NATO varuje před rostoucím počtem hybridních hrozeb Ruska a EU sankcionuje prokremelské webové stránky. Dvě ze čtyř visegrádských zemí, Slovensko a Maďarsko, přitom zahraniční hrozby nechávají na okraji zájmu.Dva týdny před evropskými volbami uvalila EU sankce na proruský zpravodajský web Voice of Europe a dva podnikatele s ním spojené. Rozšířila tak sankce, které na subjekty dříve uvalila Česká republika.
Podle Prahy platforma sloužila jako nástroj pro ruské vlivové operace a jejím cílem bylo nejen podkopat územní celistvost, svrchovanost a svobodu Ukrajiny, ale také ovlivnit červnové volby do Evropského parlamentu.
Ve stejnou dobu NATO oznámilo, že evropské zpravodajské služby odhalily řadu aktivit ruské špionáže. Aliance vyjádřila „hluboké znepokojení“ nad ruskými aktivitami, které představují hrozbu pro bezpečnost spojenců.
Od loňského podzimu se rostoucími hybridními hrozbami, stejně jako opatrností ve vztazích s Ruskem a Čínou, výrazněji zabývají Česká republika a Polsko, oproti tomu Slovensko a Maďarsko podstatně méně. Někteří proto dokonce tvrdí, že se Visegrádská čtyřka mění spíše na Visegrád 2+2.
Slovensko
Po posledních říjnových parlamentních volbách Slovensko výrazně změnilo svou zahraniční politiku – především ve vztazích s Ruskem. Zatímco předchozí vlády reagovaly na agresi Kremlu tím, že se zemí co nejvíce zpřetrhaly své vazby, kabinet
Roberta Fica zvolil opačný směr. Fico přestal poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině a s Moskvou se pomalu znovu sbližuje.
Kromě spolupráce v oblastech, jako je
kultura, se slovenská vláda nebála si domluvit schůzku s šéfem kremelské diplomacie
Sergejem Lavrovem. Slovenští poslanci si také mimo jiné pozvali ruského velvyslance do parlamentu, aby s nimi jednal o možné budoucí
spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Na nebezpečí hybridních hrozeb přicházejících z Ruska a Číny přitom
Slovenská zpravodajská služba (SIS) upozorňuje již řadu let. Alarmující je také fakt, že slovenští občané
propadají konspiračním teoriím a dezinformacím jako jedni nejvíc z EU.
Ministerstvo vnitra již v listopadu
pro Euractiv Slovensko uvedlo, že hybridní hrozby považuje za vážné riziko pro bezpečnost občanů a uvedlo, že se hodlá zaměřit na posílení odolnosti státu vůči nim. Zároveň dodalo, že neplánuje snižovat počet zaměstnanců.
Tato slova se ovšem neshodují s realitou. Krátce po volbách vláda
ukončila smlouvy s několika odborníky na dezinformace, kteří doposud pracovali pro státní instituce.
Přibližně ve stejné době
přesunulo ministerstvo kultury peníze, které byly původně určené na projekty spojené s bojem proti dezinformacím a na posílení mediální výchovy, na opravu střechy. Jednalo se o finanční prostředky EU ve výši 300 000 eur.
Vládní politici navíc dávají přednost dezinformačním webům před mainstreamovými médii. Ty, respektive některé z nich, vláda označila za „nepřátelská média“ a odmítá s nimi komunikovat. Proto na dotazy Euractiv.sk týkající se hybridních hrozeb odpovídaly pouze slovenské opoziční strany – liberální strany Progresivní Slovensko (PS), Svoboda a solidarita (SaS) a konzervativní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH).
Všechny z nich připouštějí rizika hybridních hrozeb ze strany Ruska. „Ruská propagandistická mašinérie vyhodnotila naši zemi jako obzvláště zranitelnou, čemuž odpovídá i objem prostředků a intenzita aktivit na Slovensku,“ uvedl pro Euractiv Slovensko poslanec
Tomáš Valášek (PS).
Valášek, bývalý slovenský velvyslanec při NATO, si myslí, že zatímco agendou Ruska je podkopávat demokracii na Slovensku a oslabovat jednotu EU a NATO, agenda Číny se zdá být omezenější.
„Slovensko není v těchto otázkách příliš významným aktérem, a proto se aktivity Číny na našem území zdají být ve srovnání s ruskými menší,“ upozornil.
Poslanec
Juraj Krúpa (SaS) si však myslí, že v současné době existuje ambice vytvořit prostor i pro čínské působení na Slovensku, usuzuje tak na základě kroků současné vlády. Její zahraniční politika totiž vychází z předpokladu, že Bratislava musí mířit na všechny čtyři světové strany – to znamená, že se nemůže striktně orientovat na EU a USA.
Pokud jde o domácí i zahraniční hybridní hrozby, poslankyně
Miriam Lexmann (KDH/EPP) podporuje posílení složek kybernetické bezpečnosti se zaměřením na ochranu společnosti a základních funkcí státu.
Zároveň podporuje posílení sil pro boj proti šíření dezinformací a extremismu na internetu a jejich aktivní zapojení do struktur EU zřízených za stejným účelem.
Na otázku, co by měla EU udělat pro úspěšný boj s hybridními hrozbami, Krúpa (SaS) poukázal na některé kroky, které Brusel již podnikl. Zmínil například Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO), akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích nebo soubor nástrojů EU pro bezpečnost sítí 5G.
„Na druhou stranu tato opatření lze považovat pouze za částečný úspěch. Ti, kdo se snaží ohrozit náš hodnotový systém, nadále úspěšně využívají sociální sítě. V některých částech EU jsou schopni používat hybridní hrozby. V této souvislosti bude nutné, aby Komise získala více pravomocí v oblasti boje proti hybridním hrozbám a dezinformacím, aby byla schopna lépe ovlivňovat sociální sítě ve prospěch větší regulace,“ dodává Krúpa.
Podle něj musí být Komisi rovněž umožněno posílit obranné schopnosti a kapacity EU jako doplněk NATO.
Lexmann (KDH/EPP) rovněž ocenila Krúpou zmíněné opatření. KDH však považuje za nešťastné, že Komise a Rada na seznam vysoce rizikové umělé inteligence nezahrnuly algoritmy sociálních sítí, které přispívají k šíření dezinformací.
„Věříme, že negativní dopad těchto algoritmů bude zohledněn při příštích revizích legislativy,“ uvedla Lexmann pro Euractiv Slovensko.
Valášek (PS) vidí hlavní přínos EU v boji proti hybridním hrozbám v regulaci sociálních sítí a ve sdílení získaných zkušeností jednotlivými členskými státy a příslušnými orgány EU.
„Unie má k dispozici mocné nástroje – tlak na národní státy nebo upozorňování na konkrétní případy. Vlády členských států si musí uvědomit, že boj proti hybridním hrozbám má zásadní význam pro demokracii a svobodu na kontinentu. Pokud tyto hrozby pohltí jednu zemi, ovlivní to celou Unii,“ vysvětlil domino efekt Valášek.
Ani jedna ze tří stran nepovažuje případného zřízení komisaře pro dezinformace za účinné řešení v boji s výše uvedenými problémy.
Nejvlivnější ohýbači reality: Kdo vládne před eurovolbami sociálním sítím?
Maďarsko
Dezinformační scéna v Maďarsku je v celoevropském kontextu jedinečná. Vládnoucí strana Fidesz skrze různé kanály šíří věcně nesprávné nebo jinak zavádějící tvrzení a narativy o svých politických oponentech – a to prakticky bez vnější kontroly. Mezi tyto kanály patří například státní média, vládou ovládané nevládní organizace (takzvaná GONGO), tradiční média nebo média „šedé zóny“.
Provládní média také pravidelně
poskytují prostor prokremelským, protizápadním a v menší míře i pročínským názorům, které v minulosti posilovaly předvolební pozici Fideszu.
To otevřelo dveře zahraničním vlivovým operacím, zejména těm přicházejícím z Ruska a Číny.
Maďarská vláda nebo státní aktéři většinou
nejsou schopni (nebo ochotni) se proti tomu bránit. Klíčové právní rámce, jako je maďarská
Národní infokomunikační strategie nebo
Národní bezpečnostní strategie, ruské a čínské vlivové operace přímo neoznačují jako vojenská nebo národněbezpečnostní rizika neřeší. Chybí také specializované státní instituce pro řešení
zahraničních informačních hrozeb. Ve státní správě ani není chuť integrovat do svého strategického komunikačního systému antidezinformační snahy občanské společnosti. Místo toho jsou vnímány jako nepřátelé pro svou občasnou kritiku maďarského režimu.
Maďarská vláda se spíše než o vliv autoritářských režimů zajímá o boj proti údajnému volebnímu vměšování západních zemí, a to především ze strany Spojených států.
Vláda zřídila takzvaný Úřad na ochranu suverenity s cílem
stíhat každého, kdo je značen, že „slouží cizím zájmům“. Úřad cílí především opoziční politiky, nezávislá média a organizace občanské společnosti.
Orbánův režim přitom sám posledních deset ovlivňoval
menší média v sousedních zemích, která šíří prokremelské dezinformace a narativy maďarské vládnoucí strany.
Opoziční strany mají ve srovnání s vládnoucí stranou Fidesz odlišný názor na to, jaké riziko představují dezinformace a hybridní hrozby ze strany Číny a Ruska.
Liberální opoziční strana Momentum (Renew Europe) v odpovědi pro server Political Capital uvedla, že v reakci na akutní hybridní hrozby, EU podporovala členské státy a upřednostňovala boj proti dezinformacím.
Momentum se domnívá, že zavedená opatření by měla být v rámci Komise a orgánů EU provozována jednotně s využitím odpovídajících zdrojů a odborného zázemí, nikoliv další komplikovanou byrokracií.
Kromě toho je podle nich pro účinné řešení nezbytné, aby všechny členské státy převzaly odpovědnost za společné cíle. Tomu bohužel často brání maďarská vláda, když se chová jako „trojský kůň Ruska“. Navíc se ekonomicky, ale i policejně, propojuje s Čínou – a to jednoznačně v neprospěch EU a Maďarska.
Strana Momentum zdůraznila, že to byla jedna z jejich europoslankyň, konkrétně
Katalin Cseh, která v EP iniciovala debatu o vážném riziku přítomnosti čínských policistů a čínských vojáků v záloze v Maďarsku.
Klára Dobrev, poslankyně EP a přední politička sociálnědemokratické strany Demokratická koalice (DK, S&D), vidí potřebu vybudovat společnou evropskou zpravodajskou agenturu, která by hrála roli při odhalování dezinformací a přijímání společných opatření proti nim. Dobrev je i pro vytvoření postu komisaře odpovědného za provádění těchto opatření.
Podle ní je stále obtížnější čelit hybridním hrozbám na úrovni členských států. „Některé, a musím bohužel konstatovat, že Maďarsko je jedním z nich, dezinformace cíleně podporují,“ dodala Dobrev.
Levicový europoslanec
István Ujhelyi (Progresivní aliance socialistů a demokratů, S&D) je skeptický k tomu, zda by zřízení postu takového komisaře bylo nejvhodnějším řešením pro boj se zahraničními vlivy. Nicméně dodává, že nepochybně stojí za zvážení, zda jsou k podstatnému posílení vnitřní bezpečnosti Evropské unie nutné institucionální nebo personální změny.
„Evropská unie musí mít správné nástroje a protokoly, aby byla schopna čelit jakýmkoli pokusům o ovlivňování nebo hrozbám, ať už přicházejí z jakéhokoli směru, spojeneckého nebo jiného,“ zdůraznil Ujhelyi. Přitom neomezuje působnost pouze na ruské a čínské hybridní hrozby.
„Faktem také je, že orbánovsko-roganova (
Antal Rogán – vedoucí kabinetu předsedy vlády – pozn. red.) propagandistická továrna vymývá mozky dezinformacemi nejen v Maďarsku, ale daří se jim to i v mnoha členských či kandidátských zemích,“ upozornil.
Poslanec Evropského parlamentu a předseda pravicové strany Jobbik (NI)
Márton Gyöngyösi již dříve rovněž uvedl, že „Evropa je ve válce s Ruskem“. Rusko se podle něj snaží zasahovat do záležitostí Evropy prostřednictvím dezinformací a rozsáhlých investic do různých stran extrémní levice a pravice s cílem destabilizovat Evropu.
Podle jeho názoru rozsah a efektivita, s jakou se Rusko spoléhá na své spojence (včetně Orbánova režimu), představuje „děsivý vývoj“.
„Orbánova vláda nejen šíří Putinovu propagandu a blokuje společné evropské iniciativy, ale také zasahuje do různých evropských voleb, aby podpořila neliberální cíle. Viděli jsme to ve Francii, na Slovensku, v Polsku a Slovinsku, ale také v Srbsku, Bosně a Hercegovině a Severní Makedonii,“ varoval Gyöngyösi.
Podobně jako ostatní opoziční strany i předseda Jobbiku zdůraznil, že je třeba brát tuto otázku vážně.
Dezinformace a válka: V šíření proruských narativů vyhrává bývalý řidič MHD
Polsko
Dezinformační hrozby v Polsku se týkají především Ruska. Objevuje se řada fake news, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Během vlády strany Právo a spravedlnost (PiS, ECR) byla veřejnoprávní média obviňována z šíření dezinformací týkajících se především opozice nebo EU. Tehdejší vláda měla s oběma, EU i opozicí, vyhrocené vztahy.
Nový kabinet, který vznikl na konci roku 2023, schválil změny ve veřejnoprávních médiích, díky nimž jsou média mnohem méně kritická vůči Evropské unii. Otázka ruských dezinformací však stále není vyřešena.
Současná polská vláda si uvědomuje hrozbu, kterou ruské dezinformace představují. Ministerstvo pro digitální záležitosti proto společně s Národním výzkumným ústavem (NASK) ohlásilo opatření zaměřená na boj proti ní.
„Potřebujeme nový přístup k boji proti dezinformacím. Chceme být v této oblasti lídrem,“ uvedl místopředseda vlády, ministr digitalizace
Krzysztof Gawkowski.
Ministr zahraničí
Radosław Sikorski se o dezinformacích zmínil ve svém nedávném zahraničněpolitickém parlamentním projevu.
„Skoncujeme s beztrestností ruských šiřitelů dezinformací. (…) Nedovolíme, aby Kreml ovlivňoval naše vnitřní záležitosti nebo debaty v EU. (…) Proto na ministerstvu zahraničí posilujeme oddělení strategické komunikace a boje proti dezinformacím. Zahájili jsme mezinárodní spolupráci v boji proti dezinformačním kampaním souvisejícím s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu,“ uvedl.
O opatřeních EU zaměřených proti dezinformačním aktivitám hovořil EURACTIV.pl s europoslancem za PiS
Ryszardem Czarneckým.
„Evropský parlament zřídil zvláštní výbor, jehož jsem se za Evropské konzervativce a reformisty účastnil jako koordinátor. Ten se zabývá dezinformacemi a zahraničními zásahy do demokratických procesů v EU, a to nejen ze strany Ruska, ale také Číny, Íránu a méně diskutovaných arabských zemí. K tomuto vměšování se přidala kauza Katargate. Problém je tedy vážný,“ řekl Czarnecki.
„V minulém funkčním období
(Evropského parlamentu) jsme to byli my, kdo požadoval zřízení takového výboru. Europoslankyně
Anna Fotyga vypracovala zprávu o vnějším vměšování, která se stala podnětem pro zřízení výboru,“ vysvětlil europoslanec.
Czarnecki se k návrhu na jmenování nového komisaře EU pro dezinformace staví kriticky. Podle něj by bylo takové portfolio příliš úzké.
„Určitě není možné mít komisaře, který by se zabýval pouze touto oblastí. Možná v případě rozšíření EU o státy západního Balkánu a postsovětské státy by bylo práce
(v oblasti boje proti dezinformacím) dos
t.“
Podle europoslance Czarneckého by měla být otázka dezinformací spíše součástí širšího portfolia.
Většina Čechů věří, že se s dezinformacemi nesetkává, ukazuje analýza
Česko
Česko považuje hybridní hrozby za vážné – zejména co se týče aktivit ruských agentů a kybernetických útoků ze strany ruských aktérů. Podle českého premiéra
Petra Fialy (ODS) vede ruský prezident
Vladimir Putin proti Česku hybridní válku, což se projevuje nejen na poli kybernetických útoků cílených na české veřejné instituce, ale i fyzicky – v letech 2014 ruští agenti způsobili výbuch muničních skladů na území Česka.
Na hybridní hrozby upozorňují před evropskými volbami i některé české politické strany.
„Ano, hybridní hrozby jsou přítomny jak na území EU, tak v Evropě jako takové. Jde informační, vlivové a jiné operace. Podívat se můžeme například nedávné rozkrytí ruského financování rozhovorů s některými politiky, peníze pro politika AfD Bystroně. Jde ale i šířící se ruskou propagandu ať už na sociálních sítích typu Facebook či Telegram či třeba skrze webové stránky,“ uvedli na dotaz redakce Euractiv.cz Starostové.
„Hybridní hrozby jsou zde už delší dobu, bohužel. A jejich intenzita roste,“ dodal europoslanec a kandidát za středopravicovou koalici SPOLU
Luděk Niedermayer.
Co se týče řešení, Niedermayer vidí hybridní hrozby v širším kontextu bezpečnosti. Je podle něj potřeba podporovat nezávislá média a zajistit větší odpovědnost provozovatelů sociálních sítí. Boj proti hybridní hrozbám by měl podle Niedermayera být také reflektován v zahraniční policie.
Starostové připomínají, že EU má v oblasti bezpečnosti poměrně omezené pravomoci. „Můžeme samozřejmě poskytovat součinnost, mohla by zlepšit předpisy v oblasti předávání informací a spoluprací jednotlivých zpravodajských agentur v rámci Unie, samozřejmě požadovat po členských státech například důkladné vymáhání sankcí, kterými se sníží rozpočet, se kterým ruský stát bude schopen pracovat a tím pádem bude vynakládat méně prostředků na šíření propagandy a uplácení politiků,“ uvedla strana.
Co se týče zřízení nové funkce evropského komisaře pro dezinformace, politické strany jsou skeptické.
„Myslím, že nová komise musí být silnější v oblasti zmíněné širší bezpečnosti, kam tato otázka spadá. Ale větší smysl mi dává interface všech hrozeb na jedno místo, ne rozdělení do různých portfolií,“ uvedl na dotaz redakce Niedermayer.
„Za Starosty bychom se zřízením nesouhlasili. Nejspíš by šlo o dalšího eurokomisaře bez DG
(generálního ředitelství – pozn. red.). Kromě toho, ty praxe, které se ukazují nejlepší pro čelení dezinformací (například vzdělávání nebo strategická komunikace) jsou v rukou členských států. Považujeme za zbytečné, aby kvůli tomu vznikala další, velmi úzce specializovaná pozice,“ dodala strana.
Ostatní politické strany na dotaz ohledně hybridních hrozeb nereagovaly. Obecně ale vůči nim varují kromě zmíněných vládních stran také Piráti. Naopak opoziční ANO a SPD téma dezinformací a hybridních hrozeb nezdůrazňují.
