dozvíte v prvním vydání Dekarbo briefu v roce 2026.
Česko se na summitu Evropské rady ocitlo v rozporuplné pozici. Premiér Andrej Babiš (ANO) na jednu stranu slovně podpořil další finanční pomoc Ukrajině, zároveň si ale vyjednal výjimku, která Česko zbavuje odpovědnosti za nový evropský úvěr.
Evropská unie si na finančních trzích půjčí 90 miliard euro, aby pomohla Ukrajině finančně přežít další dva roky. Na společné evropské půjčce a spojený zárukách se ale bude podílet jen 24 členských států. Česko, Maďarsko a Slovensko si vyjednaly výjimku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu Evropské rady varoval, že pokud se EU nedohodne na financování Ukrajiny, může to mít přímé dopady nejen na schopnost Kyjeva pokračovat v obraně proti ruské agresi, ale i na bezpečnost Evropy.
Šance, že se lídři Evropské unie na dnešním summitu dohodnou na tzv. reparační půjčce pro Ukrajinu, zůstávají velmi nejisté. Z vyjádření klíčových aktérů vyplývá, že jednání jsou otevřená, ale hluboké politické rozpory přetrvávají a konsensus zatím není na dohled.
Česká republika má v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) nevyužitý potenciál, zároveň má před sebou cíle pro rok 2030, které by měla splnit. Pokrok podle expertů brzdí nejen složitá legislativa, ale i neochotný přístup úřadů.
Premiér Andrej Babiš se po čtyřech letech vrací do Bruselu na zasedání Evropské rady. A vrací se v době, kdy Unie stojí před klíčovým rozhodnutím o dalším financování Ukrajiny.
Dekarbonizace českého průmyslu se láme na nákladech, cenách energií a nejistotě. Zástupci těžkého průmyslu varují, že bez stabilních podmínek se zelená transformace může změnit v „boj o přežití“.
Česko dnes na Radě EU pro životní prostředí otevřeně podpořilo výzvu k odkladu spuštění druhé fáze systému emisních povolenek ETS 2 nejméně do roku 2030.
Česko nakonec na úterním jednání Rady EU pro životní prostředí nezastupoval slovenský ministr Tomáš Taraba, ale stálý zástupce ČR při EU Štěpán Černý. Jde o standardní postup pro situace, kdy se jednání nemůže zúčastnit ministr ani jeho náměstek.
Česká zelená transformace stojí na křižovatce. Stát sice ví, že spolu s celou Evropou směřuje ke klimatické neutralitě, ale stále nemá jasno v tom, jak se k ní dostat – a hlavně, jak změny srozumitelně vysvětlit lidem.
Evropská unie se po více než dvou letech vyjednávání posunula k zásadní změně pravidel pro moderní šlechtění plodin. Úpravu dlouhodobě prosazovalo i Česko.
Zelené investice jsou globálním trendem, v Česku i celé Evropě ale stále narážejí na překážky. Zatímco průmysl bojuje s nedostatkem kapitálu, investoři se potýkají s nejasným označováním zelených produktů.
Ministři financí schválili zavedení pevného celního poplatku tří eur na všechny balíčky do 150 eur přicházející do EU, převážně z čínských e-shopů. Opatření začne platit 1. července 2026 a má být dočasné.
