Poslanci Výboru pro evropské záležitosti (VEZ) byli v minulosti kritizováni za nedostatečnou aktivitu a špatnou kontrolu vládní politiky. To by se podle poslanců, kteří v něm nyní zasedají, mělo v tomto období změnit. Nasvědčuje tomu prý i personální složení výboru, ve kterém najdeme například nového předsedu ODS Petra Fialu či kandidáta na ministra obrany Martina Stropnického (ANO).
Podle grémia ČSSD by měl vést kandidátku sociálních demokratů pro volby do Evropského parlamentu levicový sociolog Jan Keller. Jak řekl redakci europoslanec Richard Falbr (ČSSD), jedná se o velmi dobrou volby. ČSSD by mělo kompletní kandidátku představit na přelomu ledna a února.
Více než půl roku stojí v čele České republiky kabinet Jiřího Rusnoka, který nezískal důvěru poslanců. Na otázku, zda nepolitický charakter kabinetu ovlivnil jeho vyjednávací pozici v EU, se názory liší. Sám Rusnok tvrdí, že nikoliv, protože se vnitropolitickou situací v unijních orgánech nikdo nezabývá. O jak běžnou situaci se tedy jedná?
Šest ze sedmi současných europoslanců ČSSD už dalo najevo, že by chtělo v Evropském parlamentu působit nadále. O své kandidatuře informoval EurActiv i dosavadní člen výboru pro zaměstnanost a sociální věci Richard Falbr. K EU je prý v některých aspektech kritický. Vadí mu hlavně nedodržování pravidel.
S blížícím se datem předčasných voleb do tureckého parlamentu roste aktivita všech zúčastněných stran. Včerejší začátek volební kampaně je jen symbolickým posvěcením stavu, který trvá od neúspěšného pokusu vládní Strany spravedlnosti a pokroku (AKP) zvolit prezidenta ze svých řad z konce dubna.
Autor se zabývá příčinami a možnými důsledky situace po prvním kole volby tureckého prezidenta.
Spolkový prezident Horst Köhler dne 21. července 2005 podle očekávání vyhlásil rozpuštění německého Spolkového sněmu a uvolnil tak cestu pro konání předčasných voleb. Ty by se měly konat 18. září. Vyhověl tím žádosti německého spolkového kancléře Gerharda Schrödera, kterému byla hlasováním Spolkového sněmu 1. července 2005 vyslovena nedůvěra, protože se mnoho poslanců vládní sociálně demokratické SPD a jejího koaličního partnera, Zelených, zdrželo hlasování. Schröder si chtěl tímto manévrem zajistit nejen potřebnou podporu pro provádění reforem zejména v oblasti zdravotnictví a pracovního trhu, ale chtěl především v předčasných volbách sjednotit vlastní stranu a zabránit levicovému uskupení WASG a postkomunistické PDS, aby se stihlo zkonsolidovat.
