Trest za válku: Jak jde čas s protiruskými sankcemi
Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Web Update EU přináší přehled dosavadních postihů.
Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Web Update EU přináší přehled dosavadních postihů.
Největší výzvou dánského předsednictví v Radě EU je najít cestu vpřed v novém světovém uspořádání, říká velvyslanec Søren Kelstrup. V rozhovoru pro Euractiv.cz také vysvětluje, proč se Dánsko snaží najít mezi státy shodu na novém klimatickém cíli pro rok 2040.
Zářijová vydání tohoto newsletteru jsou speciální – navazují totiž na předvolební podcastovou minisérii. A tak se předvolebním tématům budeme více věnovat i v newsletteru.
Jaká rizika pro demokratické volby přináší 21. století a technologický a geopolitický vývoj? V nové epizodě předvolební minisérie podcastu Evropa zblízka odpovídá expertka na hybridní hrozby a politoložka Akademie věd ČR Eva Klusová.
Severoatlantická aliance usilovně pracuje na tom, aby znemožnila Rusku rušit signály u civilních letů, uvedl dnes podle agentury AP šéf NATO Mark Rutte.
Čína se chce stát globální supervelmocí a neváhá kvůli tomu rozbít světový řád založený na pravidlech, varují europoslanci. Evropa by prý měla odpovědět a daleko více spolupracovat s jinými regiony, a to i skrze „Síkelovu“ strategii Global Gateway.
Už tento čtvrtek se v Bruselu země Evropské unie setkají na posledním summitu Evropské rady v tomto roce, který bude zároveň úplně první pro nového předsedu rady Costu. Jednání členských zemí bude navazovat na středeční summit zemí EU-Západní Balkán.
Jak hybridní hrozby ohrožují demokracii? A co může hrozit České republice? Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka s Veronikou Víchovou, analytičkou Centra pro informovanou společnost.
Finský ministr školství Anders Adlercreutz rozhovoru pro Euractiv.cz říká, že nejdůležitějším stavebním kamenem finského školství jsou učitelé. Ti mají velkou důvěru a pomáhají budovat u studentů mediální gramotnost.
Evropská unie a její členské státy důrazně odsoudily narůstající hybridní útoky ze strany Ruska vůči unijním zemím a jejím partnerům. Tyto aktivity podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella opět ilustrují bezohledné a nezodpovědné chování Moskvy.
Jak ukazují nedávné případy z celé Evropy, terčem výhrůžek zdaleka nejsou jen české a slovenské školy. Stopy po pachatelích mířily do Ruska i do Maroka.
NATO varuje před rostoucím počtem hybridních hrozeb Ruska a EU sankcionuje prokremelské webové stránky. Dvě ze čtyř visegrádských zemí, Slovensko a Maďarsko, přitom zahraniční hrozby nechávají na okraji zájmu.
Velké téma dneška jsou dezinformace, a to i kvůli jejich roli v předvolebních kampaních. Některé české strany ve svých programech navrhují, jak jim co nejlépe čelit, podle jiných je ale boj s nimi jen záminka a pokus „zavádět cenzuru“.
Evropská unie čelí rostoucímu riziku kybernetických hrozeb. Nejvíce postiženy jsou Polsko, pobaltské a severské země, terčem útoků se ale stává celá Evropa. V reakci na tuto hrozbu Evropská komise představila dva nové nástroje: Akt o kybernetické solidaritě a Akt o kybernetické odolnosti. Zlepšit svou odolnost budou ale muset i evropské firmy.
Přestože se pozornost poslední roky zaměřovala hlavně na působení Ruska v evropském informačním prostoru, analytici nyní upozorňují na jinou rostoucí velmoc. Své místo si začínají v evropských médiích, stejně jako na sociálních sítích vydobývat čínské informační kanály.
Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.
EU minulý týden zakázala vysílání ruské státní stanice Russia Today a šíření obsahu serveru Sputnik. „Evropská unie je zcela jistě v informační válce s Ruskem. Je smutné, že jsi to její představitelé uvědomili až za cenu mnoha mrtvých civilistů,“ zní od expertů.
Ruská invaze na Ukrajinu podnítila významné změny v připravované vojenské strategii EU, tzv. Strategickém kompasu. Jedním z pilířů budou i dodávky zbraní do zahraničí. Amnesty International upozorňuje, že tady musí Unie našlapovat opatrně.