Členské státy EU dnes formálně schválily dva předpisy, které by měly urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v nynější sedmadvacítce. Jde o nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu.
V českém prostředí kolují zavádějící informace a dezinformace, které nadhodnocují válečnou pomoc Ukrajině či humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům. Téměř polovina Čechů některým z nich věří.
Už za necelý rok má začít platit migrační pakt EU. V Česku se jeho implementace daří poměrně dobře, jiné země ale mají velké problémy, hlavně pokud jde o budování kapacit na vnějších hranicích. Ve hře tak jsou odklady termínů.
Unijní ministři vnitra se dnes shodli na prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení ČR při EU.
V zemích Evropské unie loni získalo azyl 437 900 žadatelů, což je o sedm procent více než v roce 2023. Nejvíce úspěšných žadatelů bylo ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely. Více než třetina žadatelů získala azyl v Německu.
Venezuelané se v lednu stali největší skupinou žadatelů o azyl v Evropské unii. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat.
Turbulentní geopolitická situace a tlak na rychlé ukončení války vyvolávají nejistotu ohledně budoucnosti ukrajinských uprchlíků. Kyjev bude muset zabojovat o jejich návrat, který bude pro obnovu země stejně zásadní jako obtížný.
Od vypuknutí ruské agrese na Ukrajině před třemi lety přišly do České republiky statisíce ukrajinských uprchlíků. Pracovní trh se bez nich už neobejde, problém ale zůstává hlavně jazyková bariéra.
Za loňský rok darovalo Česko Ukrajině víc než 1,5 milionu kusů munice, Češi poslali desítky milionů do sbírek a 147 milionů šlo ze státního rozpočtu na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Na podzim však může masivní podpora Ukrajiny oslabit.
Europoslanci ze zemí na východě Evropy volají po solidaritě a větší podpoře regionů, které sousedí s Ruskem. Dopadají na ně totiž jak zvýšená bezpečnostní rizika a zátěž spojená s ukrajinskými uprchlíky, tak úbytek turistů a další problémy.
Počet migrantů, kteří nelegálně překročili hranice Evropské unie, byl loni nejnižší od roku 2021. Proti roku 2023 poklesl o 38 procent. Uvedla to dnes unijní pohraniční agentura Frontex, podle níž loni do zemí EU přišlo bez potřebných dokladů 239.000 lidí.
Nelegální cizinci mohou zmizet do „šedé zóny“ a stát je nemá jak najít, i proto je tak těžké je navracet do třetích zemí. Migrační pakt by s tím mohl pomoci, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz expertka Věra Honusková.
Evropu trápí nezvládnutá nelegální migrace, válka za humny i riziko velkého konfliktu na Blízkém východě. Právě o těchto tématech byl čtvrteční summit v Bruselu. Češi z něj odjeli spokojení.
Počet nelegálních překročení hranic Evropské unie od letošního ledna do konce září je o 42 procent nižší než ve srovnatelném období loňského roku. Dnes to na základě předběžných dat oznámila Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), podle které letos bez dokladů a víz přišlo do EU 166.000 lidí.
Blokování rozhodnutí v Radě kvůli nesouvisejícím otázkám musíme zastavit, říká německý velvyslanec v České republice Andreas Künne. V rozhovoru pro EURACTIV.cz také odhaduje, že kontroly na německých hranicích nezmizí bez plně funkčního Paktu o migraci a azylu.
Počet nelegálních překročení hranic Evropské unie za prvních sedm měsíců roku klesl na 113.400, tedy o 36 procent oproti stejnému období loňského roku.
Evropská komise dnes navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2026, uvedla EK ve svém prohlášení. Návrh ještě musí schválit členské státy.
K těm nejsilnějším tématům kampaně před volbami do Evropského parlamentu patří migrace. A to jak v Česku, tak na Slovenku. Na sociálních sítích se proto rojí různé příspěvky, které před migrací třeba varují, anebo také kritizují vládu a Evropskou unii ze zavádění špatných nebo nedostatečně účinných řešení, jak se s přílivem uprchlíků vypořádávat.
