Část české dezinformační scény kritizuje vládní ANO a Motoristy za údajnou přílišnou prozápadnost a nesplněné sliby. Naopak SPD má mezi dezinformátory stále velkou podporu.
V Česku v posledních měsících sílí lokální odpor proti výstavbě větrných elektráren. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Vidomuse se na jeho mobilizaci podílejí také dezinformace.
Větrnou energetiku v Česku nebrzdí technologie, ale strach. Podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka politici často ustupují obavám voličů místo toho, aby vedli debatu.
Česko je pořád příliš závislé na fosilních palivech, cenová dostupnost bydlení dál klesá a vláda nesestavuje rozpočty systematicky a podle dat. Co s tím? Možná řešení nabízí Evropská komise.
Pokud jde o větrné elektrárny, Česká republika má do roku 2030 velké ambice. Tempo výstavby je ale…
Pokud by byl nastaven horní limit ceny emisních povolenek v EU, Česká republika by přišla až o 150 miliard korun, které by jinak směřovaly do investic na zateplování, obnovitelné zdroje energie a další opatření. Dnes to uvedli odborníci.
Česko i přes rozvoj zejména solárních elektráren z posledních let nadále výrazně zaostává v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Společné půjčky, konec práva veta nebo sázka na větrníky. Tým okolo italského ekonoma Maria Draghiho představil svou vizi, jak Evropa dožene Čínu a Spojené státy. Poslední slovo ale mají vlády evropských zemí.
Jestli něco chci po evropských volbách, tak právě rozšířit evropské uhlíkové clo na celou řadu produktů, jako je textil, izolační materiály či stavební materiály, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz ministr životného prostředí Petr Hladík.
Povolování větrných elektráren se loni v Evropě zrychlilo, zejména v Německu. Pomohlo mimo jiné označení projektů obnovitelných zdrojů energie za národní zájem, ukázal dnes zveřejněný průzkum poradenské společnosti BloombergNEF.
Celkem 42 ekologických nevládních organizací v Polsku apeluje na novou vládu, aby urychleně přijala zákon umožňující rozvoj větrné energie způsobem, který je bezpečný pro lidi i životní prostředí. Klíčové je mimo jiné vyřešení otázky, jak daleko se budou větrné elektrárny moci stavět od obývaných domů.
V současnosti větrná energie v Česku téměř neexistuje. Pokud chce ale země splnit cíle, ke kterým se zavázala v rámci Green Dealu, měla by rozvoj větrné energetiky podpořit.
Dvacet kilometrů od portugalského pobřeží pluje obří plošina s třemi větrnými turbínami. Umí vyrobit elektřinu pro 60 tisíc domácností, čímž ročně pomůže uspořit tuny emisí uhlíku. Zní to jako vzdálená budoucnost, ale je to existující projekt.
Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?
V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.
Politici v zemích Visegrádské čtyřky upřednostňují tradiční zdroje energie – uhlí a jádro – před obnovitelnými alternativami, které vedou k energetické soběstačnosti. EU je dostatečně aktivní i mocná na to, aby situaci mohla změnit, píše Ada Ámon.
Energetický systém založený na OZE může existovat už v polovině století a náklady by měly být o něco málo dražší než současné technologie, tvrdí Radostina Primovová a Rebecca Bertramová.
Nový cíl EU – do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 32 %. Čeští ekologové výsledek vítají, ČR se ale podle některých mohla zapojit do konečné dohody víc. České ekonomice to přesto může přinést 1,5 % HDP ročně.
