Česká republika se nezapojila do relokací uprchlíků z jižní Evropy, protože Itálie ani Řecko nenašly vhodné osoby. Právě tímto argumentem se chce česká vláda bránit před sankcemi za neplnění povinností.
Ten, kdo se tématu financování EU věnuje systematicky a sleduje aktuální vývoj, nebude překvapen. Ten, kdo by…
Italský ministr vnitra vyzval členské země EU, aby začaly přijímat uprchlíky, kteří putují do Evropy přes Středozemní moře. Pomohlo by podle něj i přesunutí azylového řízení do Afriky, Libye však hlásí podobné problémy.
Německo dá homosexuálům možnost uzavírat manželství i přes nesouhlas Angely Merkelové. Další novinky hlásí čeští poslanci, Irák, Itálie, Rusko nebo třeba Evropská komise.
Svět kolem nás se změnil. A na nové bezpečnostní hrozby je třeba reagovat. Stěžejní je, aby evropské státy na svou obranu začaly vynakládat více peněz. To je základ, bez kterého se nikam dál neposuneme, říká v rozhovoru pro EurActiv bývalý generální tajemník NATO a bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.
Evropská komise zahájila proti Česku řízení kvůli uprchlickým kvótám, Praha chce zase Brusel žalovat kvůli směrnici o zbraních. V Evropě se ale děly i další věci. Itálie má za sebou například komunální volby, ve kterých pohořelo Hnutí pěti hvězd.
Evropské firmy zápasí s nedostatkem zaměstnanců. Hledají přitom hlavně lidi, kteří umí pracovat s počítačem, zvládnou se zorientovat v technických programech a využívat další online aplikace. Uchazeči, kteří to nezvládnou, budou v budoucnu hledat práci čím dál složitěji. EU chce proto podpořit investice, které by rozvoj digitálních dovedností obyvatel výrazně zlepšily.
Evropská unie v průběhu příštích osmi let zapracuje na lepší koordinaci a spolupráci obranných sil jednotlivých zemí. Podporují to i euroskeptičtí Češi.
Jen proto, že v některých oblastech máme odlišné názory – příkladem může být migrace – bychom neměli být vnímáni negativně. Přesně toho už máme pomalu dost, říká v rozhovoru pro EurActiv Orbánův muž pro evropské záležitosti.
Miloš Zeman se vrátil z Číny, budeme mít nového ministra financí a stále odporujeme relokacím. V uplynulém týdnu se však nenudily ani ostatní země Evropy. Brusel se navíc připravuje na návštěvu Donalda Trumpa při příležitostí setkání lídrů Severoatlantické aliance.
Česká republika má v rámci relokací přijmout 2 691 migrantů. Pokud do příštího měsíce nezačne plnit plán, Komise proti ní zahájí řízení. Problém přitom není jen na straně ČR, ale také Itálie.
Uprchlické kvóty se dostaly až před Soudní dvůr EU. Slovensko a Maďarsko si stěžují, že rozhodnutí Rady o přerozdělování migrantů porušuje unijní právo.
Jak souvisí nenávist vůči židům s nenávistí vůči muslimům? Výzkum v Německu ukázal překvapivé výsledky. V Evropě se navíc odehrála řada událostí, které byste neměli přehlédnout.
Europoslanci mají na stole reformu směrnice, která řeší navracení neúspěšných žadatelů o azyl zpět do země původu. Nová opatření se chystají i pro transfery migrantů mezi členskými zeměmi EU.
Dnešní cesta napříč Evropou vede z Ruska do Sýrie. Jaká je spojitost mezi teroristickým útokem v Petrohradu a chemickým útokem v Chán Šajchúnu?
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. „Rozvod“ Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Německo má v současné Evropě velmi silnou pozici. Což je nebezpečné, protože pak i my musíme následovat německé sny, říká v rozhovoru pro polskou redakci EurActivu Mirek Topolánek, který volá po reformě EU.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
