Členské státy Evropské unie nechtějí zvyšovat své příspěvky do příštího sedmiletého rozpočtu na roky 2028–2034. Zároveň se nedokážou shodnout na nových zdrojích příjmů. Ambiciózní plán Evropské komise na rozpočet kolem dvou bilionů eur tak může čekat výrazné zeštíhlení.
Příprava rozpočtu EU na období 2028 až 2034 je v klíčové fázi. Evropské vlády řeší nejen to, kolik bude mít Unie k dispozici peněz, ale také odkud mají přijít a za co se mají utratit.
Problém je v tom, že řada členských zemí nechce do společného rozpočtu posílat více peněz. Vlastní národní rozpočty přitom čelí rostoucím výdajům a tlaku na úspory.
Irské předsednictví naznačuje škrty
Interní diplomatický dokument irského předsednictví Rady EU, který získal server Euractiv, proto připouští, že bude možná nutné přehodnotit plánovaný růst evropských výdajů a v rozpočtu se bude muset škrtat.
„Vzhledem k neochotě mnoha členských států zvyšovat své příspěvky do rozpočtu EU a k rozdílné míře podpory pro jednotlivé složky nového balíčku vlastních zdrojů naznačují tyto faktory, že je třeba přehodnotit naše ambice ohledně navyšování výdajů,“ stojí v dokumentu.
Velvyslanci budou ve středu jednat o tom, jak by mohly být strukturovány výdaje EU v rámci příštího sedmiletého rozpočtu.
Irské předsednictví je podle serveru vyzvalo, aby navrhli změny, díky nimž by byl balíček předložený Komisí přijatelnější. Chce také vědět, jaký objem rozpočtu by pro ně byl přijatelný.
Německo chce změnit priority
Spor se nevede pouze o celkovou částku. Členské státy se přou především o to, kam mají evropské peníze směřovat.
Německo, Nizozemsko a Švédsko patří mezi země, které požadují modernizaci rozpočtu. Větší část peněz by podle nich měla směřovat do obrany, bezpečnosti a podpory konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
Naopak méně prostředků by mělo podle této skupiny směřovat do tradičních oblastí, zejména zemědělství a kohezní politiky, která podporuje chudší regiony.
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech opakovaně volá po škrtech napříč evropským rozpočtem. Snížit by se podle něj měl o několik stovek miliard eur.
Česko je proti škrtům
Česko patří mezi takzvané Přátele koheze, tedy skupinu zemí, které chtějí zachovat dostatečné financování regionálního rozvoje a odmítají výrazné škrty v kohezních a zemědělských fondech.
Premiér Andrej Babiš při jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou na konci srpna v Praze uvedl, že Česko podporuje financování obrany nebo investic do technologií, nesmí to však podle něj být na úkor českých regionů.
„Příští rozpočet podle našeho názoru nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí,“ uvedl český premiér.
Česko se proto snaží hledat spojence především mezi zeměmi střední a východní Evropy. Babiš vyzval k vytvoření koalic států, které budou při vyjednávání hájit zachování kohezních fondů a zároveň podporovat konkurenceschopnost regionu.
Brusel hledá nové peníze
Jednou z cest by mohly být takzvané nové vlastní zdroje EU – nové příjmy, které by mohly evropský rozpočet posílit bez prostého zvýšení příspěvků členských států.
Ve hře jsou například poplatky spojené s mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) nebo elektronickým odpadem.
Komise odhaduje, že odvod z CBAM by mohl přinést zhruba 1,4 miliardy eur ročně a zdroj z nerecyklovaného elektronického odpadu kolem 15 miliard eur ročně.
Ani tady ale zatím není mezi vládami potřebná shoda. Některé státy jsou k novým evropským příjmům otevřené, jiné se obávají dalšího zatížení firem a domácností.
Costa dokončuje turné po Evropě
Do vyjednávání se naplno zapojuje předseda Evropské rady Costa, který v posledních týdnech objíždí evropské metropole a snaží se připravit půdu pro dohodu. Mezi jeho poslední zastávky tento týden patří Řím, Paříž, Vídeň a Brusel.
Irsko mezitím připravuje další kompromisní návrh rozpočtu. Ten má navázat na červnovou dohodu z Kypru, která počítala se škrty zhruba 33 miliard eur, tedy přibližně dvěma procenty oproti původnímu návrhu Evropské komise.
Nový návrh má být připraven před říjnovým summitem evropských lídrů. Cílem je potom dosáhnout dohody o příštím víceletém evropském rozpočtu už v prosinci.