Mít ministra pro evropské záležitosti znamená, že česká vláda bere Evropskou unii vážně a v Bruselu to tak vnímají, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
EU by během španělského předsednictví měla dokončit migrační a azylovou reformu, i když nemá podporu Polska a Maďarska. Shodli se na tom dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a španělský premiér Pedro Sánchez.
Červnové jednání Evropské rady v pátek odpoledne skončilo. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se dohodli na všech bodech jednání, krom jednoho. Dlouhá debata o migrační politice zůstala bez jakýchkoliv závěrů, a to kvůli blokaci ze stran dvou členských zemí – Maďarska a Polska.
Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Co přináší unijní regulace kryptoaktiv? Jak chtějí europoslanci regulovat umělou inteligenci? A s jakou kampaní chce jít ANO do voleb do Evropského parlamentu? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).
Španělsko chce v roli předsednické země v Radě Evropské unie dovést do finále reformu migračních pravidel, najít shodu na minimální firemní dani a úpravách trhu s elektřinou.
Ministři vnitra dosáhli dohody na dvou problematických bodech migrační reformy, což mnozí označují za historický úspěch, protože jde o průlom po mnoha letech. Státy EU budou platit 20 000 eur za každého migranta, kterého odmítnou přijmout.
Země Evropské unie se po několika letech odkladů pokoušejí dohodnout na pravidlech, která by přetíženým státům…
Téma migrace se v posledních dekádách tak zpolitizovalo, že ani zkušenost s uprchlíky z Ukrajiny nezmění evropský přístup k lidem, kteří přicházejí z jiných kontinentů. Prim bude dál hrát ochrana hranic, a to i na úkor lidských práv.
Jak se zkušenost s uprchlickou vlnou z Ukrajiny propsala do reformy migrační politiky EU? V podcastové minisérii Válka v Evropě odpovídají ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen.
Integrace uprchlíků z Ukrajiny se v Česku daří poměrně dobře, i tak ale naráží na různé pracovní nebo jazykové bariéry. Nevládní organizace mají za to, že větší jistotu všem by dodalo rozhodnutí státu nabídnout uprchlíkům trvalý pobyt.
Na Evropskou unii se valí nové migrační problémy. Součástí řešení by se měl stát nový systém registrace na vnějších hranicích, který bude využívat moderní technologie. Ty však zatím chybí.
Situace v Tunisku je podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borrella velmi nebezpečná. Unie proto pošle do severoafrické země pozorovací misi. Ve hře je také finanční pomoc od Evropské komise.
Ukrajinský prezident Zelenskyj byl sice hlavní „atrakcí“ bruselského summitu, evropské země ale potřebovaly pohnout také se dvěma jinými důležitými tématy – nelegální migrací a budoucností evropského průmyslu.
Rakousko a dalších sedm zemí včetně Slovenska požaduje více unijních opatření na ochranu vnějších hranic EU, rychlejší vyhošťování migrantů a novou readmisní dohodu se třetími státy o vracení neúspěšných žadatelů a azyl.
Prezidenty a premiéry zemí EU čeká „podrobná debata“ o osudu společné migrační a azylové politiky. Řešení musí najít co nejrychleji, s ustupující zimou totiž bude nelegální migrace zesilovat. Odbornice upozorňuje na to, že posilovat ochranu vnějších hranic nestačí.
Ministrovi pro evropské záležitosti se po předsednictví mění náplň práce. Mikuláš Bek svou další činnost pro EURACTIV.cz popsal jako „pobíhání“ mezi rezorty a hledání shody na české pozici k evropským otázkám. Potvrdil také svůj zájem o post eurokomisaře.
Pandemie byla taková ochutnávka toho, co teprve přijde: většina generace baby-boomers půjde do důchodu a nastane nám tu opravdu obrovská díra na trhu práce, upozorňuje akademička Cecilia Bruzeliusová, která působí na univerzitě v německém Tübingenu.
