Severoatlantická aliance zůstává nejen vojenský silná, ale stává se silnější i politicky a zaujímá globálnější přístup. Českým velvyslancům působícím v zahraničí to dnes na Pražském hradě řekl prezident Petr Pavel.
Všechny oči míří na Washington, kde v úterý (9. července) začíná třídenní summit NATO. Aliance tady oslaví 75. výročí od svého založení, žádné bujaré oslavy se ale kvůli napjaté globální situaci nečekají.
Praha ve čtvrtek a v pátek (30. a 31. května) hostila ministry zahraničních věcí NATO. Třicet dva ministrů aliance se během neformálního jednání v Černínském paláci věnovalo zejména podpoře Ukrajiny. Co neformální summit přinesl? A jak se akce zdařila?
Praha ve čtvrtek a v pátek hostila ministry zahraničních věcí NATO. Spojenci se během neformálního jednání věnovalo zejména podpoře Ukrajiny. Tím hlavním byla její finanční podpora a budoucí členství v alianci.
Na společné neformální jednání se dnes v Černínském paláci scházejí ministři zahraničních věcí všech členských států Severoatlantické aliance (NATO). Řešit budou předvídatelnost dodávek pro Ukrajinu nebo použitelnost evropských zbraní na cíle v Rusku.
Ve čtvrtek oficiálně odstartovala ministeriáda členů NATO. Nesla se ve více ceremoniálním duchu. Hlavní událostí se stala veřejná debata v Senátu. NATO potřebuje jasný plán, co dál, zdůraznil ministr zahraničí Jan Lipavský.
Česko se ve čtvrtek a pátek (30. a 31. května) stane hlavním centrem debat o bezpečnosti Evropy. Tentokrát však jen neformálně. Mezi témata jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance by měla patřit především lepší koordinace pomoci pro Ukrajinu.
Ruské ostřelování neustává a ukrajinská protivzdušná obrana je děravá. Česko, Dánsko a Nizozemsko proto volají po tom, aby se Kyjevu dodalo víc munice a hlavně samotné protivzdušné systémy. Chtějí o tom dnes přesvědčit i další státy EU.
Slovensko se svými politickými rozhodnutími odsouvá do „zapadákova“, ale Peter Pellegrini má svojí politickou image ještě ve svých rukách, komentuje výsledek prezidentských voleb na Slovensku Tomáš Strážay.
Stálým představitelem České republiky při Severoatlantické alianci (NATO) se letos v létě stane David Konecký, vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí. Vedoucím stálého zastoupení při Evropské unii bude od konce roku nynější velvyslanec v Lucembursku Vladimír Bärtl.
Podpora Ukrajiny a garance její obrany před ruskou agresí je nadále prioritou Česka, zní oficiální státní pozice. I přes odhodlání pomoci východoevropské zemi v obraně svého území proti agresorovi se stále častěji objevuje otázka: „Ale za co?“
V litevském Vilniusu pomalu končí velmi sledovaný summit Severoatlantické aliance, od kterého si válkou zmítaná Ukrajina slibovala více, než dostala. Turecký prezident zároveň opět ukázal, jak schopný je vyjednavač.
Jsme zvyklí pracovat velmi precizně, pečlivě – a často příliš pomalu. Válka na Ukrajině nám však ukázala, že krizové řízení a vojenské know-how stále potřebujeme, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Thomas Silberhorn.
Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Přestože se pozornost poslední roky zaměřovala hlavně na působení Ruska v evropském informačním prostoru, analytici nyní upozorňují na jinou rostoucí velmoc. Své místo si začínají v evropských médiích, stejně jako na sociálních sítích vydobývat čínské informační kanály.
Jak se Švédsku po Česku přebíralo předsednictví Rady EU? Kdy vstoupí Švédsko do NATO? A co mají Češi a Švédové kromě záliby v houbaření společného? V podcastu EURACTIV.cz odpovídá švédský velvyslanec v Česku Fredrik Jörgensen.
Transevropské dopravní sítě splňují základní podmínky pro to, aby se po nich mohly pohybovat spojenecké armády. Problém však může být hustota, kapacita a kvalita silnic a železnic. EU to ví a chce nedostatky napravit.
Ačkoli je neutralita důležitým nástrojem rakouské „bezpečnostní sady nástrojů“, země diskutuje o budoucnosti své bezpečnosti a vždy reflektuje nové geopolitické okolnosti, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz rakouský europoslanec Lukas Mandl.
