Úterní (12. listopadu) grilování pravděpodobné budoucí „ministryně zahraničí EU“ Kaji Kallas v europarlamentu nepřineslo podle expertů žádná velká překvapení. Dál bude tlačit na Rusko a prosazovat silnou roli NATO. Její plány vůči USA pod Donaldem Trumpem ale zatím příliš jasné nejsou. Vágní byla i v otázce Blízkého východu.
Otočit kormidlo společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie trvá dlouhou dobu, sladit se totiž musí zájmy 27 členských států. Válka na Ukrajině a další dramatický vývoj jinde ve světě ale znamenají, že Evropu čekají v tomto ohledu větší změny než kdy dřív.
Jak upozornil odborník na EU z Německé rady pro zahraniční politiku (DGAP)
Milan Nič, právě válka v blízkém sousedství je důvod, proč do čela unijní diplomacie a zároveň do křesla místopředsedkyně nové Evropské komise míří bývalá premiérka malého Estonska Kaja Kallas, známá ostrým postojem k Rusku.
Na rozdíl od svého předchůdce v roli tzv. vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze Španělska
Josepa Borrella přináší podle Niče geopolitické uvažování, pohled mladší generace, novou energii a také zkušenost s vedením státu.
„Pro region střední a východní Evropy je to velmi dobrá zpráva, může to ovlivnit i fungování diplomatické služby (
kterou bude mít Kallas pod sebou – pozn. red.). Uvidíme, jak bude ochotná zohledňovat pohledy různých zemí, za Borrella bylo vedení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) plné Španělů, Italů a dalších jižanů,“ dodal expert.
Podle odbornice na zahraniční politiku EU
Kateřiny Kočí z Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) se ukazuje, že se celá zahraniční, bezpečnostní a obranná politika Unie „posunuje na východ“, a to nejen díky Kallas, ale také díky dalším komisařům v důležitých rolích. Obranu dostane na starost Litevec, rozšíření EU pak Slovinka.
„Objevovalo se čím dál větší vakuum, které za sebou nechaly velké země jako Francie a Německo. Ty dříve zahraniční politiku EU někam směrovaly, teď se ale těžiště posouvá do střední a východní Evropy,“ zhodnotila Kočí.
Evropská unie musí posílit obranu a podpořit Ukrajinu, odpověděla Kaja Kallas europoslancům
Varování před novou „osou zla“
Tématem číslo jedna pro Kaju Kallas je a zůstane podpora Ukrajiny, která se už třetí rok brání ruské invazi.
Podle
Vladislavy Gubalové ze slovenského think-tanku GLOBSEC prosazuje budoucí šéfka unijní diplomacie „udržitelný mír“ a další vojenskou, finanční i humanitární pomoc pro Kyjev.
„Ačkoli se před slyšením v médiích objevily obavy, že se Kallas bude snažit ustoupit od svého ,jestřábího‘ postoje k Ukrajině, aby získala širší podporu, její odpovědi do značné míry odpovídaly jejímu dosavadnímu pohledu. Hned na začátku zmínila jednoduchou logiku: Pokud agresor uspěje, bude to motivovat další budoucí agresory, aby ho následovali. Je toto mír, který chceme?“ citovala Gubalová estonskou kandidátku.
Kallas podle ní zároveň varovala před hrozbou, kterou pro světový řád, mír a stabilitu představuje čím dál užší spolupráce Ruska, Severní Koreje, Íránu a také Číny, která však působí více v pozadí.
Pokud jde o Čínu samotnou, Kallas ji považuje za „konkurenta a systémového rivala“, na kterém je potřeba snížit závislost. „Musíme se zabývat oblastmi, kde jsou naše slabiny největší, a ty známe,“ slíbila kandidátka.
Kateřina Kočí má za to, že budoucí evropský postoj k Pekingu se bude odvíjet také od toho, jak se vyvine vztah mezi Čínou a Spojenými státy pod novým vedením.
Co čekat od USA pod Trumpem?
Evropa zatím neví, co má čekat od nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a jakou politiku do budoucna zvolí. Je to vidět také na slovech Kaji Kallas, která oslovení experti interpretují různě.
„Mám pocit, že slyšení bylo jakýmsi pokusem zalíbit se nastupující administrativě ze strany Komise: nezazněla žádná kritika Trumpa, několikrát byly zmíněny USA jako nejdůležitější partner a spojenec, stejně jako význam NATO,“ řekla expertka Gubalová.
Milan Nič naopak vyzdvihl několik „velmi sebevědomých poselství“, která Kallas do Washingtonu poslala. „Vzkázala, že pokud jsou znepokojení asertivní Čínou, tak by je mělo zajímat i Rusko, protože tato válka ohrožuje celosvětovou bezpečnost,“ zmínil.
Kateřina Kočí pak slova Kallas hodnotila jako „vyčkávací taktiku“. „Byla velmi vágní. (…) Myslím si, že ona ani vedení Komise zatím nemají úplně jasnou představu, jaký scénář nastane a co bude EU dělat,“ shrnula Kočí.
Von der Leyen: S USA sdílíme zájmy v energetice, ruský LNG můžeme nahradit americkým
Opatrné našlapování
V některých dalších oblastech zahraniční politiky, jako jsou vztahy s Latinskou Amerikou a Afrikou nebo role lidských práv, Kallas podle expertů nešla příliš do detailu a nenabídla konkrétní návrhy.
Často pouze zmiňovala, že je s partnery „potřeba více mluvit“, a to jako „rovný s rovným“, což zdůrazňovala hlavně u afrických zemí. Několikrát také zopakovala, že ke všem těmto tématům je potřeba přistupovat jednotně jako „tým Evropa“, tedy ve spolupráci s dalšími komisaři.
Pokud jde o Blízký východ, Kateřina Kočí i Milan Nič zmínili, že Kallas byla velmi opatrná a držela se dlouhodobé linie EU.
„Nelze přehlédnout, že slyšení znovu potvrdilo, že EU bojuje o svou relevanci na Blízkém východě. Navrhovaná náprava ze strany kandidátky: být u jednacího stolu a více mluvit. Kaja Kallas se pod tlakem musela opakovaně odvolávat na potřebu jednání s partnery a spojenci (USA a státy Perského zálivu), přičemž reálnými nástroji, které jsou Unii k dispozici, je poskytování humanitární pomoci,“ upozornila Vladislava Gubalová.
NATO a obrana
Kde si naopak byla Kaja Kallas jistá, je téma bezpečnosti a obrany. To podle expertů vychází hlavně z její „estonské zkušenosti“, kde hraje zásadní roli NATO. V Alianci vidí expremiérka klíčového hráče i do budoucna.
„To je pro pobaltské státy obecně známé. Pokud se má budovat nějaká evropská obrana, tak je to vždy v kontextu NATO,“ připomněla Kateřina Kočí.
Vladislava Gubalová doplnila, že Kallas prosazuje jasné „dělení úkolů“ mezi EU a NATO – zatímco Aliance má na starosti vojenské plánování, EU by se měla soustředit na budování obranného průmyslu. Vytváření „evropské armády“, která by duplikovala struktury Severoatlantické aliance, tedy v plánu rozhodně není. Minimálně na dalších pět let.
