Všechny oči míří na Washington, kde v úterý (9. července) začíná třídenní summit NATO. Aliance tady oslaví 75. výročí od svého založení, žádné bujaré oslavy se ale kvůli napjaté globální situaci nečekají.Zásah dětské nemocnice v Kyjevě a mnoha dalších ukrajinských měst je důkazem toho, že Rusko prezidenta
Vladimira Putina se nezastaví před ničím. Na sociální síti X to před dnešním odletem na summit Severoatlantické aliance ve Washingtonu napsal prezident
Petr Pavel.
Summit by měl podle české hlavy státu přinést shodu na tom, že Rusko je největší hrozba, na kterou musí být všichni důkladně připraveni. Prezidenta ve Washingtonu
doplní také ministryně obrany
Jana Černochová (ODS), ministr zahraničí
Jan Lipavský (Piráti) a náčelník generálního štábu
Karel Řehka.
https://x.com/JanLipavsky/status/1810262345672761809
Severoatlantická aliance „proplouvá rozbouřenými vodami“. Na jedné straně sice přijala do svých řad dvě velmi schopné armády, tu švédskou a finskou, její členové začali modernizovat své obranné plány a daleko více investovat do svých vojenských kapacit.
Na straně druhé ale zároveň platí, že situace na ukrajinské východní frontě není příliš povzbudivá, evropské země mají potíže s mobilizací svého obranného průmyslu a unijní i národní volby napříč Evropou mohou přinést nestabilitu.
Západní spojenci Kyjeva ho od začátku invaze vojensky podporují, například ve formě munice, přileb, protivzdušných systémů Patriot nebo stíhaček F-16, které by měly dorazit do konce roku. Zároveň se snaží najít nové způsoby, jak misky vah převážit na ukrajinskou stranu. Téměř všichni členové se shodují na tom, že pouhá slova podpory nestačí.
Existují však dva jasné mantinely, za které jít nechtějí: vstup Kyjeva do NATO před koncem války a západní vojenské jednotky na ukrajinském území. Dohoda v tuto chvíli není ani na tom, jak formulovat podmínky budoucího členství Ukrajiny v Alianci.
Na čem se NATO dohodne?
Pomoc Ukrajině
Členské státy NATO se minulý týden dohodly na tom, že Ukrajině i v příštím roce poskytnou vojenskou pomoc v hodnotě 40 miliard eur. Chtějí jí tak dát dlouhodobější záruky a jistotu, že pomoc nenarazí na nečekané politické zádrhely,
zjistil Euractiv.com.
Na rozdíl od původního návrhu šéfa Aliance
Jense Stoltenberga tak nepůjde o příslib částky na několik let dopředu, ale pouze na jeden rok. Poté NATO tuto částku každoročně přezkoumá. Zároveň platí, že se nejedná o povinný závazek.
Kyjev by mohl dostat dobré zprávy také ohledně dodávek dalších systémů protivzdušné obrany, po kterých dlouhodobě volá. Právě to by mohl být ten „konkrétní a pozitivní výsledek“ summitu pro Ukrajinu, řeklo pro Euractiv několik diplomatů NATO.
Rozvoj průmyslu
Lídři NATO se také mají dohodnout na vůbec prvním „závazku pro obranný průmysl“. Ten má fungovat jako platforma, která by členům pomohla vytvořit národní strategie výroby zbraní,
jak zjistil Euractiv. Tato novinka má členy motivovat ke zvýšení domácích průmyslových kapacit a k návratu k přísnější standardizaci munice, aby byly náboje na bojišti interoperabilní.
Kromě toho EU a NATO minulý týden společně
oznámily, že budou spolupracovat na podpoře financování v sektoru obrany, aby tak přilákaly více soukromých investorů a odpověděly na volání průmyslu po snazším přístupu k finančním prostředkům na inovace a výrobu.
Peníze, peníze a zase peníze
Deset let poté, co si Aliance stanovila cíl, že každá členská země by měla na obranu dávat dvě procenta HDP, se teď očekává, že více než dvě třetiny z 32 členů NATO do konce letošního roku této hranice dosáhnou nebo ji překročí.
V čele jsou pobaltské státy a Polsko, které pravděpodobně brzy dosáhne na více než čtyři procenta. Dokonce i evropské těžké váhy Německo a Francie, které se dlouho zdráhaly se k tomuto cíli jasně zavázat, by na něj měly dosáhnout během letošního roku. Kanada, Itálie a Španělsko za cílem NATO stále zaostávají.
Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta HDP. Letos by se výdaje
podle ministryně obrany Jany Černochové měly pohybovat okolo dvou procent HDP.
Česko je aktivním hráčem evropské bezpečnosti. O obranné portfolio v Komisi ale nemá zájem
Očekává se, že o zvyšování výdajů na obranu se bude mluvit hodně hlasitě a veřejně, a to nejen jako varování ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ale také jako vzkaz možnému budoucímu (staro)novému americkému prezidentovi
Donaldu Trumpovi. Ten opakovaně varoval, že jeho země Alianci opustí, pokud spojenci nezačnou více investovat.
Někteří členové NATO pak dokonce volají po navýšení hranice obranných výdajů na tři procenta HDP, takový závazek je ale podle diplomatů ještě daleko.
Kamarádi, kam se podíváš
Summitu se zúčastní zástupci všech více než 40 partnerů NATO, což bude rekord. Budou mezi nimi jak představitelé států EU a sousedních zemí, které jsou zranitelné vůči ruské agresi na východním křídle Evropy, tak lídři vzdálenějších zemí, například z Jižní Ameriky nebo Blízkého východu.
Hlavním tématem diskusí s partnery má být region Indo-Pacifiku, a to především kvůli Číně.
Noví hráči
Jedním z těch, kteří budou summit pozorně sledovat, bude i bývalý nizozemský premiér a příští generální tajemník NATO
Mark Rutte, který by měl v říjnu převzít funkci po Stoltenbergovi. Očekává se, že lídři zemí se ho v zákulisí budou ptát na to, jaké má pro Alianci plány na příštích pět let.
NATO přivítá také několik nových tváří, mezi nimiž bude i nový britský premiér
Keir Starmer, pro kterého to bude první významná mezinárodní akce v jeho nové funkci. Čeká se, že Londýn po letech „pochroumaných“ vztahů s Evropou v důsledku brexitu převezme větší roli na globální scéně. Starmer má ve svém projevu přislíbit, že britská podpora pro Ukrajinu se nijak nezmění a že Spojené království zvýší své výdaje na obranu na 2,5 procenta HDP.
Za nováčka se dá stále považovat i Švédsko, pro které bude tento summit první zkušeností v roli plnohodnotného člena NATO.
Někteří posilují, pro některé platí opak. Volební výsledky oslabily pozici německého kancléře
Olafa Scholze i francouzského prezidenta
Emmanuela Macrona. Ten druhý jmenovaný přiletí těsně po „zemětřesení“, které mu o víkendu způsobily národní volby.
Citlivá témata
„Slon v místnosti“ je citlivé nebo kontroverzní téma, o kterém se přímo veřejně nemluví, ale všichni ví, že se jedná o problém. Mezi ty největší „slony“, o kterých se bude ve Washingtonu mluvit za zavřenými dveřmi, bude rozhodně patřit ruská hybridní válka proti Evropě, jejíž intenzita se v posledních týdnech stupňuje.
S Ruskem souvisí také další „slon“ – čerstvá (a neohlášená) návštěva maďarského premiéra
Viktora Orbána v Moskvě, která si vysloužila odsouzení jak z Kyjeva, tak ze strany západních lídrů.
Orbán jednal v Moskvě s Putinem. Unie se od návštěvy distancovala
A pak je tu samozřejmě Čína. Peking se kvůli své podpoře ruské války na Ukrajině opět posunul výše na aliančním seznamu hrozeb.
Citlivým tématem je pak také samotná jednota Aliance. Podle diplomatů jsou členové NATO stále nervóznější z rizika, že by do francouzské vlády mohla vstoupit krajní pravice. Nervózní jsou také z toho, že se vlády v Nizozemsku nebo Španělsku opírají o menší, extrémní strany, které by mohly potenciálně blokovat důležitá rozhodnutí.
Všichni budou mít na paměti také nepředvídatelný výsledek listopadových prezidentských voleb v USA a možný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Dá se čekat, že lídři se budou vyhýbat otázkám ohledně zdravotního stavu současného amerického prezidenta
Joea Bidena.
