V USA datová centra vysušují studny a zdražují elektřinu. Irsko již brzdí výstavbu nových serveroven, Slovensko AI gigafactory nechce.
Článek původně vyšel na webu euBrief.sk.
Za každou odpovědí chatbota nebo vygenerovaným obrázkem stojí servery, které potřebují elektřinu a vodu k chlazení.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) vyžadují nejnovější AI čipy v jediné serverové skříni okamžitý příkon až 600 kilowattů, což odpovídá okamžité spotřebě přibližně dvou set slovenských domácností.
Tato poptávka po elektřině roste takovým tempem, že celková roční spotřeba světových datových center by se do roku 2030 měla vyrovnat celoroční spotřebě průmyslového Japonska.
Problémem přitom není jen samotný objem elektřiny, ale také rychlost, jakou poptávka roste. Zatímco nové datové centrum vznikne přibližně za dva roky, výstavba nové elektrárny nebo vysokonapěťového vedení často trvá celé desetiletí. Energetická infrastruktura tak jednoduše nestačí držet krok s tempem, jakým technologické firmy přidávají nové serverovny.
V USA je tento nepoměr nejvíce patrný v regionech, kde se datová centra staví ve velkém. Podle studie University of California i analýzy deníku Financial Times nutí rostoucí spotřeba vody a elektřiny místní vodárny a energetické společnosti investovat miliardy dolarů do nových potrubí, úpraven vody a elektrického vedení. Část těchto nákladů se pak promítá do účtů domácností, což v některých oblastech vyvolává protesty a odpor proti další výstavbě serveroven.
V Evropě má stejný problém trochu odlišnou podobu. Vzhledem k tomu, že kapacita sítí i dostupná výroba elektřiny jsou omezené, státy stále častěji řeší, komu mají při připojování dát přednost – datovým centrům, stávajícímu průmyslu nebo továrnám přecházejícím na zelenou energii.
Typickým příkladem je Francie. Díky svým jaderným elektrárnám disponuje jednou z největších zásob stabilní nízkouhlíkové elektřiny v Evropě, což z ní činí atraktivní místo pro nová datová centra pro umělou inteligenci.
Vzhledem k tomu, že americké technologické korporace narážejí ve své vlastní zemi na přetížené sítě a odpor občanů, přesouvají svůj masivní rozmach do Evropy. Jak popisuje portál Politico, v zemi kvůli tomu propukl spor. Francouzští vývojáři varují: pokud Evropa předá svou levnou energii americkým gigantům na vývoj jejich umělé inteligence, hotové technologie si od nich pak budeme kupovat zpět za vyšší cenu.
Ve zkratce jde o to, zda má levná evropská elektřina snižovat emise v domácím průmyslu a pomáhat růstu místních technologických firem, nebo zda bude pohánět především růst amerických gigantů, jako jsou Microsoft, Google, Amazon či Meta.
Hněv obyvatel
Dopady masivní výstavby serveroven se nejvýrazněji projevily v amerických státech jako Virginie či Georgie, kde se soustřeďují největší datová centra světa. Tamní chladicí systémy čerpají a odpařují denně miliardy litrů pitné vody. To v mnoha venkovských oblastech způsobilo pokles hladiny podzemní vody a vysychání soukromých studní.
Místní vodárny proto musely narychlo budovat nové potrubí a přivádět vodu ze vzdálenějších zdrojů, zatímco energetické společnosti narychlo stavěly vysokonapěťová vedení.
Většinu obrovských investičních nákladů však nakonec zaplatili občané. Americký regulační systém totiž podnikům umožňuje přenášet tyto náklady přímo do standardních ceníků pro domácnosti.
Výsledek? Obyčejným lidem dramaticky vzrostly měsíční účty za elektřinu i vodu, aniž by z obrovských datových center umělé inteligence ve svém sousedství měli jakýkoli užitek. V regionech proto vznikají občanské iniciativy, které na městských zastupitelstvech blokují schvalovací procesy pro další výstavbu.
Evropské státy tahají za brzdu
Nekontrolovaný tlak technologických firem na sítě přinutil konat i evropské vlády. Jelikož Evropa nemá volné kapacity nazbyt, státy musely rychle začít určovat, komu dostupnou elektřinu přidělí a za jakých podmínek.
Nejdále zašlo Irsko, které se stalo evropským uzlem pro datová centra. Podle údajů irského Centrálního statistického úřadu (CSO) tam spotřeba serveroven vzrostla natolik, že již spotřebovává více než pětinu celkové elektřiny v zemi a začala ohrožovat stabilitu sítě.
Irský energetický regulátor proto fakticky zmrazil připojování nových obrovských projektů v okolí Dublinu. Datová centra dnes musí prokázat, že jsou schopna vyrobit část vlastní energie nebo že disponují záložními bateriovými úložišti.
Podobně reagují i Dánsko a Německo. V Německu byl schválen zákon o energetické účinnosti, který provozovatelům datových center nařizuje využívat odpadní teplo ze serverů k vytápění okolních obytných čtvrtí a zcela přejít na obnovitelné zdroje.
Slovensko na druhé straně rovnice
Příklady z Francie, Irska či Německa ukazují celoevropské dilema: Evropská unie chce být globálním hráčem ve vývoji umělé inteligence, naráží však na limity vlastní infrastruktury. Na toto riziko upozornila i šéfka Evropské centrální banky Christine Lagarde.
Prohlásila, že si Evropa nemůže dovolit prospat revoluci v oblasti umělé inteligence, tak jako prospala první vlnu internetu. Pokud si EU nevybuduje vlastní datová centra a nezajistí pro ně dostatek energie, stane se podle ní pouze podřízeným odběratelem, plně závislým na technologiích z USA a Číny.
Této situace se snaží využít Slovensko. Státní představitelé, včetně prezidenta Petra Pellegriniho, ve svých vystoupeních na téma umělé inteligence opakovaně argumentují, že výhodou Slovenska je stabilní a relativně čistá elektřina z jádra a vody.
Státní tajemník a vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Radoslav Štefánek v rozhovoru pro Živé.sk potvrdil, že si stát předem rezervoval část výpočetní kapacity v připravovaném soukromém projektu Tatra Supercompute.
Projekt, který byl představen také na konferenci ITAPA 2025, počítá s investicí ve výši přibližně 250 až 300 milionů eur (6 až 7,2 miliard korun) do specializovaného datového centra s výkonem 10 až 15 megawattů. V porovnání s celosvětovými gigatovárnami (dosahujícími stovek megawattů) se jedná spíše o středně velký, modulární projekt.
Právě zde však optimismus naráží na fyzické limity. Samotná výroba elektřiny nestačí. Rozhoduje také to, zda je potřebný výkon k dispozici právě tam, kde má datové centrum vyrůst, zda jej unesou přenosové a distribuční sítě a kolik vody bude zařízení potřebovat na chlazení.
I z jednání ministerstva investic, regionálního rozvoje a informatizace (MIRRI) SR s ministerstvy hospodářství a životního prostředí vyplývá, že právě síťová kapacita, lokalita a environmentální nároky patří mezi klíčové otázky dalšího rozvoje.
Slovensko proto zatím nemíří do nejvyšší ligy evropských AI center. O hostování velké evropské AI gigatovárny se neucházelo. MIRRI potvrdilo, že země neprojevila předběžný zájem a projekt předložit neplánovala. Místo toho volí menší a modulárnější kapacity, které by měly být snáze zvládnutelné pro domácí energetiku a sloužit především slovenským potřebám.
Na to, že ani menší projekty nejsou bez rizika, upozorňuje Asociace kritické infrastruktury SR. Varuje, že pokud se Slovensko včas nepřipraví, může se dostat do stejné pasti přetížených sítí a konfliktů s občany, jakou dnes zažívají regiony v USA a Irsku.
Slovensko má zatím výhodu času i stabilního energetického mixu. Otázkou však již není, zda datová centra přijdou. Spíše jde o to, zda je dokáže zvládnout za svých vlastních podmínek, nebo jim jednoduše předá svou levnou a stabilní elektřinu.