AGILE: Unie nabídne „rychlé peníze“ na obranné inovace
EU dál rozšiřuje seznam „obálek“, ze kterých je možné platit obranné projekty. Nový nástroj AGILE se má zaměřit na rychlé investice do přelomových technologií, které mají zmodernizovat armády.
EU dál rozšiřuje seznam „obálek“, ze kterých je možné platit obranné projekty. Nový nástroj AGILE se má zaměřit na rychlé investice do přelomových technologií, které mají zmodernizovat armády.
Cílem programu je podle EK posílit a modernizovat evropský obranný průmysl, zvýšit výrobní kapacitu a zajistit technologický pokrok a odolnost. Zájemci mohou žádat o peníze z EDIP již od 31. března.
Evropská investiční banka chce sehrát svou roli ve vyzbrojování Evropy. Na svém výročním fóru v Lucemburku, kterého se účastní i redakce Update EU, banka oznámila rozšíření obranného nástroje Defence Equity Facility.
Na obranných zakázkách financovaných z půjčky pro Kyjev se budou moci podílet i firmy z Česka, Slovenska a Maďarska navzdory tomu, že tyto státy odmítly ručit za unijní půjčku v hodnotě 90 miliard eur.
Včera bylo pozdě. Právě tak se dají shrnout reakce na nový obranný plán EU, který má vybudovat protidronovou zeď nebo vesmírný štít, a hlavně do pěti let připravit Evropu na možný vojenský konflikt s Ruskem.
Vlády zemí Evropské unie se dohodly, že letos zvýší roční objem úvěrů poskytovaných Evropskou investiční bankou (EIB) na rekordních 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) a ztrojnásobí její finanční prostředky na obranný průmysl EU.
Evropská komise dnes představila další sadu návrhů na omezení byrokracie nazvanou Omnibus, tentokrát chce zjednodušit život obranným firmám. Nově by se mohl zavést například zrychlený režim povolování obranných projektů. Co dalšího balíček obsahuje a co na něj říká průmysl?
Britská vláda na dnešním summitu v Londýně oznámila, že uzavřela nové dohody s Evropskou unií o posílení obranné spolupráce, zjednodušení obchodu s potravinami i hraničních kontrol.
Prezident Petr Pavel podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to však jako alternativu k Severoatlantické alianci (NATO), nýbrž jako alianční evropský pilíř. Hlava státu to řekla v projevu při zahájení konference Evropa jako úkol na Pražském hradě.
Polská vláda chce v příštím roce vydávat na obranu pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to dnes uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz po jednání ministrů obrany Evropské unie ve Varšavě.
Prezidenti a premiéři členských států EU se na summitu v Bruselu opět zabývali budoucností evropské obrany. Vyzvali k urychlení práce na návrzích, které nedávno předložila Evropská komise, plyne z informací diplomatických zdrojů.
Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda.
Evropská investiční banka plánuje výrazně změnit svoje pravidla tak, aby mohla půjčovat peníze na co nejširší plejádu bezpečnostních a obranných projektů, ale neztratila u toho „dobrou pověst“ v očích investorů. Nově by tak mohla financovat například vojenské základny.
Europoslanci kritizují Evropskou investiční banku, že dostatečně nepomáhá tomu, aby se v Evropě začalo více investovat do obrany. Banka namítá, že změny pomalu přicházejí a peníze na stole jsou, chybí ale projekty.
Premiér Petr Fiala (ODS) věří tomu, že nastane posun u posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Mělo by to význam i pro soukromé financování, řekl dnes na jednání sněmovního evropského výboru. Premiéři dvou třetin unijních zemí včetně Fialy před pondělním neformálním unijním summitem opět navrhli takový krok, podle ministerského předsedy ale z jednání vyplynulo, že stejný postoj mají téměř všechny státy EU.
Premiéři 18 unijních zemí včetně Petra Fialy (ODS) před pondělním neformálním unijním summitem opět navrhují posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB).
Hned první den svého pětiletého funkčního období ukázala nová Evropská komise, kde leží její priority. Místopředsedkyně nového kabinetu a zároveň šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas společně s dalšími politiky zamířila na návštěvu Kyjeva.
Úterní grilování pravděpodobné budoucí „ministryně zahraničí EU“ Kaji Kallas v europarlamentu nepřineslo podle expertů žádná velká překvapení. Dál bude tlačit na Rusko a prosazovat silnou roli NATO. Její plány vůči USA pod Donaldem Trumpem ale zatím příliš jasné nejsou.