
© Analýza České spořitelny „Baterie do elektromobilů: Růst poptávky a dominance Číny“
Evropské plány
Je jasné, že Evropská unie musí přidat. Poptávka po lithium-iontových bateriích ve světě totiž výrazně roste, což je dáno růstem produkce elektromobilů. Jak zmiňuje analýza, podle údajů společnosti Transport & Environment by v Evropě v roce 2025 mohla celková kapacita vyrobených autobaterií dosáhnout 293 GWh, v roce 2022 to přitom bylo zhruba 69 GWh. A tempo má dále vzrůstat – v roce 2030 by mohlo jít už o 1 374 GWh. V tomto případě se počítá se 78 % celkové teoretické kapacity 1 765 GWh, kdy se v úvahu berou desítky dosud oznámených projektů gigafactory. S výstavbou gigafactory na baterie do elektromobilů společnosti Volkswagen se počítalo i v České republice, konkrétní plány jsou však stále v mlze.
© Analýza České spořitelny „Baterie do elektromobilů: Růst poptávky a dominance Číny“

© Analýza České spořitelny „Baterie do elektromobilů: Růst poptávky a dominance Číny“
Srbské lithium
Vedle výrobních kapacit však Evropa musí myslet také na samotné suroviny. Jak připomíná Česká spořitelna ve své analýze, nejpoužívanější jsou baterie, jejichž katody obsahují lithium a dále různé množství niklu, manganu, kobaltu a případně hliníku. Stále častější jsou také články obsahující tzv. lithium-železo-fosfát. I zde Čína dominuje, protože disponuje nejen ložisky vzácných zemin, ale má také technologie na jejich těžbu a zpracování jinde ve světě. Platí, že u některých klíčových zemin Čína ovládá více než 90 % těžby a zpracování. Kvůli tomu jsou na ní evropské země závislé. Potlačit tuto nezdravou závislost má vznikající Akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act), který má skrze různé nástroje a pobídky zajistit dostatek materiálů nutných (nejen) pro výrobu obnovitelných zdrojů energie a zvýšit tak evropskou soběstačnost.Evropa si přiznává „zelenou“ závislost na Číně. Může být nebezpečná, varuje expertAby se to povedlo, evropský průmysl se musí naučit naplno využít domácí ložiska klíčových surovin včetně vzácných kovů jako lithium, které podle některých odhadů čeká do roku 2030 až pětinásobné zvýšení poptávky. Zásadní roli by mohlo vedle Německa sehrát i Česko, Cínovec v Ústeckém kraji je totiž pravděpodobně nejbohatším ložiskem lithia v Evropě. Na scénu však (možná nečekaně) přichází ještě další hráč, a to Srbsko, kde se také objevila masivní ložiska lithia, možná dokonce rozsáhlejší než v Česku. Jeho těžba zde však zatím narazila na velmi dobře organizovaný odpor ekologických organizací a progresivních stran, které varují před devastací krajiny. V rámci přístupových jednání s EU musí Srbsko harmonizovat své právní předpisy s těmi unijními, což by znamenalo, že v budoucnu bude muset následovat také Akt o kritických surovinách. Podle ekologického magazínu Green European Journal tak lze očekávat zvýšený tlak na zpřístupnění zásob lithia v zemi celoevropským plánům. Přestože se srbská vláda netají svými sympatiemi k autoritativním režimům, když například v současnosti dojednává dohodu o volném obchodu s Čínou, podle vysoce postaveného zdroje z české diplomacie je v otázce lithia otevřená spolupráci s unijními státy a firmami. Srbové s touto nabídkou údajně přišli na summitu Evropského politického společenství ve španělské Granadě na začátku října. Spolupráce s EU by v ideálním případě mohla zajistit, že těžba bude probíhat šetrněji s využitím nejmodernějších technologií. Evropa by tak byla zase o něco soběstačnější, a nestalo by se tak na úkor životního prostředí Srbů.


