Prezidenti a premiéři budou dnes večer v Bruselu řešit, jak se EU musí proměnit, než přijme další členy. Jaké nové výzvy a těžká rozhodnutí na ně čekají konkrétně v zahraniční politice?
Pravidlo jednomyslného hlasování může Evropskou unii v bezpečnostních otázkách dostat do existenčního ohrožení, varoval dnes v Berlíně německý ministr zahraničí Johann Wadephul.
EU by měla zavést férový mechanismus, který umožní přehlasovat i Francii a Německo. To ale tyto velké státy nikdy nedovolí, říká v rozhovoru pro Update EU expert na diplomacii Erik Pajtinka.
Čína se chce stát globální supervelmocí a neváhá kvůli tomu rozbít světový řád založený na pravidlech, varují europoslanci. Evropa by prý měla odpovědět a daleko více spolupracovat s jinými regiony, a to i skrze „Síkelovu“ strategii Global Gateway.
Úterní grilování pravděpodobné budoucí „ministryně zahraničí EU“ Kaji Kallas v europarlamentu nepřineslo podle expertů žádná velká překvapení. Dál bude tlačit na Rusko a prosazovat silnou roli NATO. Její plány vůči USA pod Donaldem Trumpem ale zatím příliš jasné nejsou.
Pokud jde o téma EU, máloco vzbudilo v Česku v posledních měsících tolik vášní, jako když prezident Petr Pavel v belgických Bruggách zmínil, že „musíme být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU“.
Česko bude posílat více peněz do Evropského mírového nástroje, který financuje zbraně určené pro Ukrajinu. Zatím ale není jasné, kde potřebné finance vezme.
Čtyřčlenná skupinka zemí západního Balkánu chce urychlit svůj vstup do Evropské unie. Dokud se však neurovnají vzájemné vztahy v regionu, můžou si o tom nechat jen zdát.
Hlas zemí jako Česko a Polsko je kvůli válce více slyšet, ale neříkáme jen „měli jsme o Rusku pravdu“, ale přinášíme také řešení, říká náměstek Jaroslav Kurfürst v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Výcviková mise pro ukrajinské vojáky, kterou se dnes EU chystá spustit, bude v provozu do několika týdnů, potvrdil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Rada EU podle něj také schválí rozšíření sankcí za represe vůči demonstrantům v Íránu.
EU vyšle do Arménie k hranicím s Ázerbájdžánem až 40 pozorovatelů s cílem podpořit mír v oblasti po nových střetech mezi dlouho znesvářenými zeměmi, rozhodli ministři zahraničí. Mise má trvat maximálně dva měsíce.
Všechny země EU omezují závislost na ruském plynu a ropě, na jejich okamžitém embargu se ale zatím neshodnou. To samé platí pro další společné dodávky zbraní v hodnotě 500 milionů eur.
Evropská unie navrhne plán na posílení bezpečnosti a obrany zemí západního Balkánu, jehož cílem bude region „připoutat“ blíže k sedmadvacítce. Obavy unijních představitelů z možné bezpečnostní nestability na Balkáně zvýšila ruská invaze Ukrajinu.
Evropská unie bude financovat poskytnutí protitankových střel a dalších vysokorážních obranných zbraní pro Ukrajinu. Před dnešním mimořádným jednáním ministrů obrany členských zemí sedmadvacítky to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.
EU se staví do role lídra v otázce ochrany lidských práv a životního prostředí. Zároveň má ambici tyto principy prosazovat v rámci své zahraniční a obchodní politiky i jinde ve světě. Jak úspěšná ale v tomto ohledu ve skutečnosti je?
I když jsou vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem špatné a s odchodem Angely Merkelové by se mohly ještě zhoršit, nelze popřít, že Evropa zemi prezidenta Erdogana potřebuje. Novou společnou výzvou bude migrace z Afghánistánu.
EU se společně se členskými státy snaží urychleně najít řešení pro přesídlení afghánských pracovníků a jejich rodin do bezpečí. Kvůli situaci v Afghánistánu se také v úterý sejdou ministři zahraničí unijní sedmadvacítky, oznámil dnes šéf diplomacie EU Josep Borrell.
