Na konci září Evropská komise představí analýzu toho, jak změnit fungování EU před přijetím nových členů. Chce tak uklidnit státy, které mají z dalšího rozšíření EU obavy.
Téma rozšíření Evropské unie se i díky Ukrajině vrátilo zpátky na výsluní. Přirozeně se řeší také to, jak ho co nejlépe zvládnout.
Někteří současní členové EU navrhují, aby pro nováčky platila přísnější pravidla dodržování demokracie a právního státu. Chtějí tak zabránit potenciálním potížím s „novými Orbány“. Diskutuje se také o postupné integraci, která by kandidátům nabídla některé výhody členství ještě před plnohodnotným vstupem.
Připravované hodnocení Komise (pre-enlargement policy reviews) se ale má věnovat hlavně reformám vnitřního fungování EU. Myšlenka přijít s hodnocením připravenosti EU na rozšíření není nová. Ursula von der Leyen ji ve svém pravidelném výročním projevu zmínila už na podzim 2023.
„Musíme přemýšlet o tom, jak by fungovaly naše instituce – jak by vypadal Parlament a Komise. Musíme diskutovat o budoucnosti našeho rozpočtu – o tom, co financuje, jakým způsobem to financuje a kde na to bere prostředky,“ prohlásila tehdy šéfka Komise.
Následující rok v březnu pak exekutiva ukázala na čtyři konkrétní oblasti, kterým se analýza bude věnovat – hodnoty a právní stát, sektorové politiky, rozpočet a rozhodovací proces. Letos 30. září by mělo být hotovo.
Co od hodnocení očekávat?
Hodnocení bude mít formu tzv. sdělení, jinak řečeno komunikace. To znamená, že Komise navrhne strategii, ale ne závaznou legislativu. Půjde zkrátka o nápady, které pak musí probrat lídři zemí na summitu a rozhodnout se, zda se tímto směrem chtějí vydat.
Komisařka pro rozšíření Marta Kos už naznačila, že návrh se zaměří na „unijní smlouvy, rozpočet a rozhodovací proces“, ale pouze na ty oblasti, ve kterých „se rýsuje široký konsenzus“. To znamená, že komisaři se zatím nechtějí pouštět do velkých reforem, které u lídrů nemají šanci projít. V tuto chvíli se tak pravděpodobně zaměří na změny nebo méně radikální reformy, které lze udělat bez úpravy smluv EU.
Pokud jde o fungování institucí, znovu by se mohla objevit myšlenka „zeštíhlit“ Evropskou komisi. To by znamenalo zrušení zásady, že každý členský stát má jednoho komisaře. Tento princip podporují hlavně menší země, které se bojí o svůj vliv. Zajistit, aby v budoucí, více než 30člené Unii měl každý stát vlastního komisaře, ale bude asi skutečně nemožné – už teď je problém agendu smysluplně rozdělit mezi 27 lidí.
Jednomyslné hlasování lze ukončit i bez změny smluv
Dá se také čekat, že se Komise podívá na mechanismus hlasování o některých oblastech, a možná navrhne širší využití tzv. passerelle clauses. Ty umožňují flexibilní přechod od jednomyslného hlasování ke kvalifikované většině, a to bez změny smluv. Nejvíce se o této změně mluví v oblasti zahraniční politiky, a to kvůli vidině větší rychlosti a akceschopnosti EU, téma ale zůstává citlivé.
Velkým tématem hodnocení bude jistě unijní rozpočet. Komise nastíní, jak financovat větší Unii, což se určitě dotkne struktury víceletého finančního rámce 2028–2034, tedy rozdělení peněz mezi kohezní fondy, zemědělství, obranu, rekonstrukci Ukrajiny a tak podobně. Kvůli novým členům se pravděpodobně změní také rozpočtové priority nebo různé dotační stropy. A zapomínat se nesmí ani na to, kde vzít peníze pro více zemí. Komise tak určitě opět zmíní téma tzv. nových zdrojů rozpočtu, které zatím zůstávají více méně u ledu, ale bez kterých se Unie asi do budoucna neobejde.
Komise by měla vyhodnotit také to, jak se přijetí nových členů promítne do různých sektorových politik. Do fungování jednotného trhu, energetiky, potravinové bezpečnosti, migrace, obrany, zemědělství a mnoha dalších oblastí.
Je jasné, že beze změn se EU neobejde, pokud chce přijmout nové členy a dál efektivně fungovat. Komise ale musí postupovat opatrně, jinak státy na svou stranu nedostane. Zářijové návrhy ale zároveň mohou fungovat jako pomůcka při přesvědčování vlád, že se rozšíření nemusejí bát. Znát přesné dopady tak velkých změn je totiž zásadní.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
