Evropská unie musí posílit svou konkurenceschopnost. Pomoci ji v tom mají čisté technologie včetně vodíku. Jakou evropskou podporu může vodíkový sektor do budoucna očekávat?
V Evropě se rozbíhá trh s vodíkem, některé ambice ale narazily na realitu. Překážkou jsou podle Veroniky…
Nová unijní pravidla pro obnovitelný vodík jsou podle firem i států příliš přísná a brzdí rozvoj technologií. Evropská komise plánuje jejich revizi až v roce 2028, ale připouští, že by mohla přijít dřív.
Evropská komise představila návrh delegovaného aktu stanovující pravidla pro nízkouhlíková paliva, zejména vodík. Dokument však vyvolává obavy, a to nejen v Česku. Přísná kritéria totiž mohou fakticky znemožnit výrobu vodíku na českém území.
Na výrobu vodíku se vztahují přísná evropská pravidla, která brání dalšímu rozvoji sektoru v Česku, upozorňuje Česká vodíková technologická platforma. Ministerstvo průmyslu a obchodu argumenty expertů podporuje a dodává, že na evropské úrovni usiluje o změnu legislativy.
Vodík může Česku a Bavorsku pomoci s dekarbonizací ekonomiky. Technologie je ale zatím na svém začátku a využití tzv. zeleného vodíku doprovází řada neznámých.
Jaká je budoucnost vodíku v Česku a Německu v kontextu dekarbonizace EU? V čem dává spolupráce napříč hranicemi na rozvoji vodíku smysl? Jakými cestami by se mělo partnerství ubírat?
Náš lokální průmysl má velký zájem o vodíkovou distribuční síť, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Matthias Rösch z Horní Falce. Pokud chce Evropa mít vodíku dost, musí podle něj masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie.
Vědci v Litoměřicích vrtají stovky metrů hluboko do země, aby získali data o geotermální energii a jejím možném využití v energetice – zejména při vytápění. Projekt platí evropský fond určený pro uhelné regiony.
Trojice českých uhelných krajů, kterou čeká konec těžby a ozelenění celé ekonomiky, sází do budoucna na vodík. Kraje mají v plánu spolupracovat a zapsat se na mapě Česka, ale i Evropy, jako „vodíková údolí“.
Evropská unie postupně ladí svou odpověď na americký protiinflační zákon IRA a kroky dalších světových gigantů, které ohrožují evropský zelený průmysl. Komise se teď zaměřila konkrétně na zjednodušení regulace a zajištění dostatku kritických surovin.
Jak dostat na silnice bezemisní nákladní automobily? Mít technologie, které nahradí paliva z fosilních zdrojů, a ambiciózní cíle nestačí. Potřeba jsou velké investice a vybudování dostatečné infrastruktury, zní z byznysu.
Uhelné kraje čeká vzhledem k odklonu od uhlí náročná proměna celé ekonomiky. Ten Ústecký a Moravskoslezský se chce po době uhelné zaměřit na vodík. Uhelné pánve a šachty by tak mohla nahradit vodíková údolí.
Po unijní vodíkové strategii z roku 2020 přichází konkrétní legislativa a v evropských zemích vznikají pilotní vodíkové projekty. Před vodíkem jako palivem má ale dlouholetý náskok elektromobilita, vodík by baterie ovšem mohl „předběhnout“ v nákladní dopravě.
Evropu čeká solární a větrný boom. Evropský parlament se přiklonil k návrhu Evropské komise, podle kterého by měl být podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v EU 45 %, a to již do roku 2030.
Řada evropských norem projednávaných během českého předsednictví se dotkne i budoucnosti českého automobilového průmyslu. Výrobci bedlivě sledují především klimatickou legislativu spojenou s balíkem Fit for 55 nebo přípravu nové emisní normy Euro 7.
Plán Evropské komise na snížení energetické závislosti EU na Rusku je důležitým krokem správným směrem, ale není dostatečně ambiciózní. Unie by měla zvážit také zákaz dovozu, píše generální ředitelka EIT Climate-KIC Kirsten Dunlopová.
Ambiciózní klimatické a energetické cíle EU představují velkou výzvu především pro regiony závislé na těžkém průmyslu. Moravskoslezský kraj chce v rámci transformace změnit svou nelichotivou image, s čímž mu pomůžou i nové evropské prostředky.
