Český průmysl vždycky uměl vyrábět složité technologie, a daří se mu i v těch „zelených“ – v elektroautech, vodních turbínách nebo 3D tiskárnách. Teď má velký potenciál toho využít i v exportu. Co je k tomu zapotřebí?
Evropané sice mají dobré nápady, když na nich ale chtějí vydělat a vybudovat velké a úspěšné firmy, naráží na bariéry – málo peněz a hodně pravidel. Možná ale svítá na lepší časy.
Společné půjčky, konec práva veta nebo sázka na větrníky. Tým okolo italského ekonoma Maria Draghiho představil svou vizi, jak Evropa dožene Čínu a Spojené státy. Poslední slovo ale mají vlády evropských zemí.
Ekonom Mario Draghi tento týden představil dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti EU. Co zpráva přináší a jsou Draghiho doporučení vůbec politicky průchozí? V podcastu Evropa zblízka odpovídá hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Objevují se první důkazy, že se česká ekonomika dává po covidu dohromady. Řada problémů je ale hluboko zakořeněná. Češi nevyrábí dostatek zboží s přidanou hodnotou, průmysl je vysoce energeticky náročný a populace stárne.
Bohatství Čechů se za dobu 20 let v EU zvýšilo o více než 40 procent a to i navzdory horším výsledkům z posledních třech let. V přepočtu tak překonalo země jako Řecko, Portugalsko nebo Španělsko. Rychlost růstu ovšem není ve všech českých krajích stejná.
ČR je devátá nejvyspělejší ekonomika v EU, zároveň je nejlepší ve srovnání s ostatními zeměmi bývalého východního bloku. První pozici zaujímá Švédsko, následované Německem a Dánskem.
Zpomalení německé ekonomiky a globální nejistota vzbuzují obavy o budoucí ekonomický vývoj v evropských zemích. Zdá se ale, že to není tak černé, jak někteří analytici a instituce předpokládají. Otázkou spíše je, jestli k recesi nepřispěje právě příliš opatrný přístup.
Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.
