Striktní emisní limity pro roky 2030 a 2035 nejsou dosažitelné a je nutné změnit strategii, varuje evropský automobilový průmysl v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise. V Evropské unii má od roku 2035 pro nově vyrobené automobily platit požadavek nulových emisí CO2, který de facto znamená zákaz prodeje nových automobilů se spalovacím motorem. Představitelé evropského automobilového průmyslu ale chtějí legislativu změnit. Vyplývá to z
otevřeného dopisu, který na konci srpna zaslali zástupci Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) a Evropského sdružení výrobců automobilových dílů (CLEPA) předsedkyni Evropské komise
Ursule von der Leyen.
Načasování dopisu není náhodné: 12. září odstartovalo další kolo strategického dialogu mezi Evropskou komisí a automobilovým průmyslem, kde se cíl pro rok 2035 rovněž diskutoval.
Tlak na revizi zároveň posiluje politická rovina – šéf největší frakce v Evropském parlamentu
Manfred Weber (EPP) v rozhovoru pro deník
Welt oznámil, že lidovci „brzy“ předloží návrh na zrušení zákazu prodeje nových aut a dodávek se spalovacími motory od roku 2035.
Co automobilky požadují
Asociace v dopise vyjádřily frustraci z „absence celistvého a pragmatického plánu politik pro transformaci automobilového průmyslu“ tváří v tvář „skoro totální závislosti dodavatelského řetězce baterií na Asii“.
Evropské automobilky zároveň čelí nerovnoměrné distribuci nabíjecí infrastruktury, vyšším výrobním nákladům – včetně cen energie – a zatěžujícím clům, například při exportu do USA. Problémem je podle nich i poptávka, kterou by se EU měla snažit povzbudit například daňovými úlevami a nižšími cenami energií pro nabíjení. EU by se dle těchto organizací měla „přenést přes svůj idealismus a uvědomit si současnou průmyslovou a geopolitickou realitu“. Měla by také změnit nastavení svých klimatických cílů v silniční dopravě tak, aby je splnila, ale zároveň během procesu nepoškodila konkurenceschopnost průmyslu, sociální soudržnost a strategickou odolnost svých dodavatelských řetězců.
Legislativa stanovující 100% snížení emisí CO2 u nových osobních aut a dodávek od poloviny příští dekády byla odsouhlasena v roce 2023 navzdory odporu části průmyslu i některých velkých automobilových zemí, jako je Německo, Itálie či Maďarsko.
Automobilky už jeden úspěch s revizí legislativy mají
Srpnový dopis není prvním pokusem automobilových asociací o zmírnění klimatické legislativy. Unijní exekutiva na tlak ze strany automobilového lobby v květnu letošního roku zareagovala uvolněním pravidel pro dosažení stanovených emisních cílů v následujících letech. Pro roky 2025, 2026 a 2027 nebude dodržení cílů posuzováno ročně, místo toho bude hodnocen průměr emisních hodnot za celé tříleté období. Tímto opatřením chce EU dát automobilovému odvětví větší flexibilitu a více času ke splnění unijních pravidel.
Výkonný ředitel českého Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP)
Zdeněk Petzl ve vyjádření pro
SZ Byznys tento ústupek zhodnotil jako zastavení na půl cesty.
„My jsme s českou vládou žádali o zprůměrování pokut za pětileté období, nikoliv za tři roky. Firmy v letech 2025 a 2026 emisní limity s největší pravděpodobností nesplní. K tomu dojde nejspíš až v roce 2027. V průměru tak pokuty přijdou stejně, jen budou nižší,“ uvedl.
Ministr dopravy
Martin Kupka (ODS) považuje opatření za „úspěch ČR v rámci koalice stejně smýšlejících států,“ avizoval však, že nadále bude
prosazovat prodloužení období pro plnění emisních cílů na pět let.
Hlavním cílem pro českou vládu je zároveň úplné zrušení cíle pro rok 2035, tedy tzv. zákazu spalovacích motorů, jak uvedl v
předvolební debatě v České televizi. Proti zákazu spalovacích motorů se vyslovili i všichni ostatní pozvaní zástupci subjektů kandidujících do Poslanecké sněmovny.
„Použil bych slova pana ministra Kupky, že tu situaci s motory vyřeší trh. Nezakazoval bych to,“ uvedl
Jiří Vlk z Motoristů.
„Díky tomu, kam technologický pokrok dneska dospěl, se do roku 2035 budou prodávat pouze jednotky spalovacích motorů, nikdo nechce lidem zakazovat jezdit spalovacími auty,“ řekl
Marek Lahoda z Pirátů.
Martin Kolovratník z hnutí ANO svůj odmítavý postoj k zákazu odůvodnil stářím českého vozového parku a nízkou kupní silou obyvatelstva.
Prostor v debatě byl věnován i problematice chybějící infrastruktury pro elektromobily. Podle Kupky by stát měl výstavbu nabíjecích stanic podporovat, zatímco podle
Vladimíra Kremlíka kandidujícího za hnutí Přísaha by se měl soustředit na výstavbu dálnic a silnic.
Environmentální organizace prosazují zachování cílů
Proti zrušení zákazu spalovacích motorů je evropská organizace Transport & Environment (T&E), která sdružuje evropské neziskové organizace propagující udržitelnou dopravu. Milníky nastavené EU evropským automobilkám podle ní pomáhají soutěžit na globálním trhu s elektromobilitou, snižování cílů by naopak oslabilo jejich konkurenceschopnost.
Organizace zároveň upozorňuje na současné tržní podmínky, především klesající ceny baterií, které mohou vést ke zvýšení prodejů levnějších elektromobilů.
Zda Evropská komise podpoří jakýkoli další plán na další oslabení pravidel pro emise vozidel, není v tuto chvíli jasné.
