Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost. V reakci na vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách to napsala předsedkyně Evropské komise.
Maďarsko letos nečekají běžné volby, říká v podcastu Evropa zblízka hungarista Jan Blažek. Premiér Orbán má totiž po letech silného rivala v osobě Pétera Magyara a hrozí mu volební prohra. Jaká témata před volbami v Maďarsku rezonují? A jak by jejich výsledek mohl ovlivnit evropskou politiku?
Několik slovenských ministrů zkritizovalo českého ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) za účast na úterním protivládním protestu v Bratislavě. Podle nich se neměl vměšovat do vnitřních záležitostí Slovenska.
Co říkají kandidáti v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny na Evropskou unii? Odpoví předvolební vydání newsletteru Evropa zblízka.
Léto je u konce, a tak newsletter Evropa zblízka hlásí návrat! A začneme hned speciálně – v září se můžete každý pátek těšit na další podcastovou minisérii. Tentokrát předvolební. Tak trochu speciální budou tedy i zářijová vydání tohoto newsletteru.
Podcast Evropa zblízka je po letní pauze zpět! A to hned s předvolební minisérií. V Česku proběhnou 3. a 4. října parlamentní volby, v následujících pátečních zářijových epizodách proto nabídneme různé úhly pohledu na to, jakou roli v nich hraje Evropská unie.
Téměř každý druhý Čech si myslí, že do letošních sněmovních voleb by se mohla pokusit zasáhnout Evropská unie. Vyplývá to z nového průzkumu Centra pro výzkum dezinformací CEDMO. O vměšování ze strany EU je přesvědčeno 41 % respondentů.
Německo si ale podle analytika Martina Vokálka v dnešní geopolitické situaci nemůže dovolit nevyčnívat a mělo by se odpovědně ujmout své pozice silného státu v Evropské unii i v NATO.
Jak by měla EU reagovat na kroky nové americké administrativy směrem k válce na Ukrajině? Dokáže si Evropa zajistit místo při jednání o míru? A kam se bude sedmadvacítka ubírat po německých parlamentních volbách? Odpovídá výkonný ředitel Europeum Martin Vokálek.
Sněmovna zřejmě otevře členství v politických stranách a hnutích v Česku také dospělým občanům jiných států Evropské unie.
Riziko pro evropské demokracie. Tím jsou podle některých europoslanců sociální sítě bez moderace. „V posledních měsících jsme byli svědky toho, jak se Elon Musk a jeho síť X staly hlavní hlásnou troubou krajní pravice,“ varovala socialistická poslankyně Iratxe García Pérez.
Spojené státy po pravděpodobném vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách posílí vlastní produkci fosilních paliv v čele s ropou a plynem, dá se proto očekávat i navýšení dodávek energií do Evropy.
Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harris. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa, říká analýza.
Česká republika a Polsko porušují podle názoru generálního advokáta Soudního dvora EU unijní volební právo, když jejich národní pravidla neumožňují občanům jiných zemí Evropské unie vstoupit do českých a polských politických stran.
Po polských parlamentních volbách, které se konaly 15. října, míří do vlády zřejmě současná opozice v čele s Donaldem Tuskem. Co to znamená pro Evropu? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Vít Dostál.
Západní společenství chce po Ukrajině důkaz, že je schopná fungovat jako demokratický stát i ve válce – příští rok by měla zorganizovat parlamentní a prezidentské volby. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj si myslí, že to půjde, ale na zabezpečení voleb požaduje po EU a USA finance. Je na to EU připravena? A jak se k věci staví Česko?
Turci si volili prezidenta i poslance. Zatímco výsledek parlamentních voleb je už jasný, nový prezident bude znám až po druhém kole hlasování. Jak může výsledek ovlivnit vztahy Turecka s EU? Odpovídá šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová.
Propaganda a dezinformace na internetu představují výzvy dnešní doby, a právě o nich s ohledem na nadcházející eurovolby hovořili odborníci z řad akademiků, novinářů a analytiků na konferenci v Brně. Jak dezinformace ovlivňují společnost a politiku? A umí s nimi Evropa bojovat?
