„Nejtvrdší balík, jaký jsme kdy připravili.“ Lídři EU dnes schválí sankce pro Rusko
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie chtějí na dnešním večerním summitu schválit nové sankce, které budou mít pro Rusko masivní následky.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie chtějí na dnešním večerním summitu schválit nové sankce, které budou mít pro Rusko masivní následky.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem doporučil, aby Moskva pokračovala ve vyjednávání se Západem. Německý kancléř Olaf Scholz dnes v Kyjevě oznámil, že Berlín poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši 150 milionů eur.
Americký prezident Joe Biden dnes schválil rozmístění 3000 amerických vojáků především ve východní Evropě. Zatímco 1000 z nich se už na evropském kontinentu nachází, nově přicestuje 2000 vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a v Polsku.
Jaká je role Evropské unie v napětí mezi Ukrajinou a Ruskem? A jak tato role zapadá do zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky bloku? Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka s redaktorem EURACTIV.cz Ondřejem Plevákem.
Rusko rozmístilo u ukrajinských hranic desetitisíce vojáků a Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu. Spojené státy se domnívají, že Rusko by mohlo použít vojenskou sílu proti Ukrajině během následujících tří týdnů.
Na východních hranicích EU je dnes největší napětí za mnoho posledních let a mnozí se ptáte, zda hrozí válka. Otevřeně řečeno na Ukrajině hrozí. V této analýze vám Deník nabízí pro lepší orientaci tři scénáře, jak by se mohla situace na východě vyvinout.
Severoatlantická aliance oznámila, že v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny uvedla své síly do bojové pohotovosti a vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Kreml v reakci obvinil Západ, že zvyšuje napětí v regionu.
Kvůli rozsáhlému kybernetickému útoku přestaly fungovat internetové stránky ukrajinského ministerstva zahraničí a dalších úřadů, podezření padá na ruské hackery. S pomocí Ukrajině přispěchaly NATO i EU.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková pojede příští týden do Moskvy jednat o napjaté situaci kolem Ukrajiny. Řekla to dnes novinářům před schůzkou s kolegy ze zemí Evropské unie. Hned v pondělí se vydá do Kyjeva.
Evropská unie se hodlá do dvou měsíců dohodnout na své první obranné koncepci včetně vytvoření jednotek rychlé reakce. Po jednání unijních ministrů obrany to dnes řekl koordinátor zahraniční a bezpečnostní politiky EU Josep Borrell.
Rusko by v případě vojenské agrese proti Ukrajině čelilo rozsáhlým následkům, prohlásil dnes šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell poté, co navštívil frontovou linii mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty v Donbasu.
Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas.
Evropská unie plánuje v několika nejbližších letech vytvořit vlastní síly rychlého nasazení, pořádat pravidelná vojenská cvičení či posílit společnou kybernetickou obranu. Počítá s tím strategický obranný plán, o němž v Bruselu diskutovali zástupci unijních vlád, u nichž zatím ale strategie nemá jednoznačnou podporu.
Evropská unie pracuje na evakuacích z Afghánistánu, prozatím však není jasné, které státy se bývalých afghánských spolupracovníků EU ujmou. Současná krize by nicméně mohla přispět k urychlení vzniku nové migrační a azylové politiky.
Je Evropská unie politickým trpaslíkem? Jakou roli hraje Česká republika v bezpečnostní a obranné politice EU? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s náměstkem ministra obrany Janem Havránkem.
Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?
Česká republika a dalších 13 zemí, včetně Německa či Francie, navrhují vznik společné vojenské síly rychlé reakce EU, která by zasahovala při vznikajících mezinárodních krizích. Novinářům to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený unijní činitel.
Vládnoucí strana v Gruzii a opozice v pondělí večer podepsaly dohodu, uzavřenou za zprostředkování EU, která má ukončit politickou krizi, budící obavy o demokracii v bývalé sovětské republice.