Íránská krize znovu odkryla slabinu evropské energetiky: závislost na dovozu fosilních paliv. Ceny rostou, náklady se sčítají a Unie zrychluje elektrifikaci. Zároveň se otevírá spor o metanové nařízení, které podle části států naráží na realitu napjatých dodávek plynu.
Toto je webová verze newsletteru Dekarbo update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Evropa znovu platí za svou závislost
Americko-izraelský útok na Írán a následná blokáda Hormuzského průlivu, klíčové úžiny, kudy před válkou proudila zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu, přinesly Evropě nepříjemné déjà vu. Méně než čtyři roky po energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu se ukazuje, že základní problém nezmizel. EU zůstává závislá na fosilních palivech ze zahraničí. A za tuto závislost znovu platí.
Podle Evropské komise přišla EU od vypuknutí konfliktu o více než 24 miliard eur navíc za dovoz fosilních paliv. Předsedkyně Ursula von der Leyen upřesnila, že krize stojí EU bezmála 500 milionů eur denně.
Evropa zůstává ve fosilní pasti. U ropy a plynu je odkázána na dovoz a každé geopolitické napětí se rychle promítá do cen i veřejných rozpočtů. Elektřina nabízí jinou pozici. Výrobu z obnovitelných zdrojů lze z velké části zajistit v Evropě a snížit tak přímou závislost na dovozu paliv. Neznamená to ale plnou soběstačnost. Transformace stojí na technologiích a surovinách, které Evropa z velké části dováží. Závislost tak nemizí, ale mění svou povahu.
Elektřina je každopádně vnímána jako cesta vpřed. Vyplývá to z dubnového balíčku Evropské komise „AccelerateEU“. „Evropa čelí další krizi fosilních paliv. Musí to být budíček a příležitost ke změně,“ zdůraznil při představování balíčku komisař pro energetiku Dan Jørgensen.
Plán stojí na pěti pilířích: koordinaci zásob na úrovni EU, ochraně spotřebitelů, urychlení elektrifikace, posílení přenosových soustav a mobilizaci investic.
Klíčovým prvkem je vůbec první unijní akční plán pro elektrifikaci, jehož konkrétní podoba má být zveřejněna v polovině června. Poprvé by měl stanovit konkrétní cíl pro podíl elektřiny na celkové spotřebě energie v EU.
Zatímco legislativa se teprve formuje, trh reaguje okamžitě. Prodeje elektromobilů v EU vzrostly v březnu meziročně o 48,9 %. V největších ekonomikách byl růst ještě výraznější: Německo +66,2 %, Francie +68,8 % a Itálie +72,1 %.
Francie navíc představila vlastní národní plán elektrifikace. „Dokud závisíme na ropě a plynu, budeme dál platit za cizí války,“ prohlásil premiér Sébastien Lecornu.
Elektrifikovat Evropu se nicméně nepodaří ze dne na den. Země EU proto nyní sahají hlavně po krátkodobých úlevách – a čelí za to kritice. Analytik bruselského think tanku Bruegel Simone Tagliapietra upozorňuje, že členské státy se z energetické krize roku 2022 zřejmě příliš nepoučily. „Navzdory všem doporučením evropských i mezinárodních institucí upřednostňují rychlá a necílená opatření,“ prohlásil expert.
Z více než 10 miliard eur, které státy v reakci na současnou situaci vynaložily, tvoří téměř čtyři pětiny plošné daňové úlevy. Ty přitom nejsou sociálně cílené a paradoxně udržují poptávku po fosilních palivech v době jejich nedostatku.
Možná právě tahle krize pomůže, aby ta příští Evropu zasáhla méně.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Komise spustila plán AccelerateEU. Evropská komise 22. dubna představila krizový energetický balíček. Zahrnuje koordinaci zásob, ochranu spotřebitelů před cenovými šoky, urychlení elektrifikace a také nové „Fuel Observatory“ pro sledování zásob paliv v reálném čase.
EP odmítl útok na ETS2, ale otevřel prostor pro výjimky. Evropský parlament 29. dubna přijal kompromis z pera české europoslankyně Danuše Nerudové a odmítl návrhy krajní pravice na zrušení či odložení ETS2 – systému obchodování s emisemi pro dopravu a budovy, který má začít platit od roku 2028. Součástí textu jsou však doporučení pro Komisi, která otevírají prostor pro výjimky a úpravy cenových stropů.
4 miliardy eur navíc na bezplatné povolenky. Pod tlakem Německa a Itálie chce Evropská komise změnit tzv. benchmark ETS pro těžký průmysl. Nová metodika má zahrnout i nepřímé emise a chemickému a papírenskému sektoru přinést až o 4 miliardy eur více na bezplatných povolenkách v období 2026–2030 oproti původnímu plánu.
EP schválil jednotnou metodiku měření emisí v dopravě. Evropský parlament 28. dubna odsouhlasil společnou metodiku pro měření emisí skleníkových plynů v dopravě. Cílem je omezit greenwashing – firmy ji budou muset používat i v marketingu a reportingu. Komise má zároveň vyvinout bezplatný veřejný výpočetní nástroj.
Zájem o solární panely a tepelná čerpadla prudce roste. Studie Zero Carbon Analytics ze šesti evropských zemí ukazuje, že růst cen paliv a pobídky v některých státech výrazně zvyšují poptávku po čistých technologiích.
Belgie zvažuje zestátnění jádra, aby udržela reaktory v provozu. Belgická vláda chce převzít kontrolu nad jadernou energetikou, aby zabránila odstavování části stárnoucích reaktorů. Premiér Bart De Wever uvedl, že stát prověří „plné převzetí“ všech sedmi reaktorů a zároveň pozastaví demontáž již uzavřených bloků.
Evropa se otepluje nejrychleji na světě. Nová zpráva Copernicus Climate Change Service potvrzuje, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a otepluje se zhruba dvakrát rychleji než globální průměr. V roce 2025 panovaly nadprůměrné teploty na 95 % území, přibylo extrémních jevů včetně vln veder, sucha a rekordních teplot moří.
Pět zemí chce zastavit metanové nařízení
Bulharsko, Česko, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko v neoficiálním dokumentu požadují dvouletý odklad evropského nařízení o metanu. Konkrétně cílí na jeho dovozní povinnosti – tedy požadavky, aby dodavatelé sdíleli data o emisích metanu vzniklých při těžbě a přepravě plynu. Pětice argumentuje, že nařízení v kombinaci s dnešní globální tlačenicí o LNG „nechtěně omezuje přístup k diverzifikovaným zdrojům plynu“ a ohrožuje energetickou bezpečnost.
Metan je složkou zemního plynu, která uniká do atmosféry v každé fázi těžby a přepravy. Z hlediska klimatu je přitom zhruba osmdesátkrát účinnější jako skleníkový plyn než CO₂. Metanové nařízení proto zavádí povinnost monitorovat úniky, omezit přímé vypouštění plynu do vzduchu (venting) a spalování (flaring) a od dodavatelů mimo EU požaduje doložení emisního profilu jejich produktů.
Pětice zemí tvrdí, že dvouletý odklad by dodavatelům dal čas vylepšit monitorovací systémy, pomohl by udržet ceny plynu a přitom by neohrozil environmentální cíle nařízení.
Za sporem se skrývá geopolitická logika. Česko, Slovensko a Maďarsko patří k zemím nejvíce závislým na plynu z alternativních zdrojů poté, co se EU odřízla od ruských dodávek. Íránská krize tento tlak ještě zesílila – ceny LNG na spotovém trhu vyskočily a zásobování se zkomplikovalo.
Evropská komise je zatím opatrná. Koncem dubna jednoznačně odmítla nařízení měnit nebo otevírat. Místo toho plánuje vydat metodický návod, jak firmy mohou prokázat soulad s pravidly a minimalizovat případné sankce.
Návod by měla Komise vydat v červnu a jeho součástí by podle serveru Politico mohla být tzv. „nulová sankce“: národní orgány by po přechodnou dobu jednoho až tří let nemusely pokutovat firmy, které metanová pravidla poruší. Jde o dosud nepotvrzený návrh, ale pokud by prošel, znamenalo by to, že pravidla sice formálně zůstanou v platnosti – ale fakticky bez zubů.
Co nás čeká tento měsíc?
Jednání výboru ENVI. Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) projedná 5. května široký balík legislativy napříč klimatickou, průmyslovou a investiční politikou EU.
Vedle debaty s výkonným místopředsedou Stéphane Séjourné o průmyslové strategii a připravovaných zákonech bude ENVI výbor hlasovat o fondu konkurenceschopnosti (ECF) a stanovisku k Nástroji pro propojování Evropy. Na programu je také úprava CBAM a vznik dočasného dekarbonizačního fondu či zrychlení povolovacích procesů pro energetické projekty.
Neformální jednání ministrů. Ministři energetiky EU se 12.–13. května setkají na neformálním jednání v Nikósii. Hlavní témata zahrnují snížení závislosti na dovozu fosilních paliv v návaznosti na plán AccelerateEU, rozvoj domácích čistých zdrojů a posílení energetické bezpečnosti.
Diskuse ministrů se zaměří také na klíčovou roli akumulace energie pro dekarbonizaci elektroenergetiky a na budoucí roli zemního plynu v energetickém mixu EU po roce 2030.
Uměla inteligence a energetika. Evropská komise 27. května zveřejní balíček pro posílení technologické suverenity Evropy. Součástí bude i plán jak lépe využít digitalizaci a umělou inteligenci v energetice.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.