Téměř každý druhý Čech si myslí, že do letošních sněmovních voleb by se mohla pokusit zasáhnout Evropská unie. Vyplývá to z nového průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií CEDMO. O vměšování ze strany EU je přesvědčeno 41 % respondentů – prakticky stejně jako o možném vlivu Ruska (42 %).Evropská unie se v posledních letech snaží stavět do pozice ochránce demokracie a férových voleb. Zavedla například akt o digitálních službách (DSA), který má omezit šíření manipulativního obsahu na internetu a zvýšit dohled nad platformami.
V některých zemích, včetně Česka, ale sama EU čelí podezření, že demokratický proces narušuje. Podle
výzkumu CEDMO má obavu z vlivu EU na české podzimní parlamentní volby až 41 % respondentů.
Podle analytika
CEDMO Ivana R. Cukera podíl Čechů podezřívajících EU z ovlivňování voleb odpovídá obecné míře euroskepticismu ve společnosti. „Statisticky významně častěji považují ovlivnění podzimních voleb Evropskou unií za pravděpodobné ti, kdo v minulých sněmovních volbách volili euroskeptické strany. Ovlivnění ze strany EU je tedy spíše projevem dlouhodobě negativních postojů k této mezinárodní organizaci, než reakcí na aktuální události,“ uvedl Cuker pro Euractiv.cz.
Skepsi Čechů potvrzuje i
jarní Eurobarometr. Zatímco průměrně 43 % obyvatel EU má k Unii pozitivní vztah, v Česku je to jen 29 %. Negativní vnímání vyjádřilo 27 % dotázaných – téměř o deset procentních bodů více než činí evropský průměr.
Podobné obavy zaznívají i v okolních státech. V Polsku lidé nejčastěji uváděli jako možného aktéra ovlivňování voleb Rusko (47 %), následované EU (39 %) a USA (35 %). Na Slovensku jsou výsledky jiné: 46 % respondentů označilo za hlavního podezřelého právě EU, až poté USA (39 %) a Rusko (38 %).
Česko a další země EU chtějí po Komisi tvrdý zásah vůči sítím kvůli ovlivňování voleb
Dvořák: Nepřátelé demokracie chtějí vzít lidem důvěru
Ministr pro evropské záležitosti
Martin Dvořák (STAN) podobné názory odmítá. „Taková obava nemá oporu v ničem jiném než v soustředěném úsilí nepřátel demokracie, jehož cílem je vzít lidem víru ve fungování základních pilířů a hodnot, na nichž je budována naše zem historicky i dnes,“ řekl Dvořák redakci. Podle něj EU „nemá ani zájem, ani důvod, ani nástroje, jak by volby v členských zemích ovlivňovala“.
Je to právě EU, která je cílem dezinformačních kampaní. „Dezinformace zaměřené na delegitimizaci Evropské unie zachycujeme poměrně často,“ říká Cuker. Například na Facebooku je podle něj šíří „staré známé“ tváře domácí dezinformační scény – včetně některých politiků. „Nemůžeme ale vyloučit, že v uzavřených skupinách na Whatsappu či Telegramu je šíří i lidé napojení na zahraniční mocnosti,“ dodává.
Mezi konkrétní příklady patří lživé tvrzení, že EU zavádí povinný registr majetku občanů. Výrazně větší dosah ale měla falešná zpráva, podle které Unie svévolně ruší výsledky voleb v členských zemích – údajně třeba v Rumunsku. Tuto nepravdu považovala za důvěryhodnou zhruba čtvrtina české veřejnosti.
Volby v Rumunsku a Moldavsku zasáhla cílená manipulace. Podobné hrozbě čelí i Česko, varuje BIS
Ministerstvo: systém je bezpečný, dezinformace sledujeme
Ministerstvo vnitra ujišťuje, že český volební systém je bezpečný. „Obavy z manipulace voleb ze strany vlády či dalších institucí jsou zcela neopodstatněné,“ napsala redakci mluvčí ministerstva
Hana Malá. Výsledky hlídají nezávislé volební komise i pozorovatelé. Úřad zároveň posílil kybernetickou ochranu voleb. Vznikla speciální skupina, která sleduje provozní a bezpečnostní logy, testuje odolnost systémů vůči DDoS útokům a zajišťuje připravenost pro případ výpadků.
„Na základě zkušeností z okolních států, zejména z nedávného případu Rumunska a Německa, lze předpokládat, že podobné vzorce ovlivňování mohou být přítomné i v českém informačním prostoru,“ uvedla Malá. Právě v Rumunsku tamní soud letos rozhodl o anulaci voleb poté, co se ukázalo, že hlasování mohlo být zmanipulované na základě netransparentních kampaní na sociálních sítích.
Mezi nejčastější techniky patří například aktivace dříve vytvořených „spících“ účtů na sociálních sítích, využívání botů pro umělé šíření obsahu, nebo zapojení mikroinfluencerů pro nenápadné šíření manipulačních sdělení. Dezinformace často pracují s už existujícími obavami – jako je nedůvěra k vládě, obavy z oslabení národní suverenity nebo hrozba manipulace s korespondenční volbou.
Ministerstvo plánuje i osvětovou kampaň. Zaměří se na vysvětlení jednotlivých kroků volebního procesu a roli tisíců členů volebních komisí. Volební materiály budou dostupné několik týdnů před hlasováním.
