Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.Budoucnost Velké Británie a způsob jejího vystoupení z EU je zatím nejasný.
Hlasování o tzv. „rozvodové dohodě,“ které mělo proběhnout 11. prosince, bylo odloženo na leden příštího roku.
Stále tak existují tři možné scénáře budoucího vývoje. „Pokud by byla dohoda v parlamentu schválena, Spojené království by se vydalo cestou ‚měkkého‘ brexitu, kdy by po dobu přechodného období, které může trvat až do roku 2022, prakticky zůstalo členem EU, ale nemělo pravomoci o ničem rozhodovat,“ uvedli ekonomové z EU Office České spořitelny ve svém prosincovém
Měsíčníku EU aktualit.Co obsahuje finální návrh dohody o brexitu mezi EU a Spojeným královstvím?
Jako pravděpodobná varianta se však nabízí nesouhlas britského parlamentu s navrženou dohodou. „Proti jsou opoziční labouristé, liberální demokraté, skotští nacionalisté, severoirští unionisté i část vládní konzervativní strany,“ vysvětlili ekonomové
David Navrátil,
Tereza Hrtúsová,
Radek Novák a
Jiří Polanský. „Podpory se dohodě premiérky Mayové nedostává ani ze strany veřejnosti,“ dodali.
V případě nesouhlasu Dolní sněmovny s rozvodovou dohodou dojde k tzv. tvrdému brexitu a od 29. března 2019 přestane být Británie členem EU.
Pokud Británie odejde z EU bez dohody, stane se „občanem bez identity“, varují odborníci
Dopady na rozpočet EU
Po odchodu Británie z Unie bude v rozpočtu EU scházet 13 miliard eur ročně. „S tímto výpadkem již nový návrh rozpočtu pro období 2021-2027 počítá. Evropská komise chce v budoucnu vynaložit více prostředků na nové výzvy a pouze úsporami a realokací výpadek příspěvku Velké Británie nevyřeší,“ okomentovala situaci EU Office České spořitelny.
Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027
Pro období 2021–2027 bude rozpočet navýšen na 1 135 miliard euro (asi 29 bilionů Kč) v prostředcích na závazky, což odpovídá 1,114 % hrubého národního důchodu (HND) EU. Dojde tedy ke zvýšení podílu financování ze stávajícího 1 % a k využívání nových zdrojů.
Jednou z obav po odchodu Británie z EU bylo statistické zbohatnutí unijních regionů. Brexit totiž ovlivní výpočet ekonomické vyspělosti regionů EU, na jehož základě dochází k přerozdělování finančních prostředků v rámci kohezní politiky. „V případě České republiky se jedná o polepšení o jeden procentní bod,“ dodali odborníci.
V praxi to znamená pokles míry spolufinancování ze strany EU na dotacích z 85 % na 50-70 %. Praha by tak v novém programovém období získala jen 40 %, Moravskoslezsko a Severozápad 70 % a ostatní regiony by dosáhly na 55 % spolufinancování ze strany EU.
Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci
Klíčový obchodní partner
Statistiky ukazují, že Velká Británie je 5. největším obchodním partnerem České republiky. Do Británie vyváží ČR zboží v hodnotě 210 miliard korun. Jedná se zejména o výrobky automobilového průmyslu (66 miliard korun) a kancelářské stroje (20 miliard korun).
„Velká Británie je pro nás významným partnerem v mnoha oblastech, kde budeme usilovat o zachování úzkých vztahů i po jejím odchodu z EU,“ píše se ve
vládním dokumentu k brexitu.
Pokud se podle vládního textu nepodaří vyjednat oboustranně výhodnou obchodní dohodu, lze oproti současnosti do budoucna očekávat nárůst administrativních i regulačních překážek, a to ve všech hospodářských sektorech. „Česká vláda však učiní maximum, aby stávající obchodní vztahy nebyly zpřetrhány a aby vzájemný obchod zůstal zachován,“ uvádí se v dokumentu.
Česko-britské vztahy po brexitu. Víme, jaké je chceme?
„V případě velmi tvrdého brexitu, by mohly poklesnout vývozy z České republiky do Spojeného království o 20 %,“ předpověděli ekonomové z České spořitelny. „Že nejde o nikterak nadhodnocený odhad, ukazuje i zkušenost během Velké recese během roku 2008 a 2009, kdy dovozy do Británie z ČR poklesly až o 24 procent. A Bank of England přirovnává dopady tvrdého Brexitu na ekonomiku Británie právě globální finanční krizi,“ dodali.
Čistý vývoz do Velké Británie by tak po brexitu mohl klesnout až o 30 miliard korun, což by mělo za následek snížení českého HDP o 1,1 % a ztrátu zaměstnání pro 40 tisíc pracovníků.
„Pokud by dopady tvrdého brexitu byly zmírněny například přechodnými dohodami nebo smlouvami a pokles vývozů by dosáhl 5 %, potom by negativní dopad na českou ekonomiku byl zmírněn na – 0,3 % a pokles zaměstnanosti na 10 tisíc lidí,“ uvedli ekonomové.
Češi v Británii
Odchod Británie z EU bude mít dopad nejen na Brity žijící v jiných státech EU, ale i na občany EU žijící ve Spojeném království. Celkem žijí v Británii více než tři miliony občanů z jiných zemí EU, z toho je dle odhadů až sto tisíc Čechů.
Pokud bude dohoda schválena, nastane od 30. března do konce roku 2020 tzv. přechodné období, kdy se budou moci čeští občané v Británii nadále volně pohybovat, pracovat či studovat. Budou se však muset zaregistrovat v aplikaci EU Settlement Scheme. Na podání žádosti mají čas do 30. června 2021.
Sto tisíc Čechů se chystá na brexit. Aby zůstali v Británii, musí se zaregistrovat
Ti, kteří budou žít v Británii v době registrace méně než pět let, získají tzv. pre-settled status („před urovnáním“), zatímco Češi s delší dobou pobytu získají rovnou nový imigrační status, tedy settled status („urovnaný“).
„Settled status, tedy status odpovídající trvalému pobytu, umožní právo žít, pracovat či studovat a mít přístup k veřejným službám a prostředkům za stejných podmínek, jako mají britští občané,“ vysvětlili dále ekonomové.
Pokud však dohoda nebude schválena, hrozí, že občané EU v Británii a Britové v zemích EU se budou muset po 29. březnu vrátit do svých zemí. Odborníci se ale domnívají, že k nejhoršímu scénáři nedojde a země EU a Velká Británie by Britům resp. občanům z EU v případě tvrdého brexitu udělily přechodná povolení k pobytu a přechodná pracovní povolení.
