Na obranných zakázkách financovaných z půjčky pro Kyjev se budou moci podílet i firmy z Česka, Slovenska a Maďarska navzdory tomu, že tyto státy odmítly ručit za unijní půjčku v hodnotě 90 miliard eur. ČTK to potvrdilo několik unijních i diplomatických zdrojů. O detailech půjčky se diskutovalo na mnoha jednáních mezi diplomaty i v Evropské komisi, unijní exekutiva nakonec rozhodla, že zakázky budou moci být od firem z Ukrajiny i z celé EU. Opak by totiž znamenal i vážné narušení unijního vnitřního trhu.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie. Ze zhruba 210 miliard eur (zhruba pět bilionů korun) zmrazených ruských aktiv v EU se jich 180 nachází právě v Belgii.
Státy EU se shodly na půjčce pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur
Ukrajina bude moci v rámci unijní půjčky využít 60 miliard eur na investice do obranného průmyslu a nákup vojenského vybavení. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou, což vyvolalo kritiku ostatních. Česko tehdy na summitu zastupovat nový premiér Andrej Babiš.
Některé státy, dokonce i Německo, v reakci na to navrhovaly, že by se ani na budoucích obranných zakázkách neměly podílet české, slovenské a maďarské firmy. V případě Česka by přitom šlo o citelný zásah, česká muniční iniciativa dodává do Kyjeva významné množství munice.
Předložení veškerých legislativních návrhů, které s půjčkou souvisejí, bylo na Evropské komisi. Ta texty zveřejnila 14. ledna a o vyloučení tří států v nich nic nebylo. Jak ČTK potvrdilo několik zdrojů, Evropská komise se v uplynulých měsících intenzivně zajímala právě o českou muniční iniciativu i o to, zda se podaří, aby fungovala i v dalších měsících. Vláda Andreje Babiše totiž pokračování iniciativy zpochybňovala a k podpoře Ukrajiny zachovává zdrženlivější postoj než předchozí kabinet Petra Fialy.
Ještě ke konci roku si vyžádali podrobnosti o iniciativě přímo lidé z okolí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen, konkrétně její pravá ruka, šéf kabinetu Björn Seibert. Tehdejší poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Berlaymontu, kde Komise sídlí, vysvětloval, na jakém principu iniciativa funguje, jak pomáhá zprostředkovávat dodávky dělostřelecké munice a ukazoval i nejrůznější grafy. Lidi z unijní exekutivy podle zdrojů ČTK zaujala úspěšnost celé iniciativy a fakt, že jen loni se tak na Ukrajinu podařilo dovézt 1,8 milionu kusů dělostřelecké munice.
Následně se ale v České republice změnila vláda a nebylo jasné, zda bude muniční iniciativa vůbec pokračovat. Nakonec premiér Babiš 6. ledna po jednání v Paříží oznámil, že muniční iniciativu Česko rušit nebude, bude ji koordinovat, ale nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů. Že mají Češi zájem řešit tuto iniciativu i finance do ní proudící i nadále, ukázala i schůzka, která se v Bruselu uskutečnila na konci ledna. Účastnil se jí opět šéf kabinetu von der Leyen Seibert a na české straně šéfka Úřadu vlády ČR Tünde Bartha a nový poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.
Další rozhodnutí ohledně půjčky Ukrajině je na spoluzákonodárcích, tedy Radě EU, která zastupuje členské státy EU, a Evropském parlamentu. Velvyslanci členských států při EU se na podobě právního rámce půjčky shodli minulou středu. V tiskovém prohlášení se opět hovoří o 30 miliardách eur jako makrofinanční pomoci pro Ukrajinu a její rozpočet a 60 miliardách eur na podporu obranného průmyslu Ukrajiny a pořizování vojenského vybavení.
„V současné době by obranné produkty měly být v zásadě nakupovány pouze od společností v EU, na Ukrajině, nebo v zemích EHP-ESVA,“ potvrdilo ČTK tiskové oddělení Evropské komise. „Pokud by vojenské potřeby Ukrajiny vyžadovaly urgenční dodávku obranného produktu, který není k dispozici v EU, na Ukrajině nebo v zemích EHP-ESVA, existuje možnost výjimky,“ dodalo. Státy Evropského hospodářského prostoru a Evropského sdružení volného obchodu jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.
Nyní bude kyperské předsednictví usilovat o rychlou dohodu s Evropským parlamentem, která by umožnila vyplacení první splátky Ukrajině již začátkem dubna.
Evropský parlament by podle informací ČTK měl o všech třech legislativních návrzích, které s půjčkou souvisejí, hlasovat tento týden ve středu během svého plenárního zasedání ve Štrasburku.