Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dnes před europoslanci pronesla každoroční projev ke stavu Evropské unie. Byl to její poslední projev v současném mandátu před evropskými volbami, které se budou konat příští rok v červnu.
V Evropském parlamentu to zase jednou jiskřilo, tentokrát kvůli nové migrační dohodě EU s Tuniskem. Zatímco jedna část europoslanců v ní vidí šablonu pro budoucnost, druhá upozorňuje na porušování lidských práv a volá po jejím zrušení.
Evropskou unii čeká v příštích měsících legislativní smršť a rok plný výzev, v plánu je totiž i velké množství nejrůznějších…
Počet žadatelů o azyl se v první polovině roku v EU, Norsku a Švýcarsku meziročně zvýšil o 28 procent na zhruba 519.000. Uvedla to podle agentury AFP Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA).
Češi si moc dobře pamatují, jaké je to předsedat Radě EU bez stabilní vlády. Španělé ale s tímto scénářem tak trochu počítali, jejich předsednictví proto není moc ambiciózní. Některé důležité úkoly nicméně splnit musí.
Evropská unie podepsala s Tuniskem dohodu o strategickém partnerství, která by měla mimo jiné pomoci v boji s nelegální migrací. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International ale může dohoda přispět k podpoře represivního chování tuniského prezidenta.
Mít ministra pro evropské záležitosti znamená, že česká vláda bere Evropskou unii vážně a v Bruselu to tak vnímají, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
EU by během španělského předsednictví měla dokončit migrační a azylovou reformu, i když nemá podporu Polska a Maďarska. Shodli se na tom dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a španělský premiér Pedro Sánchez.
Červnové jednání Evropské rady v pátek odpoledne skončilo. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se dohodli na všech bodech jednání, krom jednoho. Dlouhá debata o migrační politice zůstala bez jakýchkoliv závěrů, a to kvůli blokaci ze stran dvou členských zemí – Maďarska a Polska.
Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Co přináší unijní regulace kryptoaktiv? Jak chtějí europoslanci regulovat umělou inteligenci? A s jakou kampaní chce jít ANO do voleb do Evropského parlamentu? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).
Španělsko chce v roli předsednické země v Radě Evropské unie dovést do finále reformu migračních pravidel, najít shodu na minimální firemní dani a úpravách trhu s elektřinou.
Ministři vnitra dosáhli dohody na dvou problematických bodech migrační reformy, což mnozí označují za historický úspěch, protože jde o průlom po mnoha letech. Státy EU budou platit 20 000 eur za každého migranta, kterého odmítnou přijmout.
Země Evropské unie se po několika letech odkladů pokoušejí dohodnout na pravidlech, která by přetíženým státům…
Téma migrace se v posledních dekádách tak zpolitizovalo, že ani zkušenost s uprchlíky z Ukrajiny nezmění evropský přístup k lidem, kteří přicházejí z jiných kontinentů. Prim bude dál hrát ochrana hranic, a to i na úkor lidských práv.
Jak se zkušenost s uprchlickou vlnou z Ukrajiny propsala do reformy migrační politiky EU? V podcastové minisérii Válka v Evropě odpovídají ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen.
Integrace uprchlíků z Ukrajiny se v Česku daří poměrně dobře, i tak ale naráží na různé pracovní nebo jazykové bariéry. Nevládní organizace mají za to, že větší jistotu všem by dodalo rozhodnutí státu nabídnout uprchlíkům trvalý pobyt.
Na Evropskou unii se valí nové migrační problémy. Součástí řešení by se měl stát nový systém registrace na vnějších hranicích, který bude využívat moderní technologie. Ty však zatím chybí.
