Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou ke splnění klimatických cílů. Jak se této příležitosti zhostí státy Visegrádské čtyřky?
Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii patří mezi hlavní priority všech evropských zemí. Její úspěch však nezávisí jen na objemu financí, ale také na tom, jak je státy utratí. Experti tvrdí, že správné zacílení peněz může státy přivést blíže ke splnění klimatických cílů.
Transformace evropské ekonomiky do zelenější a ekologicky přátelštější podoby je důležitým cílem Evropské unie. Pět let po Pařížské klimatické dohodě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že původní cíl snížit do roku 2030 emise o 40 procent se zvýší na 55 procent (v porovnání s rokem 1990). Cíl je podle ní „ambiciózní a realizovatelný“. Evropská unie chce být do roku 2050 uhlíkově neutrální.
Komise ve stejnou dobu oznámila, že přezkoumá všechny evropské politiky, které cílí na dosažení uhlíkové neutrality, a to včetně systému obchodování s emisními povolenkami (ETS).
Země Visegrádské čtyřky nepatří mezi lídry klimatické politiky. Polsko je jediným členským státem, který se dosud nepřihlásil k cíli klimatické neutrality. Česká republika chce rozšířit jadernou elektrárnu Dukovany, a to i přes kontroverzní roli jaderné energie v zelené transformaci. Ve většině zemí V4 je navíc podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu daleko za očekáváním.
Změnu mohou přinést evropské peníze – klasické evropské fondy a fond obnovy. Jak se vlády zemí Visegrádu v kontextu plánů Unie stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem na tento balík peněz připravují?
Policy brief vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.