Česko je pořád příliš závislé na fosilních palivech, cenová dostupnost bydlení dál klesá a vláda nesestavuje rozpočty systematicky a podle dat. Co s tím? Možná řešení nabízí Evropská komise ve své každoroční zprávě o stavu české ekonomiky.
Tak jako každý rok, Evropská komise vydala na začátku června jarní balíček ekonomických doporučení pro členské státy. Každému z nich na míru.
Řada témat se opakuje téměř u všech. Brusel doporučuje navýšit investice do výzkumu, vývoje a inovací, omezit byrokracii, zaměřit se na rozvodné sítě a ukládání energie nebo více rozvíjet digitální veřejné služby.
„Konkurenceschopnost Evropy začíná reformami. Modernizací ekonomik a odstraněním dlouhodobých překážek mohou členské státy vytvořit fiskální prostor potřebný k investicím do průmyslových odvětví, technologií a dovedností zaměřených na budoucnost,“ řekl k jarnímu balíčku Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda Komise pro prosperitu a průmyslovou strategii.
Komise ale zároveň apeluje na podporu spravedlivějšího trhu práce, dostupné zdravotní péče, stejně jako cenově přijatelného bydlení. Mluví tedy o konkurenceschopnosti, ale ne na úkor blahobytu Evropanů.
Česko má problémy s obnovitelnými zdroji
Podobným směrem míří také doporučení pro českou ekonomiku. Ve zprávě o Česku (tzv. country reportu) Komise hodnotí jednotlivé segmenty hospodářství, identifikuje problémy a nabízí možná řešení.
Unijní exekutiva například upozorňuje, že Česko je pořád hodně závislé na fosilních palivech odjinud. To s sebou přináší zranitelnost jeho hospodářství vůči cenovým šokům a otřesům na straně nabídky.
Spotřeba fosilních zdrojů roste hlavně v dopravě, kde Česko dál výrazně zaostává v zavádění bezemisních vozidel. Komise doporučuje pokračovat v bezplatném využívání dálnic pro elektromobily nebo v osvobození od mýtného pro čistou nákladní dopravu. Zmiňuje také, že by se Češi měli víc zaměřit na cenově dostupnou veřejnou dopravu bez emisí a lepší regionální propojení.
„K zajištění nákladově efektivního způsobu dekarbonizace a konkurenceschopnosti průmyslu je zapotřebí dále investovat do energetické účinnosti a elektrifikace,“ píše Komise.
Problémy vidí v podílu obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů elektrické energie, který v Česku stagnoval na úrovni 16,6 %, což byl v roce 2025 druhý nejnižší podíl v EU. Ceny elektřiny se dál odvíjejí hlavně od drahého zemního plynu.
Přestože se zjednodušilo povolovací řízení, potenciál větrné energie zůstává podle Komise v Česku z velké části nevyužitý. Zavedení akceleračních zón by mělo umožnit „rychlejší rozvoj velkokapacitních zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, což přispěje k dostupnějším cenám energie a ke snížení expozice vnějším rizikům.“
Investorům, kteří by v Česku chtěli poslat své peníze na rozvoj obnovitelných zdrojů, podle EK chybí dlouhodobá jistota.
„Zahájením aukcí elektrické energie a vypracováním dlouhodobých smluv ve větším měřítku by se umožnil rozvoj rozsáhlých projektů obnovitelné energie nad rámec tradičních programů podpory a také by se vytvořily příležitosti pro dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví,“ věří Komise.
Dostupnost bydlení dál klesá
Dalším velkým tématem zůstává bydlení. Jeho cenová dostupnost je v Česku na nízké úrovni a dál klesá.
„V posledním desetiletí je tempo růstu poměru cen rezidenčních nemovitostí k příjmům v Česku třetí nejvyšší v EU. Cenová dostupnost je obzvláště nízká ve městech. (…) Dostupnost sociálního bydlení je jedna z nejnižších v EU a více než 160 000 lidí se nachází v situaci bezdomovectví,“ shrnuje Komise.
Současné zdanění bydlení prý nezajišťuje správné pobídky, které by vedly k řešení této situace.
„Pokud by došlo ke zvýšení daní z nemovitostí a k jejich propojení s tržními hodnotami a současně by se zrušilo příznivé danění krátkodobých pronájmů, vznikla by motivace k přesunu neobsazeného a krátkodobého nájemního bydlení na trh s dlouhodobým pronájmem a k hustší výstavbě,“ píše se ve zprávě.
Nižší poptávku by podle Komise mohlo zajistit i snížení míry, do jaké je možné odečíst hypoteční úrokové platby od daně z příjmu.
„Na straně nabídky – kromě lepšího územního plánování, vydávání stavebních povolení a obecních pobídek – by bytový fond mohl být rovněž navýšen díky větším investicím do bytové výstavby a renovace ze strany veřejného a neziskového sektoru,“ je přesvědčená Evropská komise.
Veřejné finance potřebují další reformy
Důslednější práci si podle Komise zaslouží veřejné finance.
„Vzhledem ke střednědobým až dlouhodobým výdajovým tlakům, které jsou způsobeny například stárnutím populace, změnou klimatu a výzvám souvisejícím s ekonomickým modelem růstu, jsou k posílení konkurenceschopnosti, produktivity a udržitelnosti nutné další reformy,“ zmiňuje zpráva o Česku.
Česká vláda si podle ní musí stanovit priority veřejného financování a zajistit co nejproduktivnější využívání výdajů. Zefektivnit má systémy daní a dávek, a to hlavně na trhu práce a v oblasti sociálního zabezpečení. Zlepšit by měla také kvalitu služeb, včetně vzdělávání a zdravotní péče.
„Česku by prospěl přechod od tradiční rozpočtové struktury založené na vstupech k systému zaměřenému na výkonnost, který do rozhodování o rozpočtu začleňuje informace o výkonnosti, mimo jiné prostřednictvím systematického využívání přezkumů výdajů a ukazatelů založených na výsledcích,“ doporučuje Komise. K tomu by prý bylo potřeba přijmout zákony, které zajistí, že vláda bude tento model skutečně dodržovat.
V obraně na chvostu
Úplně na prvním místě ale Komise zmiňuje české výdaje na obranu. Současná česká vláda „osekala“ ambice, pokud jde o postupné zvyšování výdajů. Aktuální se drží okolo minimální hranice stanovené NATO, tedy 2 % HDP, což Česko řadí mezi úplně poslední státy EU.
Komise Prahu ponouká, aby s tímto stavem něco dělala – například využila flexibilitu danou národní únikovou doložkou pro vyšší výdaje na obranu. Ta státům dovoluje utrácet peníze na armádu mimo běžné rozpočtové mantinely.
Unijní exekutiva ale míří i na dlouhodobější horizont. Česku doporučuje „posílit výdaje na obranu a připravenost při současném zajištění jejich efektivity a postupně upravit rozpočet tak, aby byly zachovány strukturálně vyšší výdaje na obranu.“
A proč? „Útočná válka Ruska proti Ukrajině a její důsledky představují pro Evropskou unii existenční výzvu,“ připomíná EK.
Ignorovat doporučení není výhodné
Zpráva o Česku má asi 130 stran. V dalších doporučeních se Komise věnuje reformě rozpočtového určení daní, zvýšení počtu absolventů technických oborů, přístupu firem k nebankovnímu financování nebo schopnosti veřejné správy přilákat a udržet talentované úředníky. Kompletní dokument je k dispozici zde.
Zatím se jedná pouze o „doporučení pro doporučení“, které ještě musí schválit Rada EU. I potom bude záležet hlavně na české vládě, kterými radami se bude řídit. Ignorovat je ale není úplně výhodné – kvůli penězům z EU, reputaci, dlouhodobé koordinaci a vlastní ekonomické prosperitě.