Evropský parlament definitivně schválil nařízení CountEmissionsEU, které zavádí jednotnou metodiku pro výpočet emisí skleníkových plynů v dopravě napříč Evropskou unií. Brusel tím reaguje na dlouhodobý problém roztříštěných metodik, rozdílných kalkulací a prakticky nemožného srovnávání environmentálních dopadů jednotlivých forem dopravy.
Článek původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl.
Debata o emisích v dopravě se v posledních letech posunula z technické disciplíny specialistů do centra ekonomického rozhodování. Emisní data se stávají součástí ESG reportingu, podmínkou financování, kritériem veřejných zakázek i součástí obchodních vztahů mezi výrobci a dodavateli. Současně však v Evropě neexistoval jednotný systém, podle něhož by bylo možné emise v dopravě počítat. Firmy používaly vlastní metodiky, rozdílné databáze, interní kalkulační modely nebo různé komerční nástroje. Výsledkem byl stav, kdy stejné přepravní operace mohly podle odlišných metod vykazovat zcela rozdílné emisní výsledky.
Právě tento problém se stal hlavním impulzem pro vznik nové evropské legislativy. Podle podkladů Evropské komise označilo až 80 procent respondentů veřejné konzultace nedostatek spolehlivých a srovnatelných emisních dat za zásadní problém evropské dopravy. Přestože v roce 2020 měřilo emise přibližně 600 tisíc subjektů, většina z nich sledovala uhlíkovou stopu pouze na úrovni celé firmy nebo jednotlivých vozidel. Emise konkrétních dopravních služeb monitorovalo jen 21 660 subjektů, což představovalo přibližně 1,2 procenta z celkových 1,8 milionu aktérů v evropském dopravním sektoru.
To podle Bruselu vytvářelo problém nejen pro firmy, ale i pro zákazníky. „Dnes mnoho dopravních služeb své emise měří, často jsou však nuceny používat různé metodiky. Výpočet emisí je proto pro dopravce složitý a pro spotřebitele je obtížné poznat, která služba je skutečně ekologičtější,“ uvedla Rada EU při oznámení politické dohody z listopadu 2025.
Právě tehdy se podařilo dosáhnout klíčového kompromisu mezi Radou EU – tedy zástupci členských států EU – a Evropským parlamentem. Dánský ministr dopravy Thomas Danielsen, který jednání předsedal, tehdy zdůraznil, že nová pravidla mají přinést větší přehlednost jak občanům, tak firmám. „Výhodou to bude i pro dopravce, kteří nyní budou moci vykazovat emise podle jediného globálně harmonizovaného standardu,“ řekl Danielsen.
Počítání zůstává dobrovolné
Návrh CountEmissionsEU předložila Evropská komise už 11. července 2023. Komise přitom nechtěla vytvářet zcela nový systém od nuly. Nová metodika proto vychází z mezinárodního standardu EN ISO 14083:2023, který stanovuje pravidla pro výpočet emisí v dopravě a logistice. Evropská legislativa zároveň navazuje na takzvaný GLEC framework, jenž vznikl už v roce 2014 a postupně se stal jedním z nejpoužívanějších nástrojů pro emisní výpočty v logistice.
Zásadní je, že nová metodika nebude povinná plošně. Firmy nebudou nuceny automaticky emise počítat. Pokud se však rozhodnou emise zveřejňovat – například kvůli ESG reportingu, požadavkům zákazníků, tendrům nebo marketingové komunikaci – budou muset nově používat jednotnou evropskou metodiku.
Právě zachování dobrovolnosti bylo jedním z nejcitlivějších bodů celého vyjednávání. Řada členských států i průmyslových organizací upozorňovala na riziko další administrativní zátěže. Evropské instituce proto opakovaně zdůrazňovaly, že cílem není vytvářet nové reportingové povinnosti. To ocenila například i Global Business Travel Association, která zastupuje sektor služebních cest. Organizace po dubnovém schválení legislativy uvedla, že vítá skutečnost, že „nařízení nevytváří nové reportingové povinnosti a že Evropská komise připraví bezplatný veřejný výpočetní nástroj pro malé a střední podniky“.
Česko je spokojené
Právě malé a střední firmy patřily mezi hlavní témata vyjednávání. Kompromisní znění totiž počítá s tím, že pravidla budou zaváděna postupně a s důrazem na minimalizaci administrativní zátěže. Výpočetní nástroj a metodickou příručku by měla Komise představit během následujících čtyř let, což by mělo podnikům usnadnit zavádění systému v praxi.
Pozitivně hodnotí výslednou podobu legislativy také Česká republika. „Finální kompromisní text dosažený mezi Radou a Evropským parlamentem v zásadní míře odpovídá obecnému přístupu Rady, který ČR podpořila, a zároveň reflektuje hlavní české priority,“ řekl redakci František Jemelka z tiskového odboru Ministerstva dopravy ČR.
Podle Jemelky jsou pravidla nastavena transparentně a přiměřeně. Česká republika podle něj vítá především zachování dobrovolnosti využívání primárních dat a důraz na zjednodušení pro malé a střední podniky. „Obzvláště oceňujeme, že ve finálním textu zůstává náš požadavek, aby Evropská komise vytvořila volně dostupný výpočetní nástroj,“ uvedl Jemelka. Současně upozornil i na význam návaznosti evropské metodiky na mezinárodní standardy. „Pozitivně hodnotíme i to, že případné budoucí úpravy metodiky, například posouzení v celém životním cyklu emisí, mají probíhat podle vývoje na úrovni ISO, nikoliv izolovaně na úrovni EU,“ dodal.
Systém by se mohl rozšířit na celý životní cyklus
Právě otázka životního cyklu emisí bude jedním z klíčových témat příštích let. Současná podoba CountEmissionsEU se zaměřuje především na emise vznikající během samotné dopravní služby, tedy zejména na provoz vozidel a spotřebu energie během přepravy osob nebo zboží. Evropská komise však současně dostala úkol posoudit možnost budoucího rozšíření systému na celý životní cyklus dopravy. To by v budoucnu mohlo znamenat zahrnutí emisí spojených s výrobou vozidel, baterií nebo infrastruktury.
Právě automobilový průmysl proto sleduje vývoj CountEmissionsEU mimořádně pozorně. Automobilky jsou stále více tlačeny k detailnímu vykazování emisí v celém dodavatelském řetězci a logistika v tomto směru hraje zásadní roli. Jednotná metodika může významně ovlivnit výběr dopravních partnerů, strukturu logistických tras i ESG reporting výrobců.
ACEA, tedy Evropské sdružení výrobců automobilů, návrh v principu podporuje, současně ale upozorňuje na riziko další administrativní zátěže. Podle asociace může CountEmissionsEU pomoci urychlit přechod k nízkoemisní a bezemisní dopravě, nesmí se však stát dalším regulatorním břemenem pro evropský průmysl.
To je obava, která se v evropském průmyslu objevuje stále častěji. Automobilový sektor už dnes čelí mimořádně silnému regulatornímu tlaku souvisejícímu s emisními normami Euro 7, zákazem spalovacích motorů po roce 2035, ESG reportingem, bateriovými regulacemi nebo uhlíkovým clem CBAM. CountEmissionsEU je proto vnímán jako další část širší transformace evropské mobility.
Nákladní doprava je emisně náročná
Významnou roli v celé debatě hraje také logistika a nákladní doprava. Právě ta je totiž jedním z hlavních zdrojů emisí evropské dopravy. Podle Evropské komise pochází přibližně 30 procent všech emisí z dopravy právě z nákladní přepravy. Evropský balíček pro zelenější dopravu představený v červenci 2023, proto zahrnoval nejen CountEmissionsEU, ale také návrhy týkající se efektivnějšího využití železniční kapacity nebo pravidel pro hmotnosti a rozměry těžkých nákladních vozidel.
CountEmissionsEU má přitom pokrývat nejen nákladní dopravu, ale i přepravu osob. Nová metodika bude použitelná pro silniční dopravu, železnici, letectví, lodní přepravu i kombinovanou logistiku. Právě multimodální doprava patřila mezi oblasti, kde dosud panovala největší metodická roztříštěnost. Nová pravidla proto zpřesňují způsob výpočtu emisí při využití více druhů dopravy v rámci jedné přepravní trasy.
Význam digitalizace poroste
Velkou roli bude hrát digitalizace dopravy. Přesný výpočet emisí totiž vyžaduje kvalitní provozní data, monitoring spotřeby energie, propojení logistických systémů a automatizovaný reporting. Nová pravidla tak pravděpodobně urychlí investice do telematiky, fleet managementu, inteligentních logistických systémů a digitálních platforem.
Pro velké logistické firmy to pravděpodobně nebude zásadní problém. Mnoho z nich už dnes používá sofistikované emisní kalkulace a disponuje potřebnou datovou infrastrukturou. Výzvou však mohou být menší dopravci, kteří dosud detailní emisní reporting neřešili. Právě zde bude klíčová kvalita a jednoduchost evropského výpočetního nástroje.
Význam CountEmissionsEU však přesahuje samotnou metodiku výpočtu emisí. Ve skutečnosti jde o další krok směrem k ekonomice založené na detailních environmentálních datech. Jak argumentují evropské instituce, emise se postupně stávají standardní součástí obchodních rozhodnutí, investičních strategií i zákaznického chování. Firmy stále častěji požadují emisní údaje po svých dodavatelích a zákazníci chtějí porovnávat environmentální dopady jednotlivých služeb.
Právě transparentnost byla ostatně jedním z hlavních argumentů zastánců legislativy během celého vyjednávání. Upozornil na to i předseda výboru pro životní prostředí v Evropském parlamentu Pierfrancesco Maran ze sociálně demokratické frakce. CountEmissionsEU je podle něj „jednotný, objektivní a transparentní nástroj pro společnosti, které chtějí certifikovat svůj environmentální dopad“.
Definitivní schválení legislativy letos na jaře však neznamená okamžité spuštění systému. Evropská komise má nyní několik let na přípravu praktických nástrojů, metodických pokynů a technických standardů. Reálné fungování systému se očekává kolem roku 2030.
Právě tehdy se také ukáže, zda CountEmissionsEU skutečně splní očekávání evropských institucí i průmyslu. Pokud bude metodika prakticky použitelná, administrativně zvládnutelná a mezinárodně kompatibilní, může se stát důležitým standardem evropské dopravy a logistiky.
