Ministrovi pro evropské záležitosti se po předsednictví mění náplň práce. Mikuláš Bek svou další činnost pro EURACTIV.cz popsal jako „pobíhání“ mezi rezorty a hledání shody na české pozici k evropským otázkám. Potvrdil také svůj zájem o post eurokomisaře.
Pandemie byla taková ochutnávka toho, co teprve přijde: většina generace baby-boomers půjde do důchodu a nastane nám tu opravdu obrovská díra na trhu práce, upozorňuje akademička Cecilia Bruzeliusová, která působí na univerzitě v německém Tübingenu.
Po vzoru unijního vyjednávání i EURACTIV.cz přináší tzv. balíček. Balíček klíčových témat roku 2022 s výhledem do roku 2023. V novém dílu podcastu Evropa zblízka uslyšíte mimořádně hned čtyři hlasy. Jak redakce hodnotí uplynulý rok a české předsednictví?
Schengenský prostor bez hranic mohl být už brzy podstatně rozlehlejší, Bulharsko a Rumunsko si ale ještě počkají. Za vším stojí politika.
Prezidenti a premiéři zemí EU přijeli do Albánie potvrdil své závazky vůči celému regionu západního Balkánu, na který se v uplynulých letech zapomínalo.
Evropská unie nevyužila roky „migračního klidu“ na to, aby vybudovala funkční společný systém. Teď tak musí hasit problémy za chodu, a je to stále ta stará známá písnička.
Pouze několik desítek migrantů si dosud mezi sebou předaly členské země EU na základě mechanismu „dobrovolné solidarity“ dojednaného před pěti měsíci. Uvedla to dnes eurokomisařka Ylva Johanssonová, podle níž by nový nástroj pro sdílení migrační zátěže mohl fungovat mnohem lépe.
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Česko tlačí na to, aby mezi EU a Kosovem začala platit vízová liberalizace. Vše nasvědčuje tomu, že je na to západobalskánská země dobře připravená, přesvědčit do konce roku skeptické státy ale bude pro české předsednictví tvrdý oříšek.
Dopad rozhodnutí řady evropských zemí přestat vydávat turistická víza Rusům se naplno ukazuje v praxi poté, co režim v Kremlu vyhlásil částečnou mobilizaci, a spustil tak novou vlnu útěků.
Česko v pondělí hostilo první neformální jednání Rady EU, kde ministři vnitra řešili mimo jiné migraci. Vlnu uprchlíků z Ukrajiny totiž může následovat další z Afriky kvůli dopadům války na potravinovou bezpečnost. Je na to Evropa připravená?
Vít Rakušan a jeho kolegové projednali boj se sexuálním zneužíváním online, zvládání uprchlické krize nebo připravenost Unie na organizovaný zločin, který s válkou zesílí. Nové pomoci se zajištěním své bezpečnosti se dočkalo Moldavsko.
Jednou z priorit českého předsednictví bude řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině. Pracovat však Češi musí také na širší reformě migrační a azylové politiky, která se zatím příliš neposunula.
Evropská komise dala na stůl své návrhy okolo legální migrace do Evropy, zjednodušit by se měla například pracovní povolení. I když nový balíček se současnou uprchlickou vlnou přímo nesouvisí, může do budoucna usnadnit integraci Ukrajinců.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Důležitým tématem českého předsednictví v Evropské unii bude kvůli ruské invazi na Ukrajinu ochrana vnějších hranic EU. Shodli se na tom dnes ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
Peníze, které zatím EU vyčlenila na pomoc ukrajinským uprchlíkům, nestačí. Myslí si to místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Eurokomisařka debatovala o pomoci ze strany EU přímo s českou vládou během své pracovní návštěvy Prahy.
Z Evropské unie i z jednotlivých členských států míří na Ukrajinu finanční i hmotná humanitární pomoc. Podpora však směřuje i do zemí bloku, aby se vyrovnaly s masivním přílivem válečných uprchlíků.
