Lídry čeká bohaté menu návrhů, kterým se budou muset během dvou dnů prokousat. Ve hře je totiž mnohé. Mělo by se rozhodovat o podpoře Ukrajiny – a to jako o vojenské, tak i finanční. Prvním tématem by mělo být zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem, které doporučila Evropská komise minulý měsíc.
Kamenem úrazu je ovšem nesouhlas Maďarska – pro oblast rozšiřování je v Evropské radě nutné, aby se na postupu domluvily státy jednomyslně. Maďarsko s tím ovšem nesouhlasí a hrozí, že uplatní svoje právo veta.
Orbán na summitu v Bruselu nechce řešit zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou
Kdo přesvědčí Maďarsko?
Vrcholní evropští politici proto začali vyvíjet tlak na maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten totiž ještě na konci listopadu poslal dopis adresovaný předsedovi Evropské rady Charlesu Michelovi, ve kterém jej vyzval „ke strategické diskuzi“ o další podpoře Ukrajiny. S úmyslem zabránit maďarskému vetu se Charles Michel vydal přímo do Budapešti. Politici však nevydali žádné společné prohlášení a soudě podle událostí posledních dní Michelovo přesvědčování nebylo úspěšné.
Orbán totiž do Bruselu na začátku prosince poslal i druhý dopis, v němž předsedu Evropské rady přímo vyzval, aby bod o otevření přístupových jednání s Ukrajinou stáhl z programu následujícího summitu.
Kromě Michela se Orbána pokusili přesvědčit i další evropští politici. Francouzský prezident Emmanuel Macron s Orbánem povečeřel minulý čtvrtek (8. prosince) v Elysejském paláci. Po telefonu se s Orbánem spojila také estonská premiérka Kaja Kallas, oznámila na síti X.
Called Prime Minister of Hungary @PM_ViktorOrban.
— Kaja Kallas (@kajakallas) December 6, 2023
Discussed our joint security concerns, including EU border security.
In the run-up to #EUCO, I stressed the importance of our continued long-term support to Ukraine.
EU enlargement is also our defence and security policy. pic.twitter.com/To7sEHClRj
O co přesně premiér Orbán usiluje, ale není jasné. Na povrch to vyplyne zřejmě až během samotného summitu.
Téma č. 1 – rozšiřování
Otevření přístupových jednání je přitom tím nejdůležitějším, o co Ukrajina v současnosti usiluje. „Neumím si představit a nechci ani mluvit o ničivých důsledcích, které nastanou, pokud by Evropská rada rozhodnutí (o zahájení přístupových rozhovorů) neučinila,“ uvedl v pondělí 11. prosince ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v Bruselu, kde se účastní jednání se svými evropskými protějšky.
Podle něj už Ukrajina splnila potřebné legislativní kroky, které po ni Evropská komise žádala. Jedná se o zákony týkající se boje proti korupci či práv národnostních menšin. „My jsme splnili svůj úkol, teď očekáváme, že svůj úkol splní i Evropská unie,“ uvedl Kuleba.
Právě rozšiřování EU by mělo být ústředním tématem summitu. Kromě Ukrajiny by měli lídři hovořit také o otevření přístupových jednání s Moldavskem. Země jsou také zřejmě nakloněny udělení kandidátského statutu Gruzii tak, jak v listopadu doporučila Evropská komise.
Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, zahájení přístupových jednání prosazuje několik zemí včetně Česka, Chorvatska, či Rakouska, proti jsou ale země jako Švédsko a Nizozemsko. Komise ve své zprávě minulý měsíc doporučila, aby byla přístupová jednání s touto západobalkánskou zemí otevřena, „jakmile bude dosaženo potřebného stupně shody s kritérii pro členství“.
Před samotným summitem se vedoucí představitelé EU ještě ve středu (13. prosince) setkají se zástupci zemí západního Balkánu. Jednat by měli právě o aktuálním stavu přístupového procesu.
Rozšíření přehledně: Jak jsou na tom země, které chtějí vstoupit do EU?
Nutná revize rozpočtu EU zahrnuje i finance pro Ukrajinu
Dále by se mělo jednat o revizi současného víceletého finančního rámce EU, který je v platnosti až do roku 2027. Současný rozpočet byl schválen v roce 2020, od té doby však EU čelila řadě neočekávaných a finančně náročných výzev – od ruské agrese na Ukrajině až po ekonomické problémy způsobené vysokou inflací.
Státy nyní, i vzhledem k neočekávaným finančním závazkům, hledají cestu, jak evropské finance „ukočírovat“. Dohoda na tom, jak rozpočet upravit, je ale zatím v nedohlednu.
Součástí rozpočtu je přitom i dlouhodobá finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun). Ta má velký význam a symboliku zejména poté, co americký Senát neschválil plán zahraniční pomoci ve výši 100 miliard dolarů, který mu předložil prezident Joe Biden.
Španělské předsednictví na pondělním zasedání zástupců členských zemí COREPER navrhlo, aby se výnosy ze zmrazených ruských aktiv použily na zaplacení 17 miliard eur z dotací EU pro Ukrajinu do roku 2027, což ale řada velvyslanců odmítla. Další návrh na zmrazení ruských aktiv ve prospěch obnovy Ukrajiny by měla Evropská komise stihnout představit ještě v úterý (12. prosince) před summitem.
Naděje podle belgického premiéra existuje
Jednat by se mělo i vojenské pomoci Ukrajině ve výši 500 milionů eur (asi 12 miliard korun), která by měla směřovat na podporu výroby munice. Řeč by měla rovněž přijít na dvanáctý balíček sankcí proti Rusku, který má postihnout například vývoz ruských diamantů.
Aniž by to Orbán řekl veřejně, první z jeho dopisů naznačuje, že by Budapešť mohla veta využít i na finanční pomoc Ukrajině – a to jak na dlouhodobou, tak i vojenskou.
Podle belgického premiéra Alexandera De Croo ale stále existuje naděje. „V minulosti jsme zažili těžké chvíle a vždy jsme našli řešení. Je zásadní, aby EU pokračovala v podpoře Ukrajiny po finanční i vojenské stránce,“ apeloval.
V neposlední řadě budou unijní lídři jednat o situaci na Blízkém východě. Zaměřit by se měli na humanitární situaci v Gaze po obnovení bojů mezi Izraelem a Hamásem.