Evropská unie už několik měsíců jedná o nařízení „EU Inc.“. To má díky nové panevropské právní formě umožnit firmám zaregistrovat se a působit najednou ve všech 27 zemích. Návrh ale nejde tak daleko, jak si někteří představovali. Europoslanci teď přinášejí své argumenty, proč by bylo dobré tuto novinku rozšířit i na oblast korporátních daní.
Návrh nařízení o „evropském eseróčku“, který spatřil světlo světa v březnu, má od roku 2028 výrazně usnadnit zakládání a správu firem v celé EU. Vše má probíhat rychle a snadno online.
Jde o pokus vytvořit v Evropě prostředí pro růst obřích firem ve stylu Spojených států amerických. Právě tam totiž spousta nadějných evropských projektů kvůli nevyhovujícím podmínkám doma míří.
Podle start-upové komunity a dalších kritiků ale fragmentace neskončí, protože nevznikne skutečný „28. režim“, tedy jednotný standard pro firmy platný všude stejně. Nařízení se totiž nedotýká pravidel pro zaměstnávání, sociálního zabezpečení nebo daní. Soudní spory se budou dál řešit na národní úrovni, to samé platí pro většinu insolvencí. Nevznikne ani centrální registr společností.
Jak v podcastu Bruselské chlebíčky upozornil viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, pro firmy budou například v každé zemi dál platit rozdílná pravidla pro registraci k placení DPH. „V praxi to znamená, že než jdete dál, musíte si stejně platit místní účetní a poradce,” upřesnil.
Novinka tak pro firmy nemusí být tak atraktivní, jak si bruselské instituce slibují.
Slovenský apel ze Štrasburku
V průběhu vyjednávání se EU Inc. pravděpodobně ještě promění, své k němu řeknou vlády i europoslanci. Kvůli zvolené formě nařízení ale do něj už nemohou společná pravidla firemních daní dodatečně „přilepit“.
Europoslanci v čele se slovenským ekonomem a expremiérem Ľudovítem Ódorem (PS, Renew) na to proto jdou jinak. V čerstvě přijatém usnesení přesvědčují Komisi, aby navrhla ještě další, doplňující legislativu.
„Co jsou hlavní překážky pro růst (firem) přes hranice? Když se ptáme malých a středních podniků, start-upů a scale-upů, vždy zmiňují tři výzvy. První je orientace v různých podnikatelských prostředích napříč členskými státy, druhá je náročnost zisku informací, pochopení pravidel a následování administrativních procesů, a třetí jsou daně,“ vyjmenoval na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku Ódor.
EU Inc. je podle slovenského expremiéra „důležitý první krok“, není ale dostatečně ambiciózní. Bude mít podle něj omezený dopad, protože se věnuje pouze korporátnímu právu a nesleduje celý životní cyklus firem.
Co tedy europoslanci navrhují? Firmám chtějí nabídnout dobrovolnou možnost přejít pod paralelní celoevropský daňový režim. Ten jim sníží náklady pro expanzi za hranice, ale zároveň bude respektovat daňovou suverenitu států.
Nový režim by zahrnoval například konsolidovaný daňový základ, společnosti už by tak nemusely danit všechny své „pobočky“ v jednotlivých zemích zvlášť, ale dohromady jako jeden subjekt. Sladit by se měly také platby DPH napříč EU, vzniknout by mohlo například jednotné evidenční číslo. Existovat by mohly také bezpečnostní mechanismy proti dvojímu zdanění, nápadů ale mají europoslanci ještě mnohem více.
Podle českého europoslance Luďka Niedermayera (TOP09, EPP) je lepší daňový režim s jasnými a předvídatelnými pravidly, který firmám působícím ve vícero členských zemích zjednoduší život, zásadní. Takový systém jim zjednoduší podnikání a pomůže zabránit tomu, aby slibné společnosti odcházely za lepšími podmínkami na jiné kontinenty.
Podpora od velké koalice
Usnesení prošlo hlasy „velké koalice“, tedy lidovců, socialistů a liberálů, ke kterým se připojila také velká část frakce Zelených a někteří zástupci Levice. Naopak proti harmonizaci se postavila hlavně pravicovější část europoslaneckého pléna.
„Skupina ECR podporuje omezování byrokracie, zjednodušování přeshraniční podnikatelské činnosti a poskytování lepších nástrojů malým a středním podnikům, start-upům a scale-upům, aby mohly růst v rámci jednotného trhu. To však nesmí sloužit jako záminka k oslabení daňové suverenity členských států nebo k dalšímu směřování k daňové harmonizaci v rámci EU,“ reagovala konzervativní frakce, do které spadá i česká ODS.
Další český europoslanec Ondřej Dostál (nezařazený) na plénu spekuloval, co by novinka znamenala pro Česko.
„Zdravotnický systém mojí země je velmi štědrý, ale zároveň velmi závislý na daních a platbách, které firmy platí podle našeho českého práva. Myslíte, že dokážete garantovat, že tento nový 28. daňový režim nezbaví náš dobře fungující systém jeho příjmů?“ ptal se Dostál europoslanců, kteří novinku prosazovali.
Samotné usnesení a související dokumenty zmiňují, že nové mechanismy mají být nastavené tak, aby státy nepřicházely o příjmy, které vznikají díky ekonomické aktivitě na jejich území. Aby firmy platily daně z příjmů tam, kde skutečně působí.
Vše je ale zatím v rovině spekulací a návrhů, v tuto chvíli není zřejmé, jestli Komise doplňující směrnici vůbec navrhne. Europoslanecký nápad na to ale jde poměrně chytře – nechce plnou daňovou harmonizaci, která může vadit řadě států, ale pouze dobrovolný „daňový doplněk“ navázaný na EU Inc. Sám Ódor potvrdil, že návrh je postavený tak, aby byl „politicky průchodný“.
