Pro některé europoslance moc přísný, pro některé naopak málo. Pakt o migraci a azylu ale nakonec prošel a přinese vůbec první ucelená migrační a azylová pravidla EU. Jejich plné převedení do praxe bude několik let trvat.
Musíme uzavřít naše hranice před hrozbami, převaděči a zločinem a otevřít je těm, kteří chtějí do Evropy vstoupit bezpečným, legálním a důstojným způsobem, píší v komentáři lidovečtí europoslanci.
Jedenácté setkání Středoevropské pětky (C5) se neslo v přátelském duchu. Ministři zahraničí podpořili rozšíření EU směrem na západní Balkán, zároveň se ale vymezili vůči nelegálním migrantům přicházejícím před tzv. balkánskou trasu. Šéfové diplomacie C5 ovšem rozdílně vidí podporu Ukrajině.
Euroskeptická nabídka je před červnovými volbami do Evropského parlamentu opravdu široká, všechny strany, hnutí a koalice ale říkají v podstatě to samé. Green Deal je fuj, Ukrajině se nemají dodávat zbraně a nelegální migrace zaplaví celou Evropu.
Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu EU zdrží. Po jednání vlády to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Loňský rok se nesl na vlně vojenských převratů v Nigeru či Gabonu, summitu seskupení BRICS v Jihoafrické republice a s tím souvisejícího rostoucího vlivu Ruska a Číny v Africe. Evropská unie mezitím sváděla tuhý boj s převaděči migrantů.
Počet nelegálních vstupů na území Evropské unie v loňském roce meziročně stoupl o 17 procent a znovu dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2016, zejména v důsledku zvýšené aktivity na migrační trase mezi Afrikou a Itálií.
Státy Evropské unie a europoslanci se dnes po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Oznámili to zástupci unijních institucí.
V Bruselu začal druhý den summitu EU, nejvyšší unijní představitelé se budou snažit najít společnou pozici…
Izrael a Palestina, víceletý rozpočet, Ukrajina a migrace. Právě to byla témata dalšího summitu unijních lídrů v Bruselu (26. a 27. října). Prosadilo si Česko své pozice? Odpovídá redaktorka Barbora Pištorová.
Evropská komise dnes navrhla posílení svého systému, který se týká bezvízových režimů se třetími státy. Hlavním účelem je umožnit dočasné znovuzavedení vízové povinnosti v případě náhlého a podstatného nárůstu nelegální migrace nebo bezpečnostních rizik.
V Evropské unii je potřeba více spolupracovat a zajistit lepší ochranu vnějších hranic i politiku návratu neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Na společné tiskové konferenci se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to uvedl belgický předseda vlády Alexander de Croo.
Rekordní počet Poláků v neděli 15. října zvolil nové poslance a senátory, hlasoval i v referendu. Sčítání probíhalo až do úterního dopoledne. Nyní je o přesném výsledku voleb jasno. Jak může dopadnout na pozici středoevropské země v Evropské unii?
Německá ministryně vnitra Nancy Faeser se rozhodla dočasně obnovit kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem podle vzoru kontrol, které provádí na pomezí s Rakouskem. Důvodem je hlavně boj s převaděči.
Neformální Evropská rada v Granadě ukázala, že plán na reformu a rozšíření EU zatím nemá jasné obrysy. Stejně tak potvrdila, že téma migrace zůstává v politických hrách silným trumfem.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie se shodli na poslední části migračního balíčku. Oznámilo to Španělsko, které nyní EU předsedá. Poslední potvrzená část balíčku se týká takzvaného krizového nařízení. Česko se podle informací ČTK při hlasování zdrželo.
Nová dohoda EU s Tuniskem připomíná tu s Tureckem, která do určité míry zafungovala. Propojovat ekonomickou pomoc s migrací je ale riskantní, říká odbornice na migraci Lucie Macková.
Ani deset let od tragické nehody lodi s uprchlíky z října 2013, při níž u italské Lampedusy zemřelo nejméně 360 lidí, bohužel EU příliš nepokročila v řešení migrační krize. V rozhovoru s agenturou EFE to řekl Enrico Letta, který byl tehdy italským premiérem.
