Zářijová vydání tohoto newsletteru jsou speciální – navazují totiž na předvolební podcastovou minisérii. A tak se předvolebním tématům budeme více věnovat i v newsletteru. V části „Co nás tento týden zaujalo“ budeme vybírat z ostré předvolební kampaně a „Pobavení na závěr“ nahradí průzkumy, abyste byli až do voleb v obraze.
Volby a hybridní hrozby. Čemu čelí Česko?
V Česku čelíme hybridním operacím cizích státních aktérů, a to i v předvolebním čase. Kritické myšlení nás navíc nespasí, míní politoložka z Akademie věd ČR Eva Klusová, se kterou jsme v podcastu Evropa zblízka probrali rizika pro demokratické volby, která přináší technologický a geopolitický vývoj v 21. století. Obavy z vměšování se do voleb má před těmi letošními většina české společnosti. Rozdělená je ale v názoru na to, odkud by takové vměšování přišlo. Podle průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií CEDMO se 42 % dotázaných obává z vměšování ze strany Ruska, zatímco 41 % věří, že do letošních sněmovních voleb by se mohla pokusit zasáhnout Evropská unie. Obavu z vměšování má i Klusová. „Ano, obavu mám a tuším, že Rusko se už do voleb v České republice vměšuje svou dlouhodobou a cílenou propagandou,“ řekla v podcastu Evropa zblízka. „My jsme Evropská unie. Nevím, proč bych se měla bát nás. A proč se bojím Ruska? My nejsme Rusko. Rusko je cizí autoritářská mocnost, která momentálně vede aktivní válku proti svému suverénnímu sousedovi a zároveň vede hybridní operace v rámci Evropy,“ dodala. Ve vlivových operacích navíc dnes aktérům pomáhají sociální sítě, které se naučili velmi dobře využívat. Podle Klusové je klíčová povaha algoritmu, kdy se více šíří věci, které jsou nabité emocí, jsou explicitní – například násilné, nebo lákavé, opředené tajemstvím – tedy například konspirace. Za tím, co říkají průzkumy, pak podle Klusové může do určité míry být zmiňované Rusko. „To, jak je EU rámována jako nepřítel, a to, co tvrdí Češi v těch průzkumech, tak to je bohužel úspěšná operace cizího aktéra.“ To samé může podle ní platit i v případě rostoucí podpory antisystémových stran.Co dalšího se v epizodě dozvíte?- Dokáže se Česko a Evropa hybridním hrozbám bránit?
- Jací aktéři a jak na českou společnost působí?
- A proč není kritické myšlení všespásné?
Podcast | Klusová: Za růstem antisystémových stran můžou být ruské hybridní operace
Co nás tento týden zaujalo?
Evropa v kampani. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) odstartovala ve čtvrtek ostrou fázi kampaně. Proslov současného premiéra Petra Fialy (ODS) byl pochopitelně hodně o Česku. Ale do velké míry také o Evropě, respektive o západním a hodnotovém zakotvení Česka. Volby podle něj mohou rozhodnout o tom, zda „Česká republika zůstane v rodině svobodných, prosperujících a demokratických zemí, anebo se přiřadí k zemím s autoritativními tendencemi, jejichž představitelé se klaní Kremlu nebo Pekingu“. Varoval, že výsledkem vládnutí koalic Stačilo! a SPD by mohlo být „referendum o odchodu z EU a NATO a následně chaos a zranitelnost vůči Moskvě.“ České ukotvení je podle něj dokonce důležitější než ekonomické otázky. „Plánují rozdávat peníze na všechny strany a nedělají si starosti s tím, kdo to zaplatí. To je ale vlastně ten menší problém. Mnohem horší je, že pohrdají západními hodnotami našeho státu. A buď přímo prosazují vystoupení z Evropské unie a Severoatlantické aliance, nebo jsou jim takto zásadní otázky přinejmenším lhostejné.“ A tak bychom mohli pokračovat. Prozápadní orientaci České republiky a rizika referenda o členství v EU a NATO zopakoval premiér ještě několikrát. Proti tomu nic, a oceňujeme, že si evropská témata nachází místo i v kampani před národními volbami. I když ve většině případů bohužel spíše v negativním duchu (máme o tom celou epizodu předvolební minisérie – poslechněte si ji třeba v aplikacích). Zajímalo by nás ale, zda se před takovým projevem premiér sám sebe zeptal, jak se během svého vládnutí, kdy mělo Česko možnost půl roku předsedat Radě EU, zasadil o to, aby bylo pro české voliče ukotvení v evropských strukturách důležité. Aby rozumněli tomu, co jim členství v Evropské unii bere i přináší, jaký má pro ně i pro ČR jako celek význam. A že „nesmysly“ z Bruselu, o kterých jim vypráví současná opozice a mnohdy i představitelé vládnoucích stran, nejsou ničím jiným než dohodou členských států a europoslanců. A že když je mezi nimi vůle návrhy změnit, jde to, a není nutné to rámovat jako boj proti cizímu (neexistujícímu) diktátu. Takovou zkušenost má ostatně i jeho vlastní vláda, naposledy třeba s emisními povolenkami.Co čekat od příštího týdne?
Závěrečnou epizodu předvolební minisérie. Redakce v ní probere, jak se EU promítá do programů politických stran a na jaké unijní mýty došlo letos v kampani.Valné shromáždění OSN. Shromáždění se bude konat mezi 23. a 29. zářím v New Yorku. Delegaci České republiky povede prezident Petr Pavel. Při této příležitosti dojde k odhalení daru České republiky pro OSN.Volby v Moldavsku. V neděli 28. září se v Moldavsku budou konat ostře sledované parlamentní volby. Očekává se, že se v nich rozhodne o proevropském nebo opačném směřování země.Průzkum na závěr
Podle volebního modelu agentury Median zveřejněného v polovině září má největší podporu mezi voliči hnutí ANO (30,5 %).
Studenti to vidí ale jinak. Ve studentských volbách zvítězila koalice Spolu, protievropsky naladěné Subjekty, jako je SPD a Stačilo!, by se nedostaly do Sněmovny.
