Šest členských států v čele s Německem a kancléřem Friedrichem Merzem odmítá současnou podobu příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na roky 2028–2034. Země požadují zásadní škrty a přesun peněz k obraně, inovacím a evropské konkurenceschopnosti.
Německo, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko a Finsko varují, že nepodpoří příští sedmiletý rozpočet EU, pokud v něm nedojde ke škrtům v řádu stovek miliard eur. V dopise, který má k dispozici deník Financial Times, požadují „zásadní reformu“.
Argumentují tím, že Evropská unie čelí novým bezpečnostním a ekonomickým výzvám a tomu by mělo odpovídat i rozdělení společných peněz. Současný návrh Evropské komise pro období 2028–2034 počítá s rozpočtem kolem 2 bilionů eur.
„Pokud nebude rozpočet seškrtán o stovky miliard, k dohodě letos nedojde,“ uvedl pro server diplomat z jedné ze signatářských zemí.
V centru sporu je především otázka, kam evropské peníze půjdou. Tradičně největší část rozpočtu putuje na společnou zemědělskou politiku a podporu méně rozvinutých regionů.
Právě tyto dvě oblasti by podle šestice zemí měly přijít o část prostředků. Naopak mají posílit výdaje na obranu, technologické inovace a konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Přátelé koheze škrty odmítají
Rozpočet z velké části financují příspěvky členských států, přičemž těchto šest zemí se na příjmech rozpočtu EU podílí zhruba 40 %.
Berlín a jeho spojenci mají ale v EU silnou opozici. Skupina 17 členských zemí včetně Itálie a Španělska naopak požaduje, aby peníze na zemědělství a regionální rozvoj neklesaly. Některé státy dokonce chtějí, aby byl celkový rozpočet vyšší než návrh Komise.
Mezi takzvané Přátele koheze, kteří chtějí zachovat dostatečné financování regionálního rozvoje a odmítají výrazné škrty v kohezních a zemědělských fondech, patří i Česko.
Premiér Andrej Babiš při jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou na konci srpna v Praze uvedl, že Česko podporuje financování obrany nebo investic do technologií, nesmí to však podle něj být na úkor českých regionů.
„Příští rozpočet podle našeho názoru nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí,“ uvedl český premiér.
Irsko, které v současnosti předsedá Radě EU, dostalo za úkol vypracovat do poloviny října kompromisní návrh rozpočtu.
Server Euractiv už před několika týdny informoval o interním diplomatickém dokumentu irského předsednictví, který připouští, že EU možná bude muset růst výdajů přehodnotit a rozpočet seškrtat.
„Vzhledem k neochotě mnoha členských států zvyšovat své příspěvky do rozpočtu EU a k rozdílné míře podpory pro jednotlivé složky nového balíčku vlastních zdrojů naznačují tyto faktory, že je třeba přehodnotit naše ambice ohledně navyšování výdajů,“ stojí v dokumentu.
Spor se vede také o nové příjmy
I kvůli sporu o výši rozpočtu navrhla loni Evropská komise nové vlastní příjmy EU, které by podle jejích odhadů mohly přinést přes 60 miliard eur ročně. Ve hře jsou například poplatky spojené s mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) nebo elektronickým odpadem.
Zavedení nových celoevropských daní prosazuje hlavně Francie, která je čistým plátcem do rozpočtu EU, ale zároveň největším příjemcem zemědělských dotací. Ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad v úterý navrhl využít výnosy z miliardových pokut uložených společnosti Google.
Ani tady ale není mezi členskými státy shoda. Některé státy nové evropské příjmy odmítají, protože se obávají dalšího zatížení firem a domácností.
Čas na dohodu se krátí
Příští víceletý finanční rámec musí schválit všech 27 členských států. Hrozba šesti zemí je významná, protože bez jejich souhlasu se dohoda neobejde.
Cílem Evropské rady je najít shodu ještě letos, tedy s dostatečným předstihem před volbami ve velkých členských státech. Ty mohou vyjednávání dále zkomplikovat.