Šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidóa uznává jako úřadujícího prezidenta více než deset evropských zemí. Vláda Nicoláse Madury oznámila, že s danými státy přehodnotí vztahy.
Europoslanci se usnesli, že až do vypsání svobodných a demokratických voleb uznávají Juana Guaidóa jako legitimního prezidenta Venezuely. Ke stejnému kroku vyzvali i ostatní instituce EU a členské země.
Volby do horní komory českého Parlamentu jsou tu. O křesla se uchází také bývalí kandidáti na prezidenta, včetně Jiřího Drahoše nebo Petra Hanniga. EURACTIV.cz se stručně zaměřil na „celoevropská“ témata, kterým se uchazeči věnují.
Česká eurokomisařka Věra Jourová doufá v to, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš se nerozhodne postavit vládu s podporou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.
Společnost Cambridge Analytica zneužila údaje více než dvou miliard uživatelů facebooku. Komise prověřuje, zda tím neporušila volební práva nebo třeba práva spotřebitelů.
Německo dá homosexuálům možnost uzavírat manželství i přes nesouhlas Angely Merkelové. Další novinky hlásí čeští poslanci, Irák, Itálie, Rusko nebo třeba Evropská komise.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
V Nizozemsku, Turecku, Velké Británii a Štrasburku se tento týden událo hned pět věcí, které stojí za povšimnutí. Více se dozvíte v pravidelném souhrnu zpráv.
Nizozemská vládní strana slaví vítězství, populista Wilders se musí spokojit s druhým místem. Většina Nizozemců dala přednost současnému premiérovi Ruttemu a méně radikálním uskupením. Volby v Nizozemsku tak mnozí označují jako prohru populistů.
Evropský parlament má nejen nového předsedu Antonia Tajaniho, ale také čtrnáct místopředsedů. Mezi nimi je i český europoslanec Pavel Telička (ANO, ALDE).
Ve čtvrtek 6. října se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně odehrála konference s názvem „Digitální…
Ekonomické otázky, konsolidace současného stavu i hledání si místa na slunci. To jsou mimo jiné výzvy, které čekají Evropský parlament v příštích pěti letech. Ptali jsme se současných českých europoslanců.
Nejaktivnější europoslankyní byla v posledních pěti letech Zuzana Roithová (KDU-ČSL), za ní se umístil Oldřich Vlasák (ODS) a Olga Sehnalová (ČSSD). Na druhém konci pomyslného žebříčku se umístil sociální demokrat Robert Dušek. Uvádí to analýza vydaná nadací Open Society Fund sestavená na základě vyčíslitelné aktivity europoslanců v tomto volebním období.
Češi pobývající během květnových voleb v zahraničí, nebudou moc volit z české kandidátky pro eurovolby, brání jim v tom stávající znění volebního zákona. Pokud se nicméně budou nacházet na území EU, budou moci vybírat z kandidátky dané země. Podle specialisty na volební právo Marka Antoše ale nejde o protiústavní situaci, ze zahraničí nejde volit také například v komunálních či senátních volbách, upozorňuje.
Koho budeme v eurovolbách volit? Proč by neměly být české zájmy pro europoslance zvolené v Česku na prvním místě? Kdy budeme znát první výsledky evropských voleb? Proč nemůžou Češi volit ze zahraničí? Zjistěte, co byste o evropských volbách rozhodně měli vědět.
ČR si na rozdíl od jiných států, které k Unii přistoupily současně nebo před ní, nedokázala vybudovat postavení aktivního, respektovaného a vlivného partnera, uvádí se v programu hnutí ANO pro nadcházející eurovolby. Právě to by chtělo ANO po příštích volbách změnit. V dokumentu se také mimo jiné dočteme, že stanovení data pro přijetí eura je předčasné. V čele kandidátky bude bývalý český eurokomisař Pavel Telička.
ČSSD dnes volí svou kandidátku pro evropské volby. Lídrem se stal podle očekávání profesor sociologie Jan Keller. Dvojkou a trojkou jsou stávající europoslanci Olga Sehnalová a Pavel Poc. Evropské volby proběhnou v České republice 23. a 24. května.
Poslanci Výboru pro evropské záležitosti (VEZ) byli v minulosti kritizováni za nedostatečnou aktivitu a špatnou kontrolu vládní politiky. To by se podle poslanců, kteří v něm nyní zasedají, mělo v tomto období změnit. Nasvědčuje tomu prý i personální složení výboru, ve kterém najdeme například nového předsedu ODS Petra Fialu či kandidáta na ministra obrany Martina Stropnického (ANO).
