Česká vláda a firmy v obranném průmyslu budují novou koordinační platformu. Zaměří se na potřeby armády nebo českou účast v mezinárodních programech. Kdy začne naplno fungovat, ale jasné není.
Nová bezpečnostní realita v Evropě i ve světě si žádá, aby země přistupovaly ke své obraně systematicky. Může to vypadat třeba tak, že stát umí využívat schopnosti svého domácího obranného průmyslu. A firmy zároveň vědí, jaké potřeby má národní armáda, a podle toho plánují, vyvíjejí a vyrábějí.
V Česku na tento posun tlačí například Hospodářská komora ČR, která sdružuje také firmy z obranného průmyslu. Tento tlak, zdá se, nese své ovoce. Podle dostupných informací se na ose vláda–průmysl už jedná o vytvoření speciální koordinační platformy, která má mít několik funkcí.
„Základní myšlenkou je vytvořit prostor pro pravidelnou komunikaci mezi státem a obranným průmyslem. Především o mezinárodních obranných projektech a koalicích, ale také o možnostech zapojení České republiky a českých firem do nich,“ popsal redakci Update EU mluvčí Hospodářské komory (HK ČR) Jan Sotona.
Není totiž žádným tajemstvím, že i když je český obranný průmysl silný, získávat peníze z Bruselu mu moc nejde a ani se o to příliš nesnaží.
To by se teď mohlo změnit. Složení platformy, její přesné kompetence ani harmonogram vzniku ale Sotona zatím komentovat nechtěl. Jednání stále probíhají.
Být u toho už od začátku
Některé detaily však zmínil předseda Sekce obranného průmyslu HK Lubomír Kovařík na nedávném kulatém stole k unijním obranným programům.
Součástí platformy by kromě relevantních ministerstev a firem mohly být také další klíčové složky obrany státu – Armáda ČR a Správa státních hmotných rezerv. Zkrátka aby všichni důležití hráči byli u jednoho stolu a plánovali společně.
„Pokud český obranný průmysl nespojíme s uživatelem (Armáda ČR, pozn. red.) a pokud nebude už u identifikace potřeb uživatele hned na začátku, tak potom se to bude jen těžko dohánět,“ upozornil Kovařík.
Velkým problémem totiž je, že firmy často nevědí, jakým směrem se armáda vydává. Do čeho plánuje investovat a jaké schopnosti chce rozvíjet. Platforma má zajistit, že průmysl bude přítomen už při definování požadavků a může se podílet nejen na konečné výrobě, ale také na výzkumu a vývoji. Armáda na oplátku dostane zbraně, vozidla nebo technologie na míru, ne „z regálu“.
Ve hře je i možnost, že by se díky platformě podpořily vybrané české inovační projekty, a to i na politické úrovni. České firmy by pak nemusely zůstávat v roli subdodavatelů, ale mohly by se stát lídry mezinárodních projektů.
Posilování dialogu je v Obranné strategii ČR
Další informace redakci poskytlo Ministerstvo obrany (MO), které slova Hospodářské komory potvrdilo.
Agendu průmyslové spolupráce budou podle resortu společně řešit Ministerstvo obrany a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Nastavení procesů a rozdělení kompetencí se prý už připravuje. Jak ministerstvo doplnilo, posilování strukturovaného dialogu mezi státními institucemi a obranným průmyslem zmiňuje přímo Obranná strategie ČR.
„Cílem je zvýšit efektivitu spolupráce a lépe propojit potřeby Armády ČR jako konečného uživatele obranných produktů s možnostmi českého obranného průmyslu. Ten by měl zároveň získávat důležitou zpětnou vazbu pro plánování svých finančních a personálních kapacit,“ popsala Johana Starková z tiskového oddělení MO.
Pokud jde o užší spolupráci okolo evropských projektů, ministerstvo podle ní prověřuje možnosti českých zákonů a případně navrhne jejich úpravu. Tak, aby Česko mohlo prostřednictvím resortu obrany vystupovat jako „implementační aktér“ v programech mezinárodních institucí, tedy například i EU.
„To by umožnilo poskytovat vojenskou materiální podporu strategickým partnerům a v rámci těchto projektů přednostně využívat produkty českého obranného průmyslu,“ doplnila Starková.
Spolupráce už probíhá
Spolupráce státu a průmyslu už probíhá, a to různými formami. Jako příklad může posloužit společné cvičení Drone Shield 2026 z letošního září, kde se testovaly moderní vojenské technologie.
Pokud jde o to, co bude Česko prosazovat v rámci evropské obranné spolupráce, koordinace už probíhá také. Kromě MO (včetně Generálního štábu AČR), MPO a Ministerstva zahraničních věcí se jí účastní právě také obranný průmysl, a to včetně Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) a Sekce obranného průmyslu HK ČR.
„Jednání na úrovni vrchních ředitelů a ředitelů odborů mohou například vést k udělení mandátů pro zástupce ČR v orgánech NATO a EU,“ vysvětlila Starková.
Koordinační platforma se tedy nevybuduje „na zelené louce“, vláda a průmysl mají na čem stavět. V tuto chvíli ale není jasné, kdy přesně začne naplno fungovat.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
